Mimořádná zpráva

Velrybáři i obránci míru. Česko platí stovkám světových organizací, často neví proč

Kuni Nguyenová Jan Nevyhoštěný Kuni Nguyenová, Jan Nevyhoštěný
27. 7. 2020 6:11
Česko spolupracuje téměř s 500 mezinárodními organizacemi. Ročně jim na příspěvcích pošle přes čtyři miliardy korun, vyplývá z analýzy Nejvyššího kontrolního úřadu. Jen z rozpočtu ministerstva zahraničních věcí loni putovalo do 60 organizací 1,4 miliardy Kč. Kritici však dlouhodobě pochybují o smyslu některých členství. Podle experta na mezinárodní vztahy by se ovšem v seznamu mělo škrtat opatrně.
0

To je celková suma, kterou Česko podle NKÚ zaplatilo napříč resorty organizacím v roce 2018 na povinných a dalších příspěvcích.

0

Tolik podle nejnovějších dat putovalo do mezinárodních organizací a projektů jen z rozpočtu ministerstva zahraničí v roce 2019.

0

Necelých 38 milionů dostali loni z Česka experti WHO, kteří stojí v čele boje s pandemií covid 19.

0

Tolik Česko přispělo v roce 2018 Mezinárodní velrybářské komisi, jejíž význam je pro tuzemsko přinejmenším sporný.

0

je počet mezinárodních organizací a projektů, na jejichž chod Česko ze státního rozpočtu v roce 2018 přispělo.

0

Tolik je mezinárodních organizací, jejichž význam je podle českých úřadů klíčový. Povinné příspěvky do nich činí 0,976 miliardy.

Přehled Aktuálně.cz vychází z nejčerstvějších dat ministerstva zahraničních věcí (MZV) za rok 2019.

Právě z tohoto resortu míří do zahraničních institucí nejvyšší částky. Ze seznamu vyplývá, že loni se Česko platbami podílelo na chodu zhruba 60 mezivládních organizací a zahraniční resort to vyšlo na 1,4 miliardy korun. Pro srovnání: v roce 2018 MZV přispělo organizacím zhruba 1,2 miliardy.

Největší příspěvky od ministerstva každoročně putují Organizaci spojených národů (OSN), ať už za členství (přes 197 milionů korun), nebo za zahraniční mise, například v Mali nebo v Jižním Súdánu.

Top 5 nejvyšších příspěvků z resortu zahraničí v roce 2019

Právě výši a smysluplnost českých příspěvků do mezinárodních organizací analyzovala před časem zpráva od Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Na základě dat z roku 2018 kontroloři spočítali, že celkem odešlo na tyto platby ze státního rozpočtu zhruba 4,4 miliardy korun. Mezi příjemci bylo 477 nejrůznějších mezinárodních organizací, ústavů a institucí a projektů.

Top 5 nejvyšších příspěvků napříč všemi resorty v roce 2018 podle NKÚ

Velký rozdíl mezi čísly od MZV a NKÚ je daný tím, že kontrolní úřad zahrnul i peníze od ostatních resortů, než je zahraničí. Zároveň do přehledu započítal například i nákladné mezinárodní výzkumné projekty. Naopak ovšem nezohlednil třeba příspěvky do Evropské unie. Na to upozornil ředitel Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vít Dostál.

„Zajímavé pro mě je, že snad pětina těch prostředků, které ČR takto posílá, má ve své gesci ministerstvo školství. A to kvůli mezinárodním výzkumným projektům, které podle nich mají také charakter mezinárodní organizace. Nebo ministerstvo dopravy má slušný díl příspěvků, protože tam odcházejí prostředky do Evropské vesmírné agentury. Ve výčtu (od NKÚ, pozn. red.) zároveň nejsou zahrnuty naše příspěvky do rozpočtu Evropské unie, se kterými se obyčejně pracuje,“ komentuje pro Aktuálně.cz Dostál.

Seznam příspěvků mezinárodním organizacím za rok 2019 z rozpočtu ministerstva zahraničí

Seřadit:
  • abecedně
  • podle hodnoty
  • Změny nechystáme, tvrdí ministerstvo

    Spolupráci s mezinárodními organizacemi koordinuje MZV, které ale podle NKÚ nemá informace k tomu, aby mohlo zhodnotit její přínosy. Státu se navíc nedaří spolupráci zefektivnit ani dosáhnout plánovaných úspor, vyplývá z jejich kontroly.

    Zpráva od úřadu uvádí, že přínos spolupráce v 233 mezinárodních organizacích ministerstvo vyhodnotilo, u zbývajících 244 však nikoliv. Organizací zásadního zahraničněpolitického významu bylo podle NKÚ pouze 21. Patří mezi ně například OSN, NATO, UNESCO nebo Světová zdravotnická organizace (WHO). 

    Kritici včetně kontrolorů NKÚ navíc dlouhodobě pochybují o tom, zda některá z členství Česko skutečně potřebuje. Mezi jedny z nejkontroverznějších považují například členství v Mezinárodní velrybářské komisi, které podle kontroly zásadní zahraniční význam nemá. Do ní stát v roce 2018 příspěl 670 tisíci korunami.

    Ministerstvo zahraničních věcí se na dotaz on-line deníku Aktuálně.cz odmítlo k analýze vyjádřit. Žádné zásadní změny, co se týče případné "inventury" členství v organizacích, resort ovšem neplánuje.

    "V současnosti není vnitrostátně projednávána žádná mezinárodní smlouva, ze které by České republice vzniklo nebo zaniklo členství v mezinárodní organizaci a které by bylo MZV gestorem," uvádí Mariana Wernerová z tiskového oddělení ministerstva.

    Škrtat s rozmyslem

    Zhodnocení přínosnosti členství v organizacích přitom může být podle ředitele AMO Víta Dostála komplikovanější, než by se mohlo zdát. "Ten smysl nemusí být bezprostředně v tom daném roce, co se peníze pošlou. Ono je potřeba se na to dívat tak, že se tím vytváří systém mezinárodní spolupráce. Ve výsledku země střední či malé velikosti - střední v Evropě a malé ve světovém srovnání -, jako je Česko, z toho skutečně profitují," říká pro Aktuálně.cz Dostál.

    Zároveň upozorňuje, že názvy některých organizací sice mohou znít zábavně, ale jejich funkce může být důležitá. "Vždy používám příklad Organizace pro implementaci míru. Zní to jako nějaká parodie na diplomacii, ale zrovna tohle je organizace, která se podílí na správní funkci nad Bosnou a Hercegovinou po uzavření daytonského míru v roce 1995," připomíná ředitel AMO. 

    Dostál upozorňuje, že případný odchod z mezinárodních organizací by měl probíhat uváženě. Letos například americký prezident Donald Trump oznámil ukončení spolupráce USA s WHO. Podle analytika by ale nebylo rozumné, pokud by Česko došlo k podobnému rozhodnutí. 

    "Čím víc aktérů se z WHO stahuje, tím víc se přepouští pole pro ostatní aktéry typu Číny, která pak získá mnohem větší vliv. Tyto organizace jsou také důležité pro chudší země, kde mají globální organizace poradní nebo v krizových situacích pomocnou funkci. Vždy, když se mezinárodní spolupráce narušuje, je to spíše problém než přínos," uzavírá Dostál.

     

    Právě se děje

    před 39 minutami

    Česká ekonomika podle prvního odhadu ve 2. čtvrtletí meziročně stoupla o 7,8 procenta

    Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 7,8 procenta a proti předchozímu čtvrtletí se zvýšila o 0,6 procenta. Vyplynulo to z prvního odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ), který ho zveřejnil na svém webu. Meziroční nárůst hrubého domácího produktu (HDP) tak překonal předchozí zatím největší meziroční růst ekonomiky z druhého čtvrtletí 2006, kdy činil 7,5 procenta. K nárůstu přispělo uvolnění restrikcí proti koronaviru, které výrazně zasáhly ekonomiku v loňském roce, a zejména pak zahraniční poptávka a zvýšená spotřeba domácností.

    "Rozvolňování protiepidemických opatření umožnilo domácnostem částečně realizovat odloženou spotřebu. Zvýšily se i výdaje domácností za služby," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

    Meziroční nárůst ekonomiky je mírnější, než očekávali analytici. Ti v odhadech předpokládali, že ekonomika ve sledovaném čtvrtletí stoupla o zhruba o devět procent.

    Zdroj: ČTK
    před 2 hodinami

    Vláda schválila pomoc afghánským tlumočníkům

    Vláda v pátek schválila program pomoci tlumočníkům, kteří pracovali ve prospěch české armády v Afghánistánu, a jejich rodinám. Program předpokládá finanční pomoc i možnost azylu. O přijetí návrhu informovalo ministerstvo obrany.

    Program je podle ministra obrany Lubomíra Metnara (ANO) navržen tak, aby zohlednil náročnost služby jeho potenciálních a prověřených uživatelů a akceptoval jejich individuální preference. Kvůli bezpečnosti a ochraně možných účastníků programu není možné zveřejnit počty tlumočníků ani další specifikaci pomoci, uvedl. Přijetí programu podle ministerstva neohrožuje bezpečnost občanů České republiky a respektuje platnou legislativu.

    "Služby afghánských spolupracovníků pro nás byly vždy důležité, a proto jsme jim už v minulosti pomáhali. Na základě těchto zkušeností jsme připravili nový program pomoci specifický pro aktuální situaci po stažení koaličních sil ze země," vysvětlil ministr Metnar. Dodal, že cílem České republiky je umožnit tlumočníkům a jejich rodinám bezpečný a kvalitní život a důstojné sociální podmínky.

    Zdroj: ČTK
    Další zprávy