Stopa pro finanční úřad, nebo nová možnost daňových úniků? Stát si dá pozor na některé inovace

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
21. 10. 2015 20:05
Klasické bezhotovostní platby jsou pro státní správu výrazným spojencem v boji proti daňovým podvodům. Stát si ale podle náměstkyně ministra financí musí ohlídat některé novinky. Příkladem bezhotovostních plateb, které finanční úřady nevítají s nadšením, jsou elektronické peněženky, virtuální měny nebo takzvané inkasní společnosti využívané k daňovým únikům.
Platba běžnou bankovní kartou spojenou s účtem je pro stát ideální. (Ilustrační foto)
Platba běžnou bankovní kartou spojenou s účtem je pro stát ideální. (Ilustrační foto) | Foto: Kurt Bauschardt/Foter.com

Praha – Bezhotovostní platby nechávají dohledatelnou stopu, a jsou tak pro stát ideálním spojencem v boji proti daňovým únikům či praní špinavých peněz. Přesto si ale na ně musí dát pozor. Některé inovace totiž vedou k tomu, co finanční správa, finančně analytický útvar ministerstva financí nebo policie nemají rádi – zajišťují platbám anonymitu.

Na dnešní konferenci nazvané Inovace v platebních kartách to uvedla náměstkyně ministra financí pro daně Simona Hornochová.

„Pro stát jsou ideální klasické bezhotovostní platby, jako je převod mezi účty nebo platba běžnou bankovní kartou spojenou s účtem. Jsou snadno dohledatelné a například správce daně má kam dát zajišťovací exekuční příkaz,“ řekla Hornochová.

Příkladem bezhotovostních plateb, které státní úřady nevítají s nadšením, jsou elektronické peněženky, virtuální měny nebo takzvané inkasní společnosti využívané k daňovým únikům v prostředí bankovních účtů. „Jde o jednoho správce peněz, který předstírá tok peněz a brání se proti zajišťovacím příkazům,“ vysvětlila Hornochová.

Virtuální měny jako Bitcoin nebo Czech Crown Coin představují podle náměstkyně ministra financí rychlé a anonymní transakce, u nichž se zatím nepáchají miliardové daňové podvody, ale stát je musí řešit už kvůli tomu, že je jejich kurz velmi nestabilní. Připomněla, že finančně analytický útvar ministerstva financí už rozhodl, že transakce prováděné ve virtuálních měnách s hodnotou nad 15 tisíc eur musí obchodníci hlásit.

Elektronické peněženky jako předplacené karty nebo systém PayPal jsou sice také anonymní, a pro stát tedy potenciálně nebezpečné, podle Hornochové jde ale naštěstí o minimální výše transakcí.

Finanční správa se proti takovým nestandardním platbám brání pomocí ručení za nezaplacenou daň z přidané hodnoty. Ručí přitom obchodní partner za dodavatele, který tyto platební nástroje používá.

Hornochová lituje toho, jak nakonec dopadla snaha o zavedení plateb kartou na finančních úřadech. Generální finanční ředitelství nejprve na konci minulého roku slíbilo postupné zavádění platebních terminálů na finančních úřadech a platbu daní kartou online, od projektu ale na konec couvlo s tím, že by se to nevyplatilo.

Pro finanční správu jsou ale drahé i hotovostní platby. Vyřešila to  – podle Hornochové typicky pro státní správu – tím, že od letošního září uzavřela pokladny na většině "neokresních" finančních úřadech. Finanční správa si tak nepřímo řekla o platby prováděné převodem z účtu.

Úřady přitom patří k místům, která lidé v průzkumech společnosti MasterCard dlouhodobě a nejčastěji zmiňují jako místa, kde chtějí platit kartou. Dále jsou to pošty, restaurace, ordinace lékařů nebo dopravní prostředky.

Více o tématu platebních karet a trendech v bezhotovostním placení čtěte v příloze Hospodářských novin Inovace v platebních kartách.

Internetová anketa Křišťálová lupa jde do finále. Chcete vidět on-line deník Aktuálně.cz na vítězné příčce? Dejte nám svůj hlas zde. Děkujeme!

 

Právě se děje

Další zprávy