Stát má platit zdravotní pojištění lidí s ústavní léčbou. Ombudsmanka chce změnu zákona

ČTK ČTK
Aktualizováno 5. 4. 2016 15:53
Případy se týkají například lidí na protialkoholním nebo protidrogovém léčení nebo sexuálních deviantů, kteří mají nařízenou léčbu a musejí ji podstoupit. Je to přitom nejspíš opomenutí zákonodárce, že tato skupina nebyla zahrnuta mezi skupiny, kde je plátcem pojistného stát, řekla veřejná ochránkyně práv.
Ombudsmanka Anna Šabatová
Ombudsmanka Anna Šabatová | Foto: DVTV

Brno - Lidem v ústavním ochranném léčení nehradí stát zdravotní pojištění, přestože u osob ve vazbě, výkonu trestu nebo v zabezpečovací detenci tak činí. Novinářům to řekla ombudsmanka Anna Šabatová, která požaduje změnu zákona, která by do úhrad státu za zdravotní pojištění zahrnula i lidi v ústavní ochranné léčbě.

Podle Šabatové je to opomenuto zákonem, na čemž se kancelář veřejné ochránkyně shodla i s ministerstvem zdravotnictví. "Návrhy paní ombudsmanky bere ministerstvo zdravotnictví vážně a bude se jimi zabývat," uvedla mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová.

Případy se týkají například lidí na protialkoholním nebo protidrogovém léčení nebo sexuálních deviantů, kteří mají nařízenou léčbu a musejí ji podstoupit. "Často se tam dostane člověk po odpykání trestu, který se léčení musí podrobit. Je to nařízeno soudem a nemůže odejít. Chodí na terapie, takže nepracuje, nemá žádný příjem a nemá z čeho platit zdravotní pojištění a není pojištěn," uvedla Šabatová.

Podle ní se pak stovky takových lidí dostanou do problémů. "Neznamená to, že nebudou ošetření, to oni vždy musí být, ale vzniká jim dluh i s penále, což jim může značně zkomplikovat život. 

Podle ní si je toho stát vědom, protože to v minulosti řešil už její předchůdce Pavel Varvařovský. Podle Šabatové je kancelář ve shodě s ministerstvem zdravotnictví, že by se měli právní úpravou zahrnout do skupin hrazených státem také lidé v ústavním ochranném léčení. "Je nyní jen otázkou, jak rychle to bude," řekla Šabatová.

Co se pojištění týče, žádá ombudsmanka změny i u zaměstnanců s minimální mzdou a polovičním úvazkem, kteří mají podle ní vysoké zdravotní pojištění. Platí totiž jako z celé minimální mzdy, což znamená úhradu pojištění i za tu část mzdy, kterou nedostávají.

"Domníváme se, že je to nespravedlivé a že u člověka, který si vydělá měsíčně 4000, to činí několik stovek korun. Odhadem se to týká asi 13 000 lidí. Pro stát přitom není zatížení, kdyby si platili pojištění jen alikvotní části," řekla Šabatová.

 

Právě se děje

Další zprávy