Velrybáři i obránci míru. Česko platí stovkám světových organizací, často neví proč

Kuni Nguyenová Jan Nevyhoštěný Kuni Nguyenová, Jan Nevyhoštěný
27. 7. 2020 6:11
Česko spolupracuje téměř s 500 mezinárodními organizacemi. Ročně jim na příspěvcích pošle přes čtyři miliardy korun, vyplývá z analýzy Nejvyššího kontrolního úřadu. Jen z rozpočtu ministerstva zahraničních věcí loni putovalo do 60 organizací 1,4 miliardy Kč. Kritici však dlouhodobě pochybují o smyslu některých členství. Podle experta na mezinárodní vztahy by se ovšem v seznamu mělo škrtat opatrně.
0

To je celková suma, kterou Česko podle NKÚ zaplatilo napříč resorty organizacím v roce 2018 na povinných a dalších příspěvcích.

0

Tolik podle nejnovějších dat putovalo do mezinárodních organizací a projektů jen z rozpočtu ministerstva zahraničí v roce 2019.

0

Necelých 38 milionů dostali loni z Česka experti WHO, kteří stojí v čele boje s pandemií covid 19.

0

Tolik Česko přispělo v roce 2018 Mezinárodní velrybářské komisi, jejíž význam je pro tuzemsko přinejmenším sporný.

0

je počet mezinárodních organizací a projektů, na jejichž chod Česko ze státního rozpočtu v roce 2018 přispělo.

0

Tolik je mezinárodních organizací, jejichž význam je podle českých úřadů klíčový. Povinné příspěvky do nich činí 0,976 miliardy.

Přehled Aktuálně.cz vychází z nejčerstvějších dat ministerstva zahraničních věcí (MZV) za rok 2019.

Právě z tohoto resortu míří do zahraničních institucí nejvyšší částky. Ze seznamu vyplývá, že loni se Česko platbami podílelo na chodu zhruba 60 mezivládních organizací a zahraniční resort to vyšlo na 1,4 miliardy korun. Pro srovnání: v roce 2018 MZV přispělo organizacím zhruba 1,2 miliardy.

Největší příspěvky od ministerstva každoročně putují Organizaci spojených národů (OSN), ať už za členství (přes 197 milionů korun), nebo za zahraniční mise, například v Mali nebo v Jižním Súdánu.

Top 5 nejvyšších příspěvků z resortu zahraničí v roce 2019

Právě výši a smysluplnost českých příspěvků do mezinárodních organizací analyzovala před časem zpráva od Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Na základě dat z roku 2018 kontroloři spočítali, že celkem odešlo na tyto platby ze státního rozpočtu zhruba 4,4 miliardy korun. Mezi příjemci bylo 477 nejrůznějších mezinárodních organizací, ústavů a institucí a projektů.

Top 5 nejvyšších příspěvků napříč všemi resorty v roce 2018 podle NKÚ

Velký rozdíl mezi čísly od MZV a NKÚ je daný tím, že kontrolní úřad zahrnul i peníze od ostatních resortů, než je zahraničí. Zároveň do přehledu započítal například i nákladné mezinárodní výzkumné projekty. Naopak ovšem nezohlednil třeba příspěvky do Evropské unie. Na to upozornil ředitel Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vít Dostál.

„Zajímavé pro mě je, že snad pětina těch prostředků, které ČR takto posílá, má ve své gesci ministerstvo školství. A to kvůli mezinárodním výzkumným projektům, které podle nich mají také charakter mezinárodní organizace. Nebo ministerstvo dopravy má slušný díl příspěvků, protože tam odcházejí prostředky do Evropské vesmírné agentury. Ve výčtu (od NKÚ, pozn. red.) zároveň nejsou zahrnuty naše příspěvky do rozpočtu Evropské unie, se kterými se obyčejně pracuje,“ komentuje pro Aktuálně.cz Dostál.

Seznam příspěvků mezinárodním organizacím za rok 2019 z rozpočtu ministerstva zahraničí

Seřadit:
  • abecedně
  • podle hodnoty
  • Změny nechystáme, tvrdí ministerstvo

    Spolupráci s mezinárodními organizacemi koordinuje MZV, které ale podle NKÚ nemá informace k tomu, aby mohlo zhodnotit její přínosy. Státu se navíc nedaří spolupráci zefektivnit ani dosáhnout plánovaných úspor, vyplývá z jejich kontroly.

    Zpráva od úřadu uvádí, že přínos spolupráce v 233 mezinárodních organizacích ministerstvo vyhodnotilo, u zbývajících 244 však nikoliv. Organizací zásadního zahraničněpolitického významu bylo podle NKÚ pouze 21. Patří mezi ně například OSN, NATO, UNESCO nebo Světová zdravotnická organizace (WHO). 

    Kritici včetně kontrolorů NKÚ navíc dlouhodobě pochybují o tom, zda některá z členství Česko skutečně potřebuje. Mezi jedny z nejkontroverznějších považují například členství v Mezinárodní velrybářské komisi, které podle kontroly zásadní zahraniční význam nemá. Do ní stát v roce 2018 příspěl 670 tisíci korunami.

