Velrybáři i obránci míru. Česko platí stovkám světových organizací, často neví proč

Kuni Nguyenová Jan Nevyhoštěný Kuni Nguyenová, Jan Nevyhoštěný
27. 7. 2020 6:11
Česko spolupracuje téměř s 500 mezinárodními organizacemi. Ročně jim na příspěvcích pošle přes čtyři miliardy korun, vyplývá z analýzy Nejvyššího kontrolního úřadu. Jen z rozpočtu ministerstva zahraničních věcí loni putovalo do 60 organizací 1,4 miliardy Kč. Kritici však dlouhodobě pochybují o smyslu některých členství. Podle experta na mezinárodní vztahy by se ovšem v seznamu mělo škrtat opatrně.
0

To je celková suma, kterou Česko podle NKÚ zaplatilo napříč resorty organizacím v roce 2018 na povinných a dalších příspěvcích.

0

Tolik podle nejnovějších dat putovalo do mezinárodních organizací a projektů jen z rozpočtu ministerstva zahraničí v roce 2019.

0

Necelých 38 milionů dostali loni z Česka experti WHO, kteří stojí v čele boje s pandemií covid 19.

0

Tolik Česko přispělo v roce 2018 Mezinárodní velrybářské komisi, jejíž význam je pro tuzemsko přinejmenším sporný.

0

je počet mezinárodních organizací a projektů, na jejichž chod Česko ze státního rozpočtu v roce 2018 přispělo.

0

Tolik je mezinárodních organizací, jejichž význam je podle českých úřadů klíčový. Povinné příspěvky do nich činí 0,976 miliardy.

Přehled Aktuálně.cz vychází z nejčerstvějších dat ministerstva zahraničních věcí (MZV) za rok 2019.

Právě z tohoto resortu míří do zahraničních institucí nejvyšší částky. Ze seznamu vyplývá, že loni se Česko platbami podílelo na chodu zhruba 60 mezivládních organizací a zahraniční resort to vyšlo na 1,4 miliardy korun. Pro srovnání: v roce 2018 MZV přispělo organizacím zhruba 1,2 miliardy.

Největší příspěvky od ministerstva každoročně putují Organizaci spojených národů (OSN), ať už za členství (přes 197 milionů korun), nebo za zahraniční mise, například v Mali nebo v Jižním Súdánu.

Top 5 nejvyšších příspěvků z resortu zahraničí v roce 2019

Právě výši a smysluplnost českých příspěvků do mezinárodních organizací analyzovala před časem zpráva od Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Na základě dat z roku 2018 kontroloři spočítali, že celkem odešlo na tyto platby ze státního rozpočtu zhruba 4,4 miliardy korun. Mezi příjemci bylo 477 nejrůznějších mezinárodních organizací, ústavů a institucí a projektů.

Top 5 nejvyšších příspěvků napříč všemi resorty v roce 2018 podle NKÚ

Velký rozdíl mezi čísly od MZV a NKÚ je daný tím, že kontrolní úřad zahrnul i peníze od ostatních resortů, než je zahraničí. Zároveň do přehledu započítal například i nákladné mezinárodní výzkumné projekty. Naopak ovšem nezohlednil třeba příspěvky do Evropské unie. Na to upozornil ředitel Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vít Dostál.

„Zajímavé pro mě je, že snad pětina těch prostředků, které ČR takto posílá, má ve své gesci ministerstvo školství. A to kvůli mezinárodním výzkumným projektům, které podle nich mají také charakter mezinárodní organizace. Nebo ministerstvo dopravy má slušný díl příspěvků, protože tam odcházejí prostředky do Evropské vesmírné agentury. Ve výčtu (od NKÚ, pozn. red.) zároveň nejsou zahrnