Studie tvrdí, že k růstu přispěly především výdaje na důchody, sociální dávky, odvody zdravotním pojišťovnám, školství, investice z národních zdrojů, členství Česka v Evropské unii a nákup očkovacích látek proti koronaviru.
"Za nárůstem výdajů návrhu státního rozpočtu předloženého bývalou vládou jsou zejména ty výdaje, pro jejichž případnou úpravu je potřeba změna zákona či nařízení vlády - tedy takzvané mandatorní výdaje státního rozpočtu. Důležité jsou také investice z evropských fondů, avšak ty jsou následně z Evropské unie propláceny a státním rozpočtem jen 'protékají'," uvedl jeden z autorů studie Daniel Kolář.
Dodal, že nárůst uvedených výdajů se podílí na celkovém zvýšení výdajů ze zhruba 86 procent.
Cílem analýzy je podle Koláře a dalšího autora Petra Janského zlepšit informování veřejné i odborné veřejnosti ohledně hledání úspor ve státním rozpočtu. Analýza se zaměřila na ty výdaje státního rozpočtu, které jsou svým objemem nejvýznamnější a které výrazně rostly či klesaly v reálném vyjádření, tedy po očištění o skutečnou a očekávanou inflaci. Studie počítá za celé období 2019 až 2022 s inflací 10,2 procenta.
Návrh státního rozpočtu pro letošní rok vypracovaný předchozí vládou počítal s výdaji 1,928 bilionu korun. Schodek Babišova vláda naplánovala na zhruba 377 miliard korun. Nový kabinet Petra Fialy (ODS) chce deficit snížit pod 300 miliard Kč omezením výdajů. Zvýšení daní odmítá.
Studie upozorňuje, že důchody včetně invalidních nebo vdovských v návrhu rostou o 18 procent, tedy o 84 miliard korun na 556 miliard korun. Sociální dávky včetně mateřské nebo nemocenské jsou vyšší o 28 procent (36 miliard korun) a do velké míry podle analýzy kompenzují jejich dlouhodobou nominální stagnaci.
Odvody zdravotním pojišťovnám za státní pojištěnce jsou vyšší o 93 procent, tedy 67 miliard korun. Výdaje na regionální školství, zejména na platy učitelů, pak stouply ve srovnání s rokem 2019 o 35 procent, což je zhruba 50 miliard korun. Investice z národních zdrojů rozpočtu se podle studie zvýšily o 23 procent (17 miliard korun) a výdaje související s členstvím Česka v unijním svazku vzrostly o 76 miliard korun.
Mezi položky státního rozpočtu s výrazně nízkým růstem objemu výdajů nebo dokonce poklesem naopak autoři analýzy zařadili neinvestiční transfery neziskovým organizacím. Ty totiž ve srovnání s rokem 2019 zaznamenaly nominální pokles o 13 procent a reálný pokles zohledňující inflaci o 21 procent. O 11 procent klesly i neinvestiční transfery neziskovým organizacím ministerstva práce a sociálních věcí.
"V ostatních běžných výdajích státního rozpočtu jsme naopak výraznější odchylky od očekávaného růstu cenové hladiny neidentifikovali. Například neinvestiční dotace nebo platy úředníků agregátně rostou podobně jako inflace," dodali autoři studie.
