


Cenové stropy na pohonné hmoty, které denně určuje stát, budou pokračovat v růstu i ve čtvrtek. Benzin oproti středě zdraží o 12 haléřů na 41,43 Kč za litr. Litr nafty pak budou moci čerpací stanice prodávat nejvýše za 37,45 koruny, což je o 16 haléřů více než ve středu. Vyplývá to z cenového věstníku, který ve středu zveřejnilo ministerstvo financí.

Ceny rostou už od minulého týdne. Vláda před týdnem regulaci cen prodloužila zatím do 19. července.
Česko k dennímu nastavování cenových stropů nafty a benzinu přistoupilo v první polovině dubna v reakci na zdražování ropy kvůli konfliktu na Blízkém východě. Podle analytiků bylo dosud hlavním efektem cenových stropů zastavení extrémních cenových šoků. Zároveň ale nebyly hlavním důvodem následného zlevňování nafty a benzinu, ceny by klesaly i tak, byť se zpožděním.
Ministerstvo financí stanovuje cenové stropy na základě klouzavého třídenního průměru velkoobchodních cen. Provozovatelé čerpacích stanic mohou uplatnit marži ve výši maximálně tří korun na litr paliva. Vláda zároveň kvůli zdražování paliv rozhodla v dubnu o dočasném snížení spotřební daně na naftu z původních 9,95 koruny za litr na 8,011 koruny. U benzinu se spotřební daň nezměnila, dál činí 12,84 koruny za litr.
Ceny pohonných hmot začaly rychle růst poté, co zdražila ropa na světových trzích, když Izrael a USA 28. února zaútočily na Írán. Ten v odvetě napadl okolní země a uzavřel Hormuzský průliv, kterým se dopravuje ropa a další suroviny z Perského zálivu. Důsledkem bylo zdražení ropy na světových trzích.
Vláda následně v dubnu rozhodla o cenové regulaci. Původně opatření mělo platit do konce dubna, kabinet ale schválil jeho prodloužení na květen, následně na červen a poté do 19. července. Zatímco v minulosti se stanovení cenových stropů opíralo o opatření obecné povahy, nyní je vydáváno na základě nařízení vlády, které má vyšší právní sílu.



Ukrajinské útoky na rafinerie a problémy na trhu s palivy dál zvyšují tlak na ruský rozpočet, který už zatěžují rekordní válečné výdaje i slabší příjmy z ropy. Schodek už v polovině roku překonal celoroční plán a Kreml začal hledat nové zdroje příjmů.






Ukrajina má nového premiéra. Poslanci parlamentu ve čtvrtek schválili do čela vlády dosavadního šéfa energetické společnosti Naftogaz Serhije Koreckého. Kdo je 48letý krizový manažer, který má zemi provést jedním z nejtěžších období války?



Jedna devadesátiletá žena chodila doma ve svetru a tvrdila, že venku rozhodně nemůže být 35 stupňů. Jiní senioři byli nezvykle unavení, přestávali jíst a pili méně než obvykle. „Přehřátí kolikrát ani nevnímají,“ říká ředitelka terénní pečovatelské služby Hana Janů. Zkušenost z Nového Města na Moravě ukazuje problém, který podle odborníků během vln veder ohrožuje miliony lidí v Evropě.



Ukrajinský parlament schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra i jeho novou vládu. Hlasování se netýkalo ministrů zahraničí a obrany, které navrhuje prezident.