Praha - Klíč k budoucímu úspěchu a rozvoji českého průmyslu je v kvalitním technickém vzdělání budoucích vysokoškolských absolventů.
Pokud jich na trhu nebude dostatek, může to pro budoucí rozvoj české ekonomiky znamenat zásadní problém.
Nejsme v tom ale sami, problémy má celý západ, říká Radek Špicar, člen Komise hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy a ředitel vnějších vztahů ve společnosti Škoda Auto
Jak je Svaz průmyslu a dopravy spokojený se spoluprací podniků a českých vysokých škol?
Spolupráce podniků a vysokých škol je u nás stále velmi omezená. V této oblasti máme určitě oproti vyspělým zemím Západní Evropy co dohánět.
Vzhledem k důležitosti vzdělání pro ekonomický a společenský rozvoj České republiky je zlepšení této situace pro Svaz průmyslu jednou z hlavních priorit. Změna aktuálního stavu ale bude vyžadovat značné úsilí všech zúčastněných stran, tedy firem, univerzit i státu.
Co je podle vás klíčové proto, aby spolupráce fungovala lépe?
Základem je chuť spolupracovat a také otevřenost vůči názorům a postojům druhé strany. Bohužel mezi světem byznysu a akademickou sférou u nás stojí určitá bariéra vytvořená z obav a předsudků.
Lidé z průmyslu se někdy na akademiky dívají jako na nepraktické teoretiky a vědci naopak občas pohlížejí na zástupce podniků jako na někoho, kdo chce omezit jejich akademické svobody v zájmu okamžitého zisku.
Oba tyto názory jsou ale zcela mylné. Stačí se podívat do světa, kde po desetiletí fungují špičková výzkumná centra, ve kterých se obě oblasti bez problémů prolínají, a má z toho prospěch celá společnost.
Loni jste za Svaz průmyslu prohlásil, že spolupráce českého byznysu s akademickou sférou patří k nejhorším na světě. Který model, s nímž jste se setkal ve světě, je pro vás v Česku využitelnou inspirací?
Modelů, kterými bychom se mohli nechat inspirovat, je řada. Pokud se podíváte na žebříček nejlepších univerzit světa, vidíte, že úplnou špičku obsazují školy ze Spojených států amerických a z Velké Británie. Tam totiž pochopili, že špičková výzkumná univerzita se neobejde bez kombinace kvalitních akademiků a přísunu financí ze soukromého sektoru.
Nevidím důvod, proč by se modelem, podle kterého funguje Harvard nebo Cambridge nemohla inspirovat například Univerzita Karlova nebo jiná z předních českých univerzit.
Za velmi úspěšný považuji také finský model vzdělávání. Podle nedávno zveřejněného globálního průzkumu OECD, který zkoumal schopnosti a znalosti patnáctiletých studentů v oblasti matematiky, čtení a vědy byli Finové jediní zástupci Západu, kteří se dostali do první pětky nejúspěšnějších zemí. Tabulce jinak jasně dominovali žáci z Číny, Taiwanu, Jižní Koreje a Singapuru. To mimochodem ukazuje, že problém nemá jen Česká republika, ale celý západní svět.
Podle Rektora ČVUT Václava Havlíčka problémy historicky vycházely z relativně malého zájmu průmyslových podniků o spolupráci se školami". Řada firem prý často asi vůbec neví, že by to pro ně mohlo být dobré. Povzbuzuje nějak Svaz průmyslu a dopravy české podniky k takové spolupráci?
Svaz průmyslu je v této oblasti velmi aktivní, spolupráce zaměstnavatelů a vysokých škol je jeden z klíčových bodů, které jsou obsaženy v našem dokumentu Agenda 2010 - 10 priorit pro budoucnost ČR. Ten shrnuje priority průmyslové sféry v oblasti dalšího rozvoje České republiky.
V minulosti opravdu některé firmy měly o této oblasti málo informací, ale pozitivní roli zde sehrávají úspěšné programy jako je například IQ Industry či již ukončený IQ Auto, které přivádí do sféry vzdělávání odborníky z praxe a učitelům umožňují získat zkušenosti a aktuální znalosti z podnikové sféry.
Obě oblasti potom spolupracují na vytvoření kvalitních a prakticky orientovaných vzdělávacích programů. Důležité je i informování o dobře fungujících projektech. Podaří-li se například Škodě Auto navázat intenzivní spolupráci s Vysokou školou umělecko-průmyslovou, která už několik let přináší oběma stranám skvělé výsledky, může to být inspirací i pro ostatní.
Ministerstvo školství žádá po vysokých školách plošné snížení počtu studentů. Na druhou stranu, inženýři vzdělaní v energetice nebo systémoví informatici budou v příštích letech Česku chybět. Angažuje se Svaz nějak v tom, aby vznikla jasná státní koncepce podpory některých důležitých oborů?
Jednoznačně ano. To, že v České republice je už přes milion vysokoškoláků, je sice dobrá zpráva, ale tato kvantita je bohužel často na úkor kvality. Problémem je i oborová struktura studentů. Pokles procenta absolventů přírodovědných a technických oborů považujeme za velmi varovný signál.
Česká republika je zemí s nejsilnějším průmyslovým sektorem v celé EU a techniky nezbytně potřebuje. Pokud jich na trhu nebude dostatek, může to pro budoucí rozvoj české ekonomiky znamenat zásadní problém. Proto v této věci dlouhodobě komunikujeme se zástupci veřejné sféry a snažíme se, aby stát co nejdříve schválil novou legislativní úpravu terciárního vzdělávání.
Ta by měla vycházet ze základních principů Bílé knihy a podpořit rozvoj technického školství například pravidelným zveřejňováním uplatnitelnosti absolventů jednotlivých oborů na trhu práce včetně průměrných nástupních platů.
Tento materiál vznikl v rámci společného projektu Aktuálně.cz a CSR Fórum - webového magazínu Byznys a společnost.
Sekce chce informovat o světě firem, neziskových organizací, trendech v CSR a společenské odpovědnosti vůbec.
