Česko nezná přínos investiční pobídek, tvrdí NKÚ. Firmy na nich vyčerpaly 75 miliard

Pavla Adamcová ČTK Pavla Adamcová, ČTK
Aktualizováno 19. 4. 2021 9:42
Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své pondělní zprávě. Od roku 2000 do roku 2019 přitom příjemci vyčerpali přes 75 miliard korun, většinou v podobě slevy na dani z příjmů. Kontroloři také konstatovali, že ministerstvo průmyslu a obchodu nesleduje dodatečné náklady státu, které pobídky provázejí.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Investiční pobídky jsou forma veřejné podpory pro podnikatele, kteří investicemi rozvíjí region a pomáhají kultivovat jeho prostředí. Poskytuje je stát, schvaluje vláda s ministerstvy a procesuje vládní agentura CzechInvest. Poskytuje se žadatelům při splnění podmínek primárně ve formě slevy na dani z příjmu, méně často v podobě dotace.

Od roku 2000, kdy byl schválen speciální zákon o poskytování investičních pobídek, do září 2020 přislíbilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) 955 pobídek. Ty měly mimo jiné pomoci snížit nezaměstnanost.

Počet pobídek však v posledních letech navzdory klesající nezaměstnanosti rostl, a to až do konce roku 2018, zjistil NKÚ.

Většina státní podpory mířila do zpracovatelského průmyslu, a to na investice bez povinnosti vytvářet vyšší přidanou hodnotu. "Do tohoto odvětví plynulo 96 procent pobídek přislíbených MPO od roku 2012 do září 2020," zjistili kontroloři.

Podmínka, že projekt musí mít vyšší přidanou hodnotu, například zaměstnat osoby s vyšší kvalifikací, provádět výzkum nebo spolupracovat s výzkumnou institucí, byla do zákona doplněna až v září 2019. Zájem o pobídky pak výrazně klesl, konstatuje NKÚ.

Pro srovnání - za rok 2018 obdržela agentura CzechInvest celkem 69 žádostí o investiční pobídky. Ještě od ledna do září 2019 to bylo celkem 75 žádostí a od září až do poloviny letošního března jen 20. Šlo přitom převážně o velké podniky.

CzechInvest pro on-line deník Aktuálně.cz již dříve uvedla, že toto snížení počtu žádostí je chtěné. "Cílem novely je podpořit pouze projekty s nejvyšším přínosem pro region a stát," vysvětlila tisková mluvčí agentury Jana Kohoutová. Investoři podle ní navíc po přijetí novely nějakou dobu vyčkávají a s novými podmínkami se seznamují. "To je dle našich zkušeností přirozené. V roce 2019 do srpna podali žádost všichni ti, kteří žádost podat chtěli," dodává.

"Nyní se zaměřuje na výzkum, vývoj a vytváření vyšší přidané hodnoty, to vše v souladu s Inovační strategií ČR," sdělila mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová. Dodala, že část nastavení podmínek novela přesunula ze samotného zákona do nařízení vlády, aby bylo možné v budoucnu reagovat na změny v ekonomice mnohem pružněji.

Nicneříkající hodnocení

Hodnocení poskytnutých pobídek zpracovává pro ministerstvo průmyslu externí společnost, jak vyžaduje Evropská komise. Podle NKÚ ale hodnocení nevypovídají o tom, jak státní podpora přispěla ke zvýšení zaměstnanosti nebo podpoře hospodářského rozvoje. "V hodnoceních není například uveden skutečný počet nově vzniklých pracovních míst nebo kolik podpořené společnosti opravdu investovaly," kritizují kontroloři.

Zároveň upozornili, že příjemci podpory mohou splnit jen minimální hodnoty dané zákonem. To znamená, že nemusí dodržet ani očekávaný objem investic ani počet nově vytvořených pracovních míst, které plánovali při žádosti o pobídku, uvádí NKÚ.

Kontroloři také kritizovali, že MPO nemusí sledovat dodatečné náklady státu, které pobídky provázejí, ani je nezapočítává do výdajů na tyto pobídky. Jde například o náklady na budování infrastruktury u průmyslových zón, ve kterých působí podpořené společnosti, nebo o náklady na posílení policie v souvislosti se zaměstnáváním cizinců v těchto zónách.

Ministerstvo nesleduje ani dopad pobídek na další podniky v regionu, které působí ve stejném oboru jako příjemci pobídky, uvádí NKÚ.

Sporný nástroj, míní ekonomové

Podle ekonoma České spořitelny Michala Skořepy jsou investiční pobídky z pohledu principů svobodného trhu sporný nástroj. "Nicméně realita je taková, že je používá řada zemí, takže jejich ukončením bychom se vyřadili ze soutěže o zajímavé investice," dodává.

Ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda se domnívá, že investiční pobídky zvyšují korupční potenciál politiků nebo úředníků, kteří vybírají firmy, jež pobídku získají.

"Celý proces poskytování pobídek lze nepochybně učinit poměrně transparentním, takže to ještě není jejich hlavní problém. Tím je to, že firmy pobídek zneužívají, uplatňují jakousi 'pobídkovou turistiku', kdy v zemi, jež pobídku poskytla, působí pouze přechodně, po dobu platnosti pobídky, zatímco po jejím skončení se stěhují zase do jiné země," popisuje.

Dalším zásadním problémem pobídek je podle Kovandy to, že ničí konkurenci. "Těžko například může menší domácí firma konkurovat větší zahraniční firmě, jež na řadu let získala pobídku ve formě daňových prázdnin. Pobídka tak vede k tomu, že větší zahraniční firma je zisková do značné míry za peníze domácího daňového poplatníka, zatímco menší domácí firmě nedovolí konkurence zahraničního velikána rozvinout se na úroveň jinou než subdodavatelskou," domnívá se Kovanda.

Historicky nejvyšší investice žádající o investiční pobídku

Firma Výše investice (v mld. Kč) Rok podání záměru
1. Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o 34,4 2006
2. Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech s.r.o.  23,5 2002
3. Nexen Tire Corporation Czech s.r.o.   22,8 2014
4. Škoda Auto a.s.   19,0 1998
5. Nemak Europe s.r.o.   11,4 2000
6. Denso Manufacturing Czech s.r.o.   9,6 2001
7. Bosch Diesel s.r.o.   8,5 2000
8. Panasonic Mobile & Automotive Systems Czech, s.r.o.   8,4 2000
9. Chemopetrol, a.s.   7,9 2000
10. VDO Česká Republika, s.r.o.   6,3 2002

Historicky nejvyšší veřejná podpora u investičních pobídek

Firma Strop veřejné podpory (v mld. Kč) Rok podání záměru
1. Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o.   4,9 2006
2. Nemak Europe s.r.o.   4,5 2000
3. Nexen Tire Corporation Czech s.r.o.   3,5 2014
4. Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech s.r.o.   3,5 2002
5. Chemopetrol, a.s.   3,0 2000
6. Denso Manufacturing Czech s.r.o.   2,6 2001
7. Panasonic Mobile & Automotive Systems Czech, s.r.o.   2,3 2000
8. Bosch Diesel s.r.o.   1,6 2000
9. VDO Česká Republika, s.r.o.   1,6 2002
10. Daikin Industries Czech Republic s.r.o.   1,4 2003

Zdroj: CzechInvest

 

Právě se děje

Další zprávy