Více peněz z daní, méně z EU. Česko letos zatím hospodaří s přebytkem

Janis Aliapulios Janis Aliapulios
Aktualizováno 2. 5. 2017 15:36
Přebytek státního rozpočtu ke konci letošního dubna stoupl na 6,3 miliardy korun z březnových 4,7 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Loni ke konci dubna byl rozpočet v rekordním přebytku 30,5 miliardy korun. Důvodem výrazného meziročního poklesu je menší množství peněz přijatých z EU. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 60 miliard korun.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Státní rozpočet vykázal na konci dubna přebytek 6,3 miliardy korun. Oproti loňsku je tak výsledek za první třetinu roku horší o více než 24 miliard korun. Hlavní příčinou je podle ministerstva financí meziroční propad přílivu peněz z Evropské unie o více než 51 miliard.

"V první polovině roku 2016 byly propláceny relativně vysoké objemy prostředků z EU, které souvisely s výdaji předfinancovanými ze státního rozpočtu v předchozích letech," uvedl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Zároveň upozornil na to, že přebytek rozpočtu ke konci dubna byl loni rekordní.

Po očištění příjmů a výdajů o evropské peníze skončil rozpočet letos ke konci dubna ve schodku 7,8 miliardy korun. Na konci loňského dubna by schodek v takovém případě činil podle ministerstva financí 23,7 miliardy korun.

"Oživení kapitálových výdajů, spolufinancované prostředky z EU, se zatím nedostavilo a jejich růst bude letos jen pozvolný," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Podle Jáče proto může dojít k dalšímu zpomalení tempa růstu české ekonomiky až ke dvěma procentům za celý letošní rok.

Propad příjmů z EU se státu částečně podařilo vyvážit tím, že v prvních čtyřech měsících roku vybral na daních a sociálním pojištění o 25,6 miliardy korun více než loni.

Nejvíce se na tomto nárůstu podílelo pojistné na sociální zabezpečení, které odráží nízkou nezaměstnanost a růst mezd. Druhou největší částkou se o meziroční nárůst daňových příjmů státního rozpočtu zasloužila DPH, jejíž inkaso se meziročně zvýšilo o 10 procent na více než 85 miliard korun.

"Meziroční nárůst příjmů z DPH za leden až duben naznačuje efektivitu opatření v boji proti daňovým únikům, jako je například kontrolní hlášení nebo EET," uvedl mluvčí ministerstva Michal Žurovec.

Pozitivní dopad zavedení kontrolního hlášení na výběr DPH potvrzuje také ekonom Komerční banky Marek Dřímal. "Výběr DPH vzrostl ke konci dubna na celostátní úrovni o 10 procent, což je téměř dvojnásobné tempo oproti dynamice spotřeby domácností. Pozitivní roli zřejmě hraje kontrolní hlášení, na hodnocení efektů EET je však ještě brzy," uvedl Dřímal.

Zároveň upozornil, že příjmy státu pomohl vylepšit také růst cen. "Zatímco v minulých třech letech byla inflace velmi nízká, letos dosáhla v prvním čtvrtletí průměrných 2,4 procenta. Rostoucí ceny tudíž také přispívají k vyššímu výběru DPH," upozornil Dřímal.

Výdaje státu se za první třetinu roku meziročně zvýšily o procento na 401 miliard korun. Přestože stát investoval jen zhruba třetinu toho, co ve stejném období loni, celkové výdaje vzrostly kvůli vyššímu objemu vyplácených sociálních dávek, zejména důchodů, a transferů krajům a obcím. Na sociální dávky včetně důchodů je určen největší objem výdajů rozpočtu. Ke konci dubna na ně stát vydal téměř 177 miliard korun, o skoro 8 miliard více než loni. Celkově rozpočet letos počítá s výdaji na sociální dávky a důchody ve výši 530,5 miliardy korun.

Zatímco za celý loňský rok stát hospodařil s rekordním přebytkem bezmála 62 miliard korun, letos se podle ekonomů nic takového nestane. "Je sice dosažitelné, aby rozpočet skončil s lepším saldem, než je schodek 60 miliard schválený poslanci, loňský výsledek ale podle všeho zopakován nebude," uvedl Radomír Jáč. Marek Dřímal odhaduje, že státní rozpočet na konci letošního roku vykáže schodek 45 miliard korun. "Vyšší růst HDP a také cen vylepší příjmovou stranu rozpočtu, zatímco investice se rozjíždí jen pomalu," uvedl Dřímal.

 

Právě se děje

před 15 minutami

Španělské fotbalistky vstoupily do stávky, podpořil je Griezmann

Španělské prvoligové fotbalistky vstoupily v sobotu do stávky. Dva zápasy musely být odloženy, poté co hráčky splnily svou hrozbu z října. Fotbalistky se snaží o vyjednání nové kolektivní smlouvy s kluby, podpořila je i hvězda Barcelony Antoine Griezmann.

Fotbalistky si stávku odhlasovaly drtivou většinou na shromáždění 23. října. Poté, co ani další jednání nevedla k zažehnání sporu, ohlásila hráčská asociace AFE, jež zastupuje muže i ženy, v sobotu začátek stávky. "Dnes říkáme my fotbalistky dost!" uvedla na videu asociace reprezentační brankářka Mariasun Quiňonesová se San Sebastianu.

Svým kolegyním poslal slova povzbuzení francouzský mistr světa Griezmann, jenž hraje ve Španělsku celou profesionální kariéru. "Kamarádky z ženského fotbalu, které stávkují za svá práva, mají mou plnou podporu. Hodně štěstí!" napsal na twitteru bývalý hráč San Sebastianu a Atlética Madrid, jenž od letoška působí v Barceloně.

Fotbalistky požadují po klubech zvýšení minimální roční mzdy z 16.000 eur (přes 400.000 korun) na 20.000 eur (přes 500.000 korun). Největším problémem byla nicméně dohoda ohledně platů při částečném úvazku - hráčky chtěly minimálně 75 procent z plného profesionálního úvazku (12.000 eur), kluby byly ochotny jednat maximálně o 50 procentech (8000 eur).

Ve španělské lize hraje 16 týmů, ale jen několik je plně profesionálních. K nejúspěšnějším klubům patří podobně jako mezi muži Barcelona a Atlético Madrid. Real Madrid bude mít svůj ženský tým od příští sezony.

Ženský fotbal zažívá ve Španělsku boom od roku 2015, kdy se národní tým poprvé představil na mistrovství světa. Do ženského fotbalu začali poté proudit sponzoři a výrazně se zvýšil mediální zájem. Na zápas žen Atlética proti Barceloně přišlo v minulé sezoně na stadion Wanda Metropolitano přes 60 tisíc diváků.

Další zprávy