Sněmovna schválila rozpočet na příští rok. Schodek se má snížit na 295 miliard korun

ČTK ČTK
30. 11. 2022 17:14
Sněmovna ve středu hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: ČTK

Ve druhém čtení přitom navrhli přesuny v celkovém objemu asi 119 miliard. Ve středu přidali mimo jiné 1,1 miliardy korun do školství na platy asistentů pedagogů. Opozice se svými návrhy změn v rozpočtu neuspěla.

Pro rozpočet hlasovalo všech 96 přítomných poslanců stran vládní koalice. Poslanci opozičních hnutí ANO a SPD hlasovali proti. Schválený rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá.

Příjmy rozpočtu mají činit 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun. Již podruhé tak výdaje překročí dva biliony korun. Vláda za své priority označila podporu obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a také pokrytí výdajů souvisejících s válečným konfliktem na Ukrajině.

Schválený pozměňovací návrh, který přidává 1,1 miliardy na platy asistentů pedagogů, předložila skupina koaličních poslanců, mezi nimiž je například lidovec Marek Výborný nebo ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Se stejným návrhem přišly i poslankyně opozičního ANO Margita Balaštíková a Jana Berkovcová. O jejich návrhu ale už sněmovna nehlasovala.

Sněmovna schválila i návrh své místopředsedkyně Věry Kovářové (STAN), která s dalšími koaličními poslanci navrhla přidat 39 milionů korun na provoz potravinových bank. V dalším schváleném návrhu předloženém s dalšími koaličními poslanci přidala 40 milionů na bezplatné školní obědy dětem.

Z opozičních návrhů například neuspěl návrh místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) přidat 30,7 miliardy korun Státnímu fondu dopravní infrastruktury.

Neuspěl například Jiří Kobza (SPD) s návrhem, aby Český svaz bojovníků za svobodu obdržel ze státního rozpočtu dotaci 4,5 milionu korun. Jeho stranická kolegyně Karla Maříková neuspěla s návrhem přidat Kanceláři prezidenta republiky 30 milionů korun. O stejnou částku přišel rozpočet Hradu z rozhodnutí koaliční většiny letos.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 18 minutami

Česko loni snížilo dovoz ruského plynu z původních 97 asi na čtyři procenta

Česká republika v loňském roce snížila svou závislost na ruském plynu z původních 97 procent na aktuální maximálně čtyři procenta. Plyn z Ruska stát nahradil dovozem plynu z Norska a zkapalněným plynem LNG ze zámoří. Po dnešní návštěvě ministerstva průmyslu a obchodu to novinářům řekl premiér Petr Fiala (ODS).

Do budoucna chce stát omezit závislost na ruském plynu úplně, nahradit jinými zdroji chce i dovoz ruské ropy.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Ústavní soud zrušil část zákona o advokacii

Ústavní soud v úterý vyhověl návrhu Městského soudu v Praze a zrušil část zákona o advokacii. Jde o ustanovení, podle kterého advokátní komora nemá povinnost určit advokáta člověku, který je sice ochoten za služby zaplatit, ale nemůže v okolí najít nikoho, kdo by se chtěl věci ujmout. Zastoupení advokátem je přitom nezbytnou podmínkou třeba v řízení před nejvyššími soudy a Ústavním soudem. Ústavní soud zároveň odložil vykonavatelnost rozhodnutí na konec roku.

Podle Ústavního soudu je napadené ustanovení protiústavní. "Protiústavnost napadeného ustanovení Ústavní soud neshledal v samotném rozšíření bezplatné právní pomoci na určité typy řízení, ale v tom, že současně z poskytnutí právní pomoci paušálně vylučuje žadatele, kteří jsou ochotni za právní služby zaplatit," vysvětlil soudce zpravodaj Vladimír Sládeček. 

Právo na přístup k soudu je podle soudce základní součástí práva na spravedlivý a řádný proces a tedy práva na soudní ochranu, kdy jeho nezbytným předpokladem je právě právo na právní pomoc.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vrchní soud zastavil trestní stíhání šéfa lihové mafie Březiny v kauze ovlivňování svědků

Olomoucký vrchní soud zastavil trestní stíhání šéfa lihové mafie Radka Březiny a dalších dvou mužů v souvislosti s kauzou ovlivňování svědků. Brněnský krajský soud jim za to v červnu 2021 původní tresty uložené za obchody s nelegálním lihem zpřísnil v podobě souhrnných trestů, Březinovi zvýšil trest ze 13 let na 14 let a devět měsíců. Vrchní soud zastavení stíhání odůvodnil tím, že o těchto skutcích již bylo pravomocně rozhodnuto. Informaci v úterý potvrdil Petr Šereda z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Zastavení trestního stíhání se týká také Pavla Čanigy a Ivana Kováříka.

Vrchní soud o zastavení trestního stíhání rozhodl v neveřejném jednání v prosinci, řekl novinářům mluvčí soudu Stanislav Cik. "Soud rozhodl, že se u těchto obžalovaných zastavuje trestní stíhání, neboť o těchto skutcích již bylo pravomocně rozhodnuto," uvedl mluvčí.

Podle soudu bylo o této trestné činnosti rozhodnuto již v hlavní daňové větvi lihové mafie, kdy byli všichni tři obžalovaní odsouzeni za zkrácení daně a současně za účast na organizované zločinecké skupině. Druhý z těchto trestných činů vrchní soud považuje za trestný čin trvající. Ovlivňování svědků tak podle něj spadá do trestného činu účasti na organizované zločinecké skupině, o kterém však již bylo pravomocně rozhodnuto v daňové větvi celé kauzy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy