Sklizeň ovoce kvůli mrazům i suchu loni klesla o čtvrtinu, ztráty jsou stamilionové

ČTK ČTK
Aktualizováno 14. 1. 2020 10:33
Sklizeň ovoce v České republice loni klesla meziročně o 27 procent na 129 911 tun. Důvodem byly jarní mrazy. S výjimkou meruněk, malin a ostružin zaznamenaly meziroční pokles úrody všechny ovocné druhy. V porovnání s průměrem sklizní posledních pěti let loňský pokles činil 18 procent. Výsledky sklizně spočítal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Podle předsedy Ovocnářské unie ČR Martina Ludvíka definitivní výsledky sklizně potvrdily loňské odhady, které až čtvrtinový pokles úrody předpovídaly.

Ztráty kvůli poklesu produkce a zhoršení kvality ovocnáři za loňský rok odhadli asi na 200 milionů korun. Od státu na kompenzace škod z mrazů dostali loni přiděleno 50 milionů korun.

Sklizeň jablek, která jsou hlavním ovocným druhem, loni meziročně klesla o 29 procent na 102 847 tun a byla třetí nejnižší za posledních deset let. Na slabé úrodě jablek se kromě mrazů podepsalo i loňské sucho a lokální krupobití. Proti pětiletému průměru sklizeň jablek klesla o 22 procent.

Propad sklizně jablek, který byl v celé Evropské unii, se odrazil i v jejich ceně, která meziročně vzrostla o pětinu na nynějších asi 32 korun za kilogram. Ceny v ČR určuje situace na trhu v Evropě, protože dovoz jablek tvoří přes polovinu české spotřeby. Ceny významně závisí na úrodě v Polsku, které zajišťuje přes polovinu dovozu jablek do ČR. Polsko loni utrpělo propad sklizně jablek o 44 procent na 2,7 milionu tun. V celé EU produkce jablek klesla o pětinu na 10,6 milionu tun.

Z dlouhodobého pohledu si dobře stojí pěstitelé švestek. Loni jejich úroda meziročně sice klesla o pětinu, ale v porovnání s pětiletým průměrem vzrostla o 24 procent. "U švestek se projevují nové výsadby," řekl Ludvík.

V dubnu bylo i minus pět stupňů

Mrazy loni poškodily ovocné sady ve dvou vlnách. První vlna přišla mezi 12. až 19. dubnem. "Teploty se pohybovaly od minus dvou do minus pěti stupňů Celsia a působení mrazu bylo na mnoha místech i pět až osm hodin," uvedl Ludvík. Druhá vlna mrazů zasáhla sady od 5. do 9. května.

Nejvíce mrazy postihly ovocnáře v severních, západních a východních Čechách. Na jižní Moravě se úroda jablek meziročně propadla o 52 procent na 15 500 tun. Například Sady Nebílovy u Plzně měly čtvrtinovou úrodu jablek proti roku 2018. Zavinily to mrazy na přelomu dubna a května, sucho i fakt, že stromy byly po předloňské abnormální úrodě vysílené, uvedla vedoucí sadů Jana Zikmundová.

Poslední velké poškození ovocných sadů mrazy v ČR přišlo v roce 2017. Tehdy jarní mrazy poškodily asi 40 procent ploch sadů v ČR a ztráty na produkci dosáhly půl miliardy korun. Sklizeň se propadla na hluboce podprůměrných 119 310 tun a byla druhou nejnižší sklizní od roku 1990 na území Česka.

Vůbec nejnižší sklizeň v novodobé historii českého ovocnářství byla v roce 2011, kdy se ho sklidilo 101 249 tun. Důvodem tehdejšího propadu byly také mrazy. Mrazy významně poškodily české ovocnáře i v roce 2016, ztráty na tržbách byly kolem 400 milionů korun. Za škody z mrazů z let 2016 a 2017 dostali ovocnáři od státu kompenzace dohromady 165 milionů korun.

Video: Řetězce chtějí jenom hezké ovoce, říká ovocnář

Řetězce chtějí jenom hezké ovoce, říká ovocnář | Video: Jakub Zuzánek
 

Právě se děje

před 48 minutami

Karlovarský festival se kvůli pandemii přesouvá na srpen

Letošní 55. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se uskuteční od 20. do 28. srpna. Z tradičního termínu na přelomu června a července jej pořadatelé přesunuli kvůli pandemii koronaviru. "Posun o sedm týdnů nám nabídne lepší možnost uspořádat tuto kulturní akci tak, aby svým rozsahem byla co nejbližší podobě, na jakou jsou naši návštěvníci zvyklí," vysvětlují.

"Doufáme, že v průběhu následujících měsíců dojde k významnému rozšíření vakcinace a díky tomu zvládnutí pandemické situace tak, aby bylo možné uspořádat karlovarský festival v maximálně bezpečné formě. Jsme pochopitelně připraveni dodržet všechna platná opatření," doplňuje Jiří Bartoška, prezident festivalu. Ten loni nahradila čtyřdenní přehlídka filmů v kinech, zamýšlený podzimní překlenovací přehlídka se navzdory plánům neuskutečnila.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Odbory: Škoda chce do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o 3000

Automobilka Škoda Auto chce podle odborů od letoška do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o pět procent, tedy asi o 3000 lidí. Zastavil se už například nábor nepřímého personálu, a to zejména mimo výrobní oblasti. Uvedl to ve čtvrtek týdeník Škodovácký odborář. Odbory se snižováním počtu zaměstnanců nesouhlasí a chtějí snížit pětiprocentní krácení personálu na minimum. Vyjádření firmy zjišťujeme. Škoda Auto zaměstnává téměř 39 000 lidí, z toho v Česku asi 34 000. Jedná se o kmenové zaměstnance, kromě nich v automobilce pracují i agenturní pracovníci.

"Odborová organizace tento postup kritizuje, je totiž nutné nejen podat informaci, ale celý projekt projednat. Odbory KOVO rovněž nesouhlasí s číslem rácia. Udělají proto vše, aby snížily toto neodpovědně stanovené plošné rácio pět procent na minimum," uvedl týdeník.

Vedení firmy by podle odborů snížením počtu pracovníků ohrozilo projekty Škody. "Je naprosto jasné, že pokud by se v ráciu pokračovalo, vytvoříme projekt solidarity, kdy přímí pracovníci odmítnou různé modely pracovní doby, jako je 17(směnný) a 18směnný systém či další formy flexibilní práce, včetně hromadných přesčasů," sdělily odbory.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Rada: Konsolidace veřejných financí si patrně vyžádá růst daní

Vláda by měla podle Národní rozpočtové rady připravit realistickou konsolidaci veřejných financí, která by měla být proti aktuálním plánům rozsáhlejší. Je patrné, že si to vyžádá významné zvýšení daní. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou ve čtvrtek Národní rozpočtová rada zveřejnila. Česku podle ní hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024. Ještě loni v listopadu rada předpokládala, že na dluhovou brzdu narazí veřejné finance až o rok později.

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Stanovena je na úrovni 55 procent hrubého domácího produktu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v únoru poslancům řekla, že veřejný dluh by měl ke konci letošního roku stoupnout na 45 procent HDP.

"Je zřejmé, že rozsah konsolidačního úsilí v letech 2022 až 2024 bude muset být vyšší než 0,5 procenta hrubého domácího produktu ročně. Zároveň je patrné, že tato konsolidace si vyžádá významné navýšení daňové zátěže, neboť dlouhodobější výpadek příjmů v rozsahu daňového balíčku není možné zcela pokrýt redukcí výdajů, pokud by tedy nemělo dojít k výrazné redukci výdajů v největších výdajových blocích, kterými jsou sociální zabezpečení, zdravotnictví a školství, což rada nepředpokládá," uvedla NRR.

Zdroj: ČTK
Další zprávy