reklama
 
 

Růst ekonomiky plní státní pokladnu. Rozpočet je v přebytku, i když výrazně ubylo peněz z Bruselu

AKTUALIZOVÁNO 1. 9. 2017
Česko vyčerpalo mezi lednem a srpnem z evropských fondů 59 miliard korun, o 60 procent méně než loni. Rozpočet se přesto udržel i po osmi měsících roku v přebytku. Zasloužily se o to především prostředky, které získal navíc díky nad očekávání rychlému růstu ekonomiky. Stát oproti loňsku méně investuje, celkové výdaje ovšem přesto rostou.
Doporučujeme

Praha - Příjmy státu byly za prvních osm měsíců letošního roku o 15,6 miliardy korun vyšší než jeho výdaje. Rozpočet se udržel v přebytku i přesto, že se oproti loňsku téměř o 84 miliard korun snížil příliv prostředků z Evropské unie.

Státu se díky nad očekávání rychlému růstu ekonomiky daří vybírat více peněz na daních, propadu rozpočtu do minusu zabránilo také to, že stát oproti loňsku méně investuje. Loni na konci srpna Česko hospodařilo s přebytkem více než pětkrát větším.

"Horší než loňský výsledek hospodaření státního rozpočtu je odrazem zejména mdlého náběhu čerpání prostředků z evropských fondů v programovém období pro roky 2014 až 2020. Česko dosud ve srovnání s dalšími zeměmi střední a východní Evropy čerpá peníze podprůměrným tempem," uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

Silný růst příjmů

Příjmy státního rozpočtu ke konci srpna meziročně vzrostly o 7,3 procenta na 827 miliard korun. Nejrychlejším tempem bezmála o 13 procent rostlo inkaso daně z příjmů zaměstnanců. Důvodem je především nízká nezaměstnanost a s ní spojené zrychlování růstu mezd. "Vliv měla také vyšší úroveň minimální mzdy, která je pro rok 2017 stanovena na 11 tisíc korun," uvedl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.

K nárůstu příjmu státu významně přispěl také o 9,5 procenta vyšší výběr DPH, který souvisí především s vyšší spotřebou domácností. Lidé se nebojí utrácet, protože vydělávají více peněz a mají menší obavy o ztrátu zaměstnaní.

Ministerstvo zároveň upozorňuje na to, že se na vyšším výběru DPH příznivě projevilo zavedení druhé fáze elektronické evidence tržeb."Ta už nyní, za pouhých šest měsíců účinnosti, výrazně předčila očekávaný rozpočtový dopad," uvedl Žurovec.

V neposlední řadě měla příznivý vliv na letošní příjmy rozpočtu také položka, která přináší státu nejvíce peněz. Pojistné na sociální zabezpečení ve srovnání se stejným obdobím loni vzrostlo o 8,2 procenta na téměř 306 miliard korun. "Meziroční nárůst inkasa z pojistného takřka dvojnásobně překonává předpoklad ministerstva financí z doby sestavování letošního rozpočtu," upozornil Kovanda. I zde se projevila především nízká nezaměstnanost a rostoucí mzdy.

Z Evropské unie zatím letos do Česka přiteklo 59 miliard korun, o 84 miliard méně než ve stejném období loni. Podle ministerstva financí je důvodem tak výrazného propadu zejména mimořádně vysoké čerpání evropských peněz v loňském roce. "Zejména v první polovině roku 2016 docházelo k refundacím velkých objemů prostředků, které se vztahovaly k programovému období 2007-2013," uvedl mluvčí ministerstva.

Stát méně investuje, výdaje přesto rostou

Kromě příjmů stát mezi letošním lednem a srpnem zvýšil také svoje výdaje, a to o 4,3 procenta bezmála na 812 miliard korun. Přestože vydal na investice o čtvrtinu méně peněz než loni, výdaje vzrostly především kvůli zvyšování objemu peněz vyplacených na sociálních dávkách, především na důchodech. V meziročním srovnání na nich letos bylo vyplaceno o 4,5 procenta více peněz než loni.

Celkem stát na sociálních dávkách, jež představují nejvyšší výdajovou položku rozpočtu, vyplatil 353,6 miliardy korun - o necelá čtyři procenta více než loni.

Na celý letošní rok Poslanecká sněmovna schválila rozpočtový schodek 60 miliard korun. Loni v prosinci, kdy o rozpočtu na letošní rok poslanci hlasovali, ale výhledy vývoje nenaznačovaly, že bude ekonomika v tak dobré kondici, do jaké se nyní dostala.

Například prognóza ČNB z loňského listopadu počítala s tím, že ekonomika letos zesílí o 2,9 procenta. Letos v srpnu ČNB svůj výhled zvýšila na 3,6 procenta. Analytici jsou však po nad očekávání příznivém druhém čtvrtletí ještě optimističtější a předpovídají, že HDP vzroste dokonce o více než čtyři procenta.

"Tuzemská ekonomika v letošním roce zrychlí zhruba o 4,5 procenta, což bude taženo silnou spotřebou domácností, příznivou poptávkou ze zahraničí a obnovenou investiční aktivitou," myslí si hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Rychlejší než původně očekávaný růst kombinovaný s nízkou nezaměstnaností přinese státu více peněz na daních i odvodech. Podle ekonomů by tak mohl být výsledek státního rozpočtu na konci roku lepší než plánovaných 60 miliard schodku.

"V konečném součtu očekáváme, že celý sektor vlády bude letos hospodařit s nízkým deficitem okolo 0,2 procenta HDP," uvedla analytička Raiffeisenbank Monika Junicke. To by při očekávaném růstu ekonomiky o více než čtyři procenta znamenalo schodek necelých deset miliard korun. Na rok 2018 Junicke očekává vyrovnanou bilanci.

Loni na konci srpna byly příjmy státu o 81,2 miliardy korun vyšší než jeho výdaje. Celý rok 2016 pak skončil rekordním přebytkem bezmála 62 miliard. Tak příznivý výsledek se však podle ekonomů letos opakovat nebude.

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama