reklama
 
 

Státní dluh od prosince stoupl o devadesát miliard. Běžný jev, říká ministerstvo

Aktualizováno 19. 7. 2019 16:37
Státní dluh ke konci června stoupl oproti konci minulého roku o 90,6 miliardy na 1,713 bilionu korun. Důvodem nárůstu dluhu byla podle ministerstva financí snaha získat peníze za výhodných podmínek na plánované splátky státních dluhopisů v letošním roce. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 160 800 korun.

Ve srovnání s prvním čtvrtletím státní dluh ke konci června klesl o zhruba 19 miliard korun. "Ministerstvo financí využilo příznivých podmínek v prvním pololetí a předfinancovalo téměř tři čtvrtiny korunových splátek státního dluhu v letošním roce," uvedl mluvčí ministerstva Michal Žurovec.

Pohyb nominální výše státního dluhu v průběhu jednotlivých čtvrtletí je podle něj běžný jev a nevypovídá o trendu zadlužování země. Dlouhodobě podle MF státní dluh klesá.

Výši dluhu ke konci června podle MF ovlivnilo například předfinancování červencové splátky dluhopisů za 70 miliard korun. Během druhého čtvrtletí MF splatilo dluhopisy za 80,9 miliardy korun. Celkově MF v pololetí prodalo střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy v domácí měně za 181,8 miliardy korun.

MF v pololetí také vydalo podle českého práva dluhopisy v eurech, celkově prodalo dluhopisy za 735 milionů eur (18,8 miliardy korun), jejich průměrný výnos je přitom záporný. Záporný úrok znamená, že investoři v podstatě platí státu za to, že mu půjčili peníze.

"Dne 18. července se uskutečnila další aukce Státního eurodluhopisu, kdy MF prodalo dluhopisy v celkové jmenovité hodnotě 165 milionů eur (4,22 miliardy korun) s rekordně nejnižším výnosem mínus 0,36 procenta ročně," uvedl úřad.

"Skutečnost, že se v absolutním vyjádření daří držet dluh stabilizovaný, je poměrně příznivá. Vzhledem k růstu ekonomiky pak způsobuje, že relativně, v poměru k HDP, úroveň tuzemského zadlužení klesá," upozornil hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Vláda by podle něj měla být ambicióznější a využít stále ještě poměrně příznivých podmínek k další konsolidaci zadlužení. "O to větší prostor pak v době citelnějšího ekonomického útlumu bude mít k rozpočtové stimulaci ekonomiky," dodal.

Vývoj státního dluhu ve vybraných letech:

Rok Státní dluh
1993 158,8 miliardy Kč
1995 154,4 miliardy Kč
1997 173,1 miliardy Kč
1999 228,4 miliardy Kč
2001 345 miliard Kč
2003 493,2 miliardy Kč
2005 691,2 miliardy Kč
2007 892,3 miliardy Kč
2009 1178, miliardy Kč
2011 1499,4 miliardy Kč
2013 1683,3 miliardy Kč
2015 1673 miliard Kč
2017 1624,7 miliardy Kč
2018 1622 miliard Kč
1. pololetí 2019 1712,6 miliard Kč

Zdroj: MF

"Poměrně nízká úroveň zadlužení je klíčovou příčinou toho, že Česko má ze zemí bývalého východního bloku prakticky nejlepší souhrnné ratingové hodnocení tří nejvýznamnějších světových ratingových agentur. To umožňuje české vládě si od mezinárodních investorů půjčovat za atraktivních podmínek, tj. na poměrně nízký úrok," říká Kovanda.

Podle něj mohou peníze, které Česko takto na úrocích, tedy na nákladech obsluhy dluhu, ušetří, pak může využít například na financování růstu starobních důchodů.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

autoři: ČTK, Ekonomika | 19. 7. 2019 15:47

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama