Změny nechystáme, tvrdí ministerstvo
Spolupráci s mezinárodními organizacemi koordinuje MZV, které ale podle NKÚ nemá informace k tomu, aby mohlo zhodnotit její přínosy. Státu se navíc nedaří spolupráci zefektivnit ani dosáhnout plánovaných úspor, vyplývá z jejich kontroly.
Zpráva od úřadu uvádí, že přínos spolupráce v 233 mezinárodních organizacích ministerstvo vyhodnotilo, u zbývajících 244 však nikoliv. Organizací zásadního zahraničněpolitického významu bylo podle NKÚ pouze 21. Patří mezi ně například OSN, NATO, UNESCO nebo Světová zdravotnická organizace (WHO).
Kritici včetně kontrolorů NKÚ navíc dlouhodobě pochybují o tom, zda některá z členství Česko skutečně potřebuje. Mezi jedny z nejkontroverznějších považují například členství v Mezinárodní velrybářské komisi, které podle kontroly zásadní zahraniční význam nemá. Do ní stát v roce 2018 příspěl 670 tisíci korunami.
Ministerstvo zahraničních věcí se na dotaz on-line deníku Aktuálně.cz odmítlo k analýze vyjádřit. Žádné zásadní změny, co se týče případné "inventury" členství v organizacích, resort ovšem neplánuje.
"V současnosti není vnitrostátně projednávána žádná mezinárodní smlouva, ze které by České republice vzniklo nebo zaniklo členství v mezinárodní organizaci a které by bylo MZV gestorem," uvádí Mariana Wernerová z tiskového oddělení ministerstva.
Škrtat s rozmyslem
Zhodnocení přínosnosti členství v organizacích přitom může být podle ředitele AMO Víta Dostála komplikovanější, než by se mohlo zdát. "Ten smysl nemusí být bezprostředně v tom daném roce, co se peníze pošlou. Ono je potřeba se na to dívat tak, že se tím vytváří systém mezinárodní spolupráce. Ve výsledku země střední či malé velikosti - střední v Evropě a malé ve světovém srovnání -, jako je Česko, z toho skutečně profitují," říká pro Aktuálně.cz Dostál.
Zároveň upozorňuje, že názvy některých organizací sice mohou znít zábavně, ale jejich funkce může být důležitá. "Vždy používám příklad Organizace pro implementaci míru. Zní to jako nějaká parodie na diplomacii, ale zrovna tohle je organizace, která se podílí na správní funkci nad Bosnou a Hercegovinou po uzavření daytonského míru v roce 1995," připomíná ředitel AMO.
Dostál upozorňuje, že případný odchod z mezinárodních organizací by měl probíhat uváženě. Letos například americký prezident Donald Trump oznámil ukončení spolupráce USA s WHO. Podle analytika by ale nebylo rozumné, pokud by Česko došlo k podobnému rozhodnutí.
"Čím víc aktérů se z WHO stahuje, tím víc se přepouští pole pro ostatní aktéry typu Číny, která pak získá mnohem větší vliv. Tyto organizace jsou také důležité pro chudší země, kde mají globální organizace poradní nebo v krizových situacích pomocnou funkci. Vždy, když se mezinárodní spolupráce narušuje, je to spíše problém než přínos," uzavírá Dostál.
