Stavebnictví v Česku se propadlo nejvíce od července 2016. Pokles se dotkl i průmyslu

ČTK Ekonomika ČTK, Ekonomika
Aktualizováno 8. 4. 2021 10:23
Český průmysl v únoru přešel do meziročního poklesu o 2,6 procenta z lednového růstu o 0,3 procenta. Důvodem je pandemie koronaviru. Hůře si vedla výroba aut, elektrických zařízení i stavebních hmot. Také produkce ve stavebnictví minulý měsíc klesla, a sice o 11 procent, tedy nejvýrazněji od července 2016. Vyplývá to z revidovaných údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Český průmysl aspoň v únoru zaznamenal více nových zakázek než loni, celkově ale přešel do poklesu o 2,6 procenta z lednového mírného růstu. Podle analytiků za to mohou zejména komplikace v dopravě a v dodávkách dílů pro výrobu aut. Podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky se tyto problémy promítnou i do březnových čísel.

"Problémy s dodávkami pokračují a některé automobilky oznamují omezování produkce. V březnu tak můžeme očekávat opět slabá čísla z průmyslu. Kromě problémů s dodávkami komponent mají výrobní podniky problém i s nedostatkem pracovní síly, což protipandemická opatření ještě umocňují," uvedl Brožka.

Také ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka potvrdil, že za horším únorovým výsledkem stojí mimo jiné výpadky v dodavatelsko-odběratelských vztazích v důsledku probíhající pandemie. Matějka upozornil, že loňský únor byl poslední měsíc, který pandemie nepoznamenala. 

Horší výsledky letos zaznamenala především významná odvětví zpracovatelského průmyslu. Produkce aut klesla v únoru meziročně o osm procent, výroba elektrických zařízení o 4,2 procenta a produkce nekovových minerálních výrobků si pohoršila o 8,8 procenta. Naopak o čtvrtinu lepší výsledek zaznamenala výroba farmaceutických přípravků, mírně lepší byla i výroba energií.

"Březen a další měsíce budou v průmyslu ve znamení silného meziročního růstu, který ale bude mít svůj původ především v odstávkách během loňské první vlny pandemie. Skutečnou situaci průmyslu tedy bude třeba posuzovat s odhlédnutím od uvedeného jednorázového vlivu," uvedl k budoucímu vývoji českého průmyslu hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Stavebnictví pokračuje v hlubokém poklesu

Produkce v českém stavebnictví zaznamenala v únoru největší pokles od července 2016, propadla se o 11 procent, vyplynulo z dat ČSÚ. 

V lednu činil meziroční pokles produkce po revizi 7,7 procenta. Pokles statistici zaznamenali i ve většině měsíců loňského roku, produkce rostla v roce 2020 pouze v lednu až březnu. Loni v březnu začala v Česku epidemie nemoci covid-19, kvůli které je od té doby omezován pohyb lidí, obchod či služby.

Za únorovým poklesem stavebnictví stál propad produkce v pozemním stavitelství, která se ve srovnání se stejným měsícem minulého roku snížila o 13,8 procenta. Produkce inženýrského stavitelství, které zahrnuje třeba stavby silnic a železnic, naopak mírně meziročně vzrostla, a to o 0,8 procenta.

Podle analytika Komerční banky Martina Gurtlera tak stavebnictví pokračuje v hlubokém poklesu. Ze špatných výsledků pozemního stavitelství viní především přetrvávající protiepidemická omezení a zvýšenou nejistotu ohledně dalšího vývoje. 

Pokles bytové výstavby

Stavební úřady letos v únoru vydaly 6144 stavebních povolení, což je oproti loňskému únoru o 3,3 procenta méně. Orientační hodnota staveb, které získaly povolení, ale meziročně stoupla o 30 procent na 33 miliard korun. Podle ČSÚ je za nárůstem hodnoty především povolení několika větších dopravních staveb.

Značně v únoru meziročně klesl počet zahájených staveb bytů, a to o 8,9 procenta na 2941 bytů. Nejvýraznější byl pokles staveb bytů v rodinných domech, který činil 28,5 procenta. U staveb bytů v bytových domech byl zaznamenán pokles jen o 0,9 procenta. Letos v únoru se oproti loňsku snížil také počet dokončených bytů, a to o 15,6 procenta na 2570 bytů. 

"Zklamání i tentokrát přinášejí čísla z bytové výstavby, která z pohledu počtu nově stavěných bytů poklesla o necelých devět procent. Negativní trend bytové výstavby přitom započal ještě před propuknutím nákazy a nic na něm nezměnil ani hlad po nových bytech ženoucích jejich ceny ke stále novým rekordům," komentoval to analytik ČSOB Petr Dufek.

Zahraniční obchod Česka skončil v únoru přebytkem 22,5 miliardy korun, meziročně tak byl o 2,2 miliardy vyšší. Na výsledku se kladně podepsal menší deficit u obchodu s rafinovanými ropnými produkty a s ropou a zemním plynem. 

V meziročním srovnání stoupl vývoz i dovoz. Export posílil o 3,8 procenta na 309,8 miliardy korun a import o 3,3 procenta na 287,3 miliardy Kč. Kč. Letošní únor přitom měl stejný počet pracovních dní jako ten loňský.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Češi odvedli při vyšetřování výbuchu ve Vrběticích dobrou práci, tvrdí bývalý šéf britské rozvědky MI6

České bezpečnostní složky odvedly dobrou práci při vyšetřování výbuchu muničního areálu ve Vrběticích, který česká vláda v sobotu připsala agentům ruské tajné služby GRU. Podle britského deníku Daily Mail to uvedl bývalý ředitel britské rozvědky MI6 John Sawers.

"Nemělo by být překvapením, že ruské tajné služby působí po celé Evropě a myslím, že Češi si to poskládali dohromady velice dobře," řekl podle deníku Sawers v rozhovoru s vysílací společností BBC. "Celé to nese rukopis ruské zpravodajské operace a myslím, že Češi mají ty dva lidi, kteří se pokusili zavraždit (dvojitého agenta) Sergeje Skripala v Salisbury. Myslím, že proti nim mají pádné důkazy."

"V roce 2014 zásobovali (Češi) zbraněmi ukrajinskou armádu a Rusové měli zájem tomu zabránit, takže ruská vojenská rozvědka (GRU) vyhodila do povětří muniční sklad v České republice a o rok později otrávila bulharského prostředníka," řekl Sawers, který vedl britskou špionáž v letech 2009 až 2014.

Podle něj evropské státy vědí odhadem o pouhé desetině "agresivních" aktivit ruských tajných služeb na svém území.

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

Rusko má u Ukrajiny přes 150 tisíc vojáků, hrozí další eskalace, řekl Borrell

Rusko rozmístilo na Krymu a u hranic Ukrajiny bezprecedentní počet více než 150 000 vojáků, kvůli čemuž hrozí konflikt mezi oběma zeměmi další eskalací. Po pondělní videokonferenci ministrů zahraničí Evropské unie s jejich ukrajinským kolegou Dmytrem Kulebou to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Ministři Moskvu vyzvali k odvolání vojáků a snížení napětí na Ukrajině, na sankcích navrhovaných částí zemí se však neshodli.

"Riziko další eskalace je evidentní," prohlásil Borrell, podle něhož se ministři jednomyslně postavili za Ukrajinu a ocenili její dosud zdrženlivý přístup a snahu vyhnout se otevřenému střetu s Ruskem.

Kuleba po jednání uvedl, že spojencům z EU předložil podrobný plán, jak odradit Moskvu od dalšího vyhrocení situace. "Klíčovým prvkem je příprava nové série sektorových sankcí. Ty individuální již nestačí," napsal ukrajinský ministr na twitteru.

Zdroj: ČTK
Další zprávy