Státní úředník zkusil levně nakoupit data, teď je dusno

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
28. 9. 2013 16:05
Telefónica vs. ministerstvo financí. Jak to vypadá, když chce stát šetřit.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Praha - Kolik by státní kasa ušetřila, kdyby se politici skutečně důsledně podívali na to, jak fungují státní úřady? Představu si lze udělat podle právě probíhajícího výběrového řízení na datové služby pro ministerstvo financí.

Zatímco ještě na začátku minulého roku ministerstvo za datové připojení úřadů, jako jsou celní či daňová správa, platilo telekomunikačním společnostem 113 milionů korun (včetně DPH), po uzavření současného výběrového řízení by koncová cena (opět včetně DPH) za celkem 348 datových přípojek měla klesnout pod 17 milionů korun, tedy zhruba na 15 procent původní ceny. Navíc spolu s podstatnou úsporou došlo i ke zkvalitnění poskytovaných služeb, když vzrostla kapacita jednotlivých přípojek.

Čeká se na verdikt úřadu

Má to ovšem jeden háček. I když už soutěž byla fakticky ukončena a obálky s nabídkami byly již otevřeny, smlouvy ministerstvo financí zatím podepsat nemůže. Na podmínky soutěže si totiž u antimonopolního úřadu stěžuje společnost Internethome. Úřad její "návrh na zahájení řízení o přezkoumávání úkonů zadavatele" přijal a vydal předběžné opatření, které zakazuje ministerstvu financí uzavřít smlouvy až do doby, než úřad rozhodne.

Sama společnost Internethome přitom podle informací deníku Insider ve výběrovém řízení o zakázku nesoutěžila, jde ovšem o s. r. o., které stoprocentně vlastní společnost Telefónica. Proč ta podává stížnost přes prostředníka? Mluvčí Telefóniky Ctibor Jappel to zdůvodňuje tím, že mateřské společnosti nastavené podmínky soutěže neznemožňovaly účast v ní, kdežto dceřiné firmě Internethome „hrozila závažná újma v podobě nemožnosti zúčastnit se tohoto tendru".

Telefónica patří ke čtveřici firem (spolu s GTS a konsorciem T-Systems a ČD-Telematika), které doposud dodávají drtivou většinu komunikačních služeb státní správě. Právě tyto firmy se ještě během prvního čtvrtletí roku 2012 na ministerstvu financí dělily o v úvodu zmíněných 113 milionů korun.

Pozvánka i pro další dodavatele

Pak ale ministerstvo financí, na rozdíl od dalších ministerstev, nepřistoupilo na dohodu se zmíněnou čtveřicí, ale přizvalo k jednacímu řízení i další poskytovatele služeb a srazilo ceny na současných přibližně 80 milionů korun. I když úspora dosáhla takřka na třetinu, bylo jasné, že nejde o konečný stav. Ministerstvo financí totiž na začátku roku 2012 jednalo v časové tísni poté, co opět nevyšel centrální nákup telekomunikačních služeb, o který se přes projekt KIVS několik let neúspěšně pokouší ministerstvo vnitra.

Poté, co ani v roce 2013 vnitro nedotáhlo centrální nákup telekomunikačních služeb do žádaného cíle - k podstatným úsporám -, ministerstvo financí vypsalo otevřené výběrové řízení, ve kterém jeho účastníci nesoutěžili o balíčky služeb, ale do tabulek vypisovali cenu za každou jednu z 348 přípojek. Výsledek?

"Náš předpoklad byl, že dosáhneme další úspory ve výši zhruba 35 milionů korun. Nabídnuté ceny v této soutěži však výrazně předčily naše očekávání," řekl deníku Insider Luděk Novotný, vedoucí odboru Řízení a provoz ICT resortu, který měl výběrové řízení na starosti. Přesnou cenu ani další podrobnosti říci nemůže, protože právníci oddělení veřejných zakázek ministerstva doporučili nezveřejňovat výsledky řízení, dokud nerozhodne antimonopolní úřad.

Výsledky (ne)jsou známé

Protože ale údaje o nabízených cenách byly předány všem firmám, které se na začátku září zúčastnily otevírání obálek, výsledky „na trhu" kolují. Deník Insider je má k dispozici a vyplývá z nich, že součet nejnižších cen za všechny přípojky nepřesahuje v úvodu zmíněných 17 milionů. Oproti původnímu stavu, který vzešel z původně vysoutěžených podmínek při startu projektu KIVS, tak dochází k úspoře ve výši 85 procent.

Nyní ovšem bude třeba počkat na to, jak rozhodne o námitce Telefónikou ovládané společnosti antimonopolní úřad. Firmě se nelíbilo, že ministerstvo diktovalo uchazečům, že musí povinně podat nabídku na každou ze soutěžených přípojek. I když ministerstvo tyto podmínky změnilo a povinné podávání nabídek zrušilo, Telefónica se přes svou dceru Internethome na antimonopolní úřad obrátila. Proč?

„Ministerstvo financí námitce společnosti Internethome v plném rozsahu nevyhovělo, respektive neprodloužilo po změně zadávacích podmínek lhůtu pro podání nabídek v souladu se zákonem. Z tohoto důvodu se společnost Internethome nemohla zadávacího řízení zúčastnit," odpovídá Jappel.

Za kolik nakupuje stát

Novotný je každopádně přesvědčený, že při stanovení podmínek jeho úřad nechyboval, „a pokud ano, tak je to pochybení zcela zanedbatelné, které by nemělo vést ke zrušení tendru". „Dle mého názoru za vším tím stojí podstatný úbytek příjmů v minulosti dominantního operátora, který se nesmířil s tímto stavem. Nejde totiž jen o 2,3 milionu korun, které ročně Telefónice náš úřad nyní platí, ale jde o precedens v celé státní a veřejné správě. Domnívám se, že dominantní hráči na trhu využijí veškeré možnosti, aby stávající stav byl zachován co nejdéle," uvažuje ministerský úředník.

„Bez nadsázky se dá říci, že většina státních organizací kupuje své telekomunikační služby od stávajících poskytovatelů o více než 80 % dráž, než je aktuální tržní cena," říká Pavel Halfar, šéf telekomunikační společnosti ha-vel, která spolu s Českými radiokomunikacemi nabídla nejnižší cenu u většiny přípojek (zhruba 300) ve výběrovém řízení na ministerstvu financí.

Státní správa vydá jen za nákup datových telekomunikačních služeb (bez hlasových služeb) ročně zhruba 1,1 miliardy korun s DPH, možné roční úspory se tak pohybují kolem tři čtvrtě miliardy korun. Podobný tendr, jaký nyní probíhá na financích, již vyhlásilo také ministerstvo životního prostředí. Další úřady zatím aktivní nejsou a zřejmě čekají na nové podmínky centrálního nákupu, se kterými má ministerstvo vnitra přijít opět koncem letošního roku, či na začátku roku příštího.

Že se ale při nákupu telekomunikačních služeb (ať už datových, nebo hlasových) vyplatí jít vlastní cestou a nečekat na ministerstvo vnitra, neukazuje jen případ ministerstva financí. Český statistický úřad vypsáním vlastní soutěže ušetřil tři čtvrtiny výdajů na telekomunikační služby a na zhruba třetinu původní ceny se zase naposledy v lednu letošního roku dostalo ministerstvo zahraničních věcí, když za volání v příštích třech letech neutratí původně nasmlouvaných šest milionů, ale s Dial Telecomem bude volat za méně než dva miliony korun.

Dodávky na neurčito

Každopádně platí, že v Česku existuje schválená koncepce centrálních nákupů, které má organizovat ministerstvo vnitra. Jak to tedy bude například na ministerstvu financí, když se podaří telekomunikační služby vytendrovat centrálně? „Ministerstvo financí tyto služby tendruje zejména z důvodů dosažení úspor. V případě, že se ministerstvu vnitra podaří dosáhnout výhodnějších cen, je ministerstvo financí připraveno se do tohoto systému okamžitě připojit," odpovídá Novotný.

Dodejme, že smlouvy s dodavateli telekomunikačních služeb jsou v současnosti, na základě vládního usnesení, uzavírány na dobu neurčitou s tříměsíční výpovědní lhůtou.

Tento text poskytla Aktuálně.cz redakce deníku Insider.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 9 minutami

Rusko vyhostí v odvetě za krok Washingtonu deset amerických diplomatů

Rusko vyhostí deset amerických diplomatů a zváží další odvetné kroky vůči Washingtonu, oznámil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Americkému velvyslanci zároveň doporučil, "aby se vrátil domů ke konzultacím". Moskva podle šéfa ruské diplomacie vyhostí i tři diplomaty z Polska v odpovědi na podobný krok Varšavy. Informovaly o tom zahraniční tiskové agentury.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Prezidenti Macron a Zelenskyj a kancléřka Merkelová po společném jednání vyzvali Rusko, aby stáhlo vojska od ukrajinských hranic a z Krymu

Prezidenti Francie a Ukrajiny Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj s německou kancléřkou Angelou Merkelovou po společném jednání vyzvali Rusko, aby stáhlo vojska z ukrajinských hranic a z Krymu. Ruský prezident Vladimir Putin dnes naopak vyzval Macrona a Merkelovou, aby donutili Ukrajinu k zastavení provokací na hranicích s Ruskem. Napjatá situace trvá už déle než týden, Rusko poslalo k hranicím desetitisíce vojáků, kteří se tam účastní vojenského cvičení.

Další zprávy