Stopa pro finanční úřad, nebo nová možnost daňových úniků? Stát si dá pozor na některé inovace

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
21. 10. 2015 20:05
Klasické bezhotovostní platby jsou pro státní správu výrazným spojencem v boji proti daňovým podvodům. Stát si ale podle náměstkyně ministra financí musí ohlídat některé novinky. Příkladem bezhotovostních plateb, které finanční úřady nevítají s nadšením, jsou elektronické peněženky, virtuální měny nebo takzvané inkasní společnosti využívané k daňovým únikům.
Platba běžnou bankovní kartou spojenou s účtem je pro stát ideální. (Ilustrační foto)
Platba běžnou bankovní kartou spojenou s účtem je pro stát ideální. (Ilustrační foto) | Foto: Kurt Bauschardt/Foter.com

Praha – Bezhotovostní platby nechávají dohledatelnou stopu, a jsou tak pro stát ideálním spojencem v boji proti daňovým únikům či praní špinavých peněz. Přesto si ale na ně musí dát pozor. Některé inovace totiž vedou k tomu, co finanční správa, finančně analytický útvar ministerstva financí nebo policie nemají rádi – zajišťují platbám anonymitu.

Na dnešní konferenci nazvané Inovace v platebních kartách to uvedla náměstkyně ministra financí pro daně Simona Hornochová.

„Pro stát jsou ideální klasické bezhotovostní platby, jako je převod mezi účty nebo platba běžnou bankovní kartou spojenou s účtem. Jsou snadno dohledatelné a například správce daně má kam dát zajišťovací exekuční příkaz,“ řekla Hornochová.

Příkladem bezhotovostních plateb, které státní úřady nevítají s nadšením, jsou elektronické peněženky, virtuální měny nebo takzvané inkasní společnosti využívané k daňovým únikům v prostředí bankovních účtů. „Jde o jednoho správce peněz, který předstírá tok peněz a brání se proti zajišťovacím příkazům,“ vysvětlila Hornochová.

Virtuální měny jako Bitcoin nebo Czech Crown Coin představují podle náměstkyně ministra financí rychlé a anonymní transakce, u nichž se zatím nepáchají miliardové daňové podvody, ale stát je musí řešit už kvůli tomu, že je jejich kurz velmi nestabilní. Připomněla, že finančně analytický útvar ministerstva financí už rozhodl, že transakce prováděné ve virtuálních měnách s hodnotou nad 15 tisíc eur musí obchodníci hlásit.

Elektronické peněženky jako předplacené karty nebo systém PayPal jsou sice také anonymní, a pro stát tedy potenciálně nebezpečné, podle Hornochové jde ale naštěstí o minimální výše transakcí.

Finanční správa se proti takovým nestandardním platbám brání pomocí ručení za nezaplacenou daň z přidané hodnoty. Ručí přitom obchodní partner za dodavatele, který tyto platební nástroje používá.

Hornochová lituje toho, jak nakonec dopadla snaha o zavedení plateb kartou na finančních úřadech. Generální finanční ředitelství nejprve na konci minulého roku slíbilo postupné zavádění platebních terminálů na finančních úřadech a platbu daní kartou online, od projektu ale na konec couvlo s tím, že by se to nevyplatilo.

Pro finanční správu jsou ale drahé i hotovostní platby. Vyřešila to  – podle Hornochové typicky pro státní správu – tím, že od letošního září uzavřela pokladny na většině "neokresních" finančních úřadech. Finanční správa si tak nepřímo řekla o platby prováděné převodem z účtu.

Úřady přitom patří k místům, která lidé v průzkumech společnosti MasterCard dlouhodobě a nejčastěji zmiňují jako místa, kde chtějí platit kartou. Dále jsou to pošty, restaurace, ordinace lékařů nebo dopravní prostředky.

Více o tématu platebních karet a trendech v bezhotovostním placení čtěte v příloze Hospodářských novin Inovace v platebních kartách.

Internetová anketa Křišťálová lupa jde do finále. Chcete vidět on-line deník Aktuálně.cz na vítězné příčce? Dejte nám svůj hlas zde. Děkujeme!

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy