Skupině PPF loni klesl čistý zisk o 277 milionů eur

ČTK ČTK
30. 5. 2014 7:50
Aktiva skupiny, kterou ovládá nejbohatší Čech Petr Kellner, se snížila o tři procenta na 20,9 miliardy eur (v přepočtu asi 573 miliard korun).
Sídlo skupiny PPF
Sídlo skupiny PPF | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Skupině PPF, kterou ovládá nejbohatší Čech Petr Kellner, v roce 2013 klesl čistý zisk o 277 milionů eur na 450 milionů eur (zhruba 12,3 miliardy korun). Aktiva skupiny se snížila o tři procenta na 20,9 miliardy eur (v přepočtu asi 573 miliard korun).

Loňský zisk je podle PPF v porovnání s rokem 2012 srovnatelný výsledek z vlastního podnikání. Na mimořádné hodnotě čistého zisku roku 2012 se totiž podílel především zisk z prodeje aktiv.

Výnosy skupiny PPF loni meziročně vzrostly o čtvrtinu na 6,283 miliardy eur (172 miliard korun). Vlastní kapitál připadající na akcionáře činil 5,1 miliardy eur (140 miliard korun) proti předloňským 5,3 miliardy eur (145 miliard korun).

"Pokračovali jsme v teritoriální a oborové diverzifikaci skupiny, významně se rozrostlo portfolio našich realitních investic, a to i směrem do západní Evropy, zejména akvizicí řady kancelářských budov v Nizozemsku," komentovala výsledky finanční ředitelka skupiny PPF Kateřina Jirásková.

Již v roce 2013 začala PPF podle ní činit opatření reagující na hospodářské zpomalování a změny v regulaci bankovnictví v Rusku tak, aby snížila dopad na výkonnost klíčových aktiv. Zhoršené ukazatele Home Credit v Rusku částečně vyvažují rostoucí čísla v Asii, zejména za poskytování finančních služeb v Číně a ve Vietnamu. Hodnoty z nejvýznamnější loni oznámené investice, koupě 65,9 procenta v telekomunikační společnosti O2 v ČR a na Slovensku, ve výsledcích ještě nefigurují, dodala.

Skupina PPF investuje do řady odvětví od bankovnictví a finančních služeb přes pojišťovnictví, nemovitosti, oblast energetiky a těžbu nerostů, zemědělství, maloobchodní služby až po biotechnologie. Působnost PPF sahá ze střední a východní Evropy přes Rusko až do Asie.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Šestnáct lidí a dvě firmy čelí obžalobě kvůli daňovým únikům za čtvrt miliardy

Obžalobu na 16 lidí a dvě firmy podal v pátek olomoucký krajský státní zástupce kvůli daňovým únikům za 250 milionů korun. Uvedla to na svém webu Česká televize. V kauze figuruje opavská společnost FAU, která obchodovala s minerálními oleji a jako důsledek činnosti státních úřadů skončila v konkurzu. Případem se bude zabývat olomoucká pobočka Krajského soudu v Ostravě.

"Dnešního dne byla podána obžaloba pro daňové úniky ve výši čtvrt miliardy korun. Obžalováno bylo 16 fyzických a dvě právnické osoby," uvedl Studený. Obžalovaní jsou jako organizovaná skupina. Upřesnil, že se obžaloba týká obchodů FAU s.r.o.

Trestní stíhání policie zahájila v roce 2018. Nynější obžalované tehdy obvinila z toho, že v roce 2013 uměle vytvořili řetězec firem, aby se vyhnuli zaplacení DPH z obchodu s pohonnými hmotami.

FAU je v konkurzu. Státní úřady na ni v roce 2016 vydaly zajišťovací příkazy za stovky milionů korun s odůvodněním, že se zapojila do karuselového podvodu. NSS ale v roce 2019 dospěl k závěru, že celníci neměli pro tak velký zákrok dost silný důvod. Společnost následně uspěla s několika žalobami proti rozhodnutí a postupům finanční správy a celníků.

Zdroj: ČTK
před 53 minutami

Pokud to bude nutné pro bezpečnost, pozveme ruskou armádu, říká Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko uvedl, že je připraven nechat v Bělorusku rozmístit ruské jednotky, pokud by to bylo nezbytné pro bezpečnost společného svazového soustátí. V současnosti to potřeba není, uvedl Lukašenko podle médií. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle listu Kommersant uvedl, že Minsk nežádal Moskvu o rozmístění vojsk.

"Jestli to bude nutné pro bezpečnost svazového soustátí, které (s Ruskem) budujeme, budou zde (ruské jednotky) rozmístěny neprodleně. Nyní to ale není nijak nezbytné," řekl Lukašenko během porady o situaci. Podle státní agentury Belta ujistil, že Bělorusko je s to v případě potřeby v mžiku postavit do zbraně půl milionu vojáků.

"Pokud to bude málo, budou sem převedeny všechny ozbrojené síly Ruské federace. To se nikdy nestane. Ale pokud to bude nutné, nebudeme váhat," zdůraznil Lukašenko.

Mluvčí Kremlu Peskov na dotaz novinářů odpověděl, že vyslat ozbrojené síly do jiné země lze ze zákona jen na základě žádosti vedení této země k Moskvě, což se ale v případě Běloruska nestalo. Kommersant připomněl, že prezident Vladimir Putin dříve upozornil, že svazové soustátí s Běloruskem představuje "určitou úroveň integrace", a ne stát v přímém smyslu slova. A úroveň integrace ve svazovém soustátí je podle Putina nižší než v Evropské unii.

Zdroj: ČTK
Další zprávy