Sněmovna schválila zvýšení rodičovského příspěvku o 80 tisíc korun

ČTK ČTK
Aktualizováno 6. 11. 2019 19:00
Základní rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 80 tisíc korun na 300 tisíc korun. V případě vícerčat se příspěvek zvýší ze současných 330 tisíc korun na 450 tisíc korun. Sněmovna ve čtvrtek vládní novelu schválila, okruh rodin s nárokem na vyšší rodičovskou ale nerozšířila. Novela nyní zamíří k posouzení do Senátu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock.com

Vyšší příspěvek budou dostávat podle předlohy rodiče novorozenců a dětí do čtyř let, kteří budou příspěvek k lednu ještě pobírat. Přesná částka bude záviset v těchto případech na předchozím příjmu a na potomkově věku, tedy na počtu měsíců, které zbývají do čtvrtých narozenin dítěte.

Navýšení rodičovské prohloubí příští rok rozpočtové výdaje odhadem o 8,6 miliardy korun.

Sněmovna zamítla několik poslaneckých pozměňovacích návrhů, podle nichž by měli na vyšší rodičovskou nárok všechny rodiny s dětmi do čtyř let věku. Tedy i ty, které už příspěvek vyčerpaly. Jejich autoři Jan Bauer (ODS) s Lucií Šafránkovou (SPD) a Pavla Golasowská (KDU-ČSL) označovali vládní návrh za diskriminační a neobhajitelný.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) už dřív poukazovala na to, že takový návrh od začátku prosazovala, avšak "ze všech stran poslouchala, jak rozhazuje". Výslednou předlohu označila za koaliční kompromis, který není dokonalý. "Ale pomůže 80 procentům všech rodin, kterých se rodičovská týká," řekla.

Skupina opozičních poslanců v čele s Olgou Richterovou (Piráti) neprosadila pravidelnou valorizaci rodičovského příspěvku stejně, jako je tomu u důchodů. Neuspěla ani poslankyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová s návrhem, podle kterého by mohli příspěvek pobírat i prarodiče. Richterová naopak prosadila zvýšení horní měsíční hranice pro příspěvek ze 7600 korun na 10 000 korun, aby se neprodloužila současná nejkratší možná doba pro čerpání rodičovské.

Dolní komora vložila do novely opatření Jany Pastuchové (ANO) proti zneužívání příspěvku na bydlení. Nárok by se měl posuzovat podle příjmů lidí, kteří v bytě skutečně bydlí, nikoli těch, kteří v něm mají trvalé bydliště. V některých případech se totiž lidé z bytu účelově odhlašují. V případě studentů bydlících samostatně v bytě by se posuzovaly také příjmy jejich rodičů.

Maláčová záměr Pastuchové ocenila, k úpravě se ale postavila záporně kvůli legislativním nedostatkům. Umožní podle ní legálně vyplatit jedné osobě více příspěvků na bydlení a paradoxně posílí obchod s chudobou.

Vládní novela obsahuje i další změny. Počet hodin, na který mohou rodiče dávat své děti do dvou let do školky či jinam na hlídání - a nepřijít přitom o rodičovskou - by se měl od ledna zdvojnásobit. Zatímco nyní je to 46 hodin měsíčně, nově by to mělo být až 92 hodin v měsíci. Rodičovský příspěvek se také bude započítávat do příjmů pro nárok na všechny dávky státní sociální podpory, které na výši příjmů závisí.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Barcelona kvůli pandemii odložila prezidentské volby

FC Barcelona musela kvůli koronavirové pandemii odložit volby nového prezidenta, jež měly být 24. ledna. V termínu se nemohou uskutečnit kvůli v současnosti platnému omezení pohybu osob v Katalánsku.

Barcelona proto požádala vládu autonomního společenství, aby se mohly volby uskutečnit poštou. Katalánská vláda tuto možnost prověřuje. Nový termín voleb nebyl určen.

Jeden z nejslavnějších klubů světa je bez řádného prezidenta od konce října loňského roku, kdy odstoupil Josep Bartomeu. Barcelonu vede jako prozatímní šéf Carles Tusquets, jenž se voleb účastnit nebude.

Kandidáty na prezidentskou funkci jsou Joan Laporta, Víctor Font a Toni Freixa. Za favorita je považován bývalý šéf Barcelony z let 2003-2010 Laporta, který slíbil, že udělá maximum pro udržení klubové ikony Lionela Messiho, jemuž v červnu vyprší smlouva.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Polská vláda chce zabránit Facebooku a Twitteru v mazání obsahu a uživatelských účtů

Polské ministerstvo spravedlnosti v pátek oznámilo, že připravuje nový zákon, který by měl omezit moc sociálních sítí jako jsou Facebook a Twitter mazat obsah příspěvků a zavírat účty. Podle chystaného zákona by tak směly činit jen v případě, že by obsah porušoval polské zákony, upozornila agentura AFP. Experti podle opozičního tisku mají pochyby, zda by nový polský zákon mohl být něčím více než jen politickým gestem.

Chystaný zákon o svobodě slova na internetu počítá podle listu Gazeta Wyborcza se vznikem rady, která by mohla nařídit sociálním médiím obnovit odstraněný obsah, pokud je v souladu s polskými zákony. Mohla by také udělovat pokuty sahající od 50 000 po 50 milionů zlotých (asi od 288 000 po 288 milionů Kč), uvedl před novináři ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro. Pět členů rady by volili poslanci třípětinovou většinou na šest let.

Zdroj: ČTK
Další zprávy