Foto/video: B. Baťa/Aktuálně.cz, Shutterstock
Vynikající víno, nádherná příroda, spousta pamětihodností. Vydejte se na toulky po vinařských stezkách, ať už pěšky nebo kole. Unikání síť značených cyklostezek pokrývá území všech jihomoravských vinařských podoblastí a část těch českých. Trasy jsou v bodech vyznačeny v mapě spolu s informacemi o jejich délce, náročnosti a stavu povrchu.
Pro posun mapy použijte dva prsty.
Když se ke skvělému jídlu přidá vynikající víno, tak se zážitky nesčítají, ale násobí. To platí už dlouhá staletí. Stejně tak jako u našich předků nebylo párování vína a jídla žádná složitá disciplína a lidé se řídili prostým pravidlem, zda jim kombinace chutná, či nikoli, není důvod bát se složitosti párování ani dnes. Náš vyhledávač snadno napoví, které víno nejlépe vyhovuje vašim chutím.
S vínem se tradičně pojí vyšší kultura stolování, která má své zvyklosti a léty prověřené obyčeje. K nim patří třeba i "obřad" koštování - ochutnávání nebo chcete-li degustace, během které se každý vinař či provozovatel vinotéky snaží co nejlépe pochlubit svými specialitami.
Jenže pro někoho, kdo nevyrůstal zrovna ve sklípku a při cestování po tuzemsku vyhledává raději pivní zahrádky, může být jednoduchý koštovací small talk docela oříškem. Trápení nováčkům ulehčí krátký přehled základní etikety pro vinné laiky z úst zkušeného someliéra Ivo Dvořáka.
Myslím, že asi největší trapas jsem zažil, když do vinařství přijel jakýsi pán na kole a hned první, co se zeptal, bylo: "Co máte sladšího než Pálava?" To je myslím největší faux pas, jaké může být. Takže, zeptejte se na to, co vinař dělá, jak to dělá, kde to dělá a co je jeho specialita. Tím, myslím, navážete docela dobrý kontakt mezi sebou a jím.
zobrazit odpověďVšeobecně platí, že pokud člověk přijde do sklípku, měl by vinaři vína především chválit. Říkat, že víno je špatné, je problém návštěvníka, nikoli vinaře. Víno mu nemusí chutnat, ale to je jeho osobní preference. Vinař a vinohradník většinou nechávají ve víně srdce, um a práci. A tak by bylo hezké je pochválit.
zobrazit odpověďBudeme-li chtít popsat a pochválit víno, pak se jistě vyplatí říkat, že je hezké, dobré, příjemné, vzrušující. Pokud budeme chtít použít opravdu nějaké ekvivalenty vysoké kvality, klidně můžeme říct, že je aristokratické, vrstevnaté. Zkrátka víno, které nám dělá radost. A není důležité to jen říkat, ale mělo by být i vidět, že vám víno skutečně chutná.
zobrazit odpověďPokud nám víno nebude úplně chutnat, což je samozřejmě možné, protože ne všechna vína musí být přijatelná pro všechny, je dobré říct: "Ano, to je bohužel můj problém. Tato vína s touto kyselinou, suchostí či sladkostí nevyhledávám. Ale to neznamená, že by to víno bylo špatné." Říct to zkrátka diplomaticky a v přátelském tónu.
zobrazit odpověďPokud budeme chtít správně popsat víno, musíme si uvědomit, že má vzhled – čirost, barvu, odlesky. Má také vůni, která může být po ovoci, po květech, po dřevě, po koření. A samozřejmě víno má i chuť. Ta může být plnější, nebo naopak štíhlejší. Může být nasládlá, nebo naopak s vysokou kyselinou. Zkrátka měli bychom si uvědomit, že lze popsat všemi smysly. Snad možná jenom ten sluch si přijde na své jen občas. A proto mluvme o tom ušlechtilém víně hezky.
zobrazit odpověďAbychom nikoho neurazili, musíme mluvit o tom, že Česká republika má dvě vinařské oblasti. Jedna je na Moravě a ta druhá v Čechách. Takže je to víno z České republiky, ale také víno z Moravy a z Čech. Pojďme to takto rozdělit, protože ani vína mezi sebou vzájemně nesoupeří. Každé víno je trošku jiné. Zatímco Morava poskytuje spíše plnější charakter, v Čechách se dělají vína delikátnější, s možná trošičku vyšší kyselinou. Ale to neznamená, že by byla špatná – naopak.
zobrazit odpověďPokud se chceme vínu věnovat jako ušlechtilému moku, který je historickým a kulturním nápojem, měli bychom mít i správnou sklenku. Prosím pěkně, vynechte plastové obaly, vynechte pití vína z lahve. Víno si zaslouží krásný tvar tenké skleničky, která bude odpovídat odrůdě.
zobrazit odpověďDalší videa se zajímavostmi o víně, vinařské turistice či o someliérství najdete na webu Vinazmoravyvinazcech.cz
Spolupráce majitelů vinic s předními českými architekty je v Česku vidět čím dál tím častěji. Některé stavby navazují na historickou tradici sklípků, jiné vznikají od základů, na zelené louce. Mezi autory zázemí pro velké či menší vinařství patří například Josef Pleskot, studio ORA nebo ateliér Chybik+Kristof se svou stavbou pro Lahofer. Podívejte se na výběr nejkrásnější vinařské architektury.
Ve víně se dnes vyzná každý. Opravdu? 15 otázek prověří, zda k němu znáte cestu
Rozpoznáte jen červené a bílé, nebo máte pocit, že o tuzemském víně už přece jen něco víte? Vaše znalosti prověří následující kvíz. Provede vás historií i současností českého a moravského vinařství a zjistit v něm můžete třeba i to, co vše lze mezi vinicemi a sklípky ve volném čase podniknout.
Poutací fotografie: Shutterstock