    Ministerstvo zahraničních věcí se na dotaz on-line deníku Aktuálně.cz odmítlo k analýze vyjádřit. Žádné zásadní změny, co se týče případné "inventury" členství v organizacích, resort ovšem neplánuje.

    "V současnosti není vnitrostátně projednávána žádná mezinárodní smlouva, ze které by České republice vzniklo nebo zaniklo členství v mezinárodní organizaci a které by bylo MZV gestorem," uvádí Mariana Wernerová z tiskového oddělení ministerstva.

    Škrtat s rozmyslem

    Zhodnocení přínosnosti členství v organizacích přitom může být podle ředitele AMO Víta Dostála komplikovanější, než by se mohlo zdát. "Ten smysl nemusí být bezprostředně v tom daném roce, co se peníze pošlou. Ono je potřeba se na to dívat tak, že se tím vytváří systém mezinárodní spolupráce. Ve výsledku země střední či malé velikosti - střední v Evropě a malé ve světovém srovnání -, jako je Česko, z toho skutečně profitují," říká pro Aktuálně.cz Dostál.

    Zároveň upozorňuje, že názvy některých organizací sice mohou znít zábavně, ale jejich funkce může být důležitá. "Vždy používám příklad Organizace pro implementaci míru. Zní to jako nějaká parodie na diplomacii, ale zrovna tohle je organizace, která se podílí na správní funkci nad Bosnou a Hercegovinou po uzavření daytonského míru v roce 1995," připomíná ředitel AMO. 

    Dostál upozorňuje, že případný odchod z mezinárodních organizací by měl probíhat uváženě. Letos například americký prezident Donald Trump oznámil ukončení spolupráce USA s WHO. Podle analytika by ale nebylo rozumné, pokud by Česko došlo k podobnému rozhodnutí. 

    "Čím víc aktérů se z WHO stahuje, tím víc se přepouští pole pro ostatní aktéry typu Číny, která pak získá mnohem větší vliv. Tyto organizace jsou také důležité pro chudší země, kde mají globální organizace poradní nebo v krizových situacích pomocnou funkci. Vždy, když se mezinárodní spolupráce narušuje, je to spíše problém než přínos," uzavírá Dostál.

     

    Právě se děje

    před 13 minutami

    Komise: Obětí církevního sexuálního zneužívání může být ve Francii od roku 1950 až 10 tisíc

    Obětí církevního sexuálního zneužívání může být ve Francii od roku 1950 až 10.000. Aktualizovaný odhad dnes podle agentury AFP zveřejnila komise, která problematiku zkoumá. Nezávislou komisi pro sexuální zneužívání v církvi (Ciase) v roce 2018 zřídila katolická církev v reakci na sérii skandálních odhalení sexuálního zneužívání ve Francii i ve světě. Komise v polovině minulého roku odhadla počet obětí na nejméně 3000, což dnes její předseda Jean-Marc Sauvé označil za "jednoznačné podhodnocení".

    Komise na více než rok zřídila telefonní linku pro hlášení sexuálního zneužívání, na kterou se za tu dobu obrátilo 6500 obětí či svědků těchto násilných činů. V polovině telefonátů se jednalo o případy z 50. a 60. let minulého století, útokům častěji čelili muži a 87 procent volajících bylo v době zneužívání nezletilých, zveřejnila loni na podzim Ciase.

    "Zdaleka ale nejde o všechny", upozornil dnes Sauvé. "Zásadní otázkou zůstává, kolik lidí se ozvalo. Deset procent, pět procent, méně?" dodal.

    "I když je 10.000 hodně, jsme stále daleko od pravdy," komentoval nový odhad Jean-Pierre Sautreau, jež stojí v čele organizace sdružující oběti církevního zneužívání v západofrancouzském departementu Vendée. "Skutky jsou často datovány do 50. let minulého století a ti lidé již zemřeli, nebo je jim přes 80 a už o tom nechtějí mluvit," vysvětluje.

    "Je to vrchol ledovce, je to rozhodně mnohem více," domnívá se rovněž Véronique Garnierová z jiného sdružení obětí.

    Zpráva komise má na podzim představit celkovou diagnózu problematiky a vysvětlit, jak se církev do situace dostala. Instituce mají následně navrhnout podobu odškodnění obětí. Podle Sauvého však trauma obětí nevyřeší pouze odškodnění finanční, "obzvlášť v případě, že by jej doprovázel příkaz mlčet".

    Zdroj: ČTK
    před 21 minutami

    Grammozis se stal pátým trenérem fotbalistů Schalke v sezoně

    Novým trenérem fotbalistů Schalke 04 se stal Dimitrios Grammozis. S klubem z Gelsenkirchenu, který už má jen minimální šance na udržení v první lize, podepsal dva dny po odvolání kouče Christiana Grosse smlouvu do roku 2022. Ve funkci by měl podle médií zůstat i v případě sestupu.

    Dvaačtyřicetiletý Grammozis byl bez angažmá od loňského léta, kdy skončil u druholigového Darmstadtu. Na lavičce Schalke je už pátým koučem v aktuální sezoně, před ním se u týmu vystřídali David Wagner, Manuel Baum, Huub Stevens a naposledy Gross.

    Premiéru s mužstvem absolvuje v pátek v duelu s dalším kandidátem na sestup Mohučí.

    Zdroj: ČTK
    Další zprávy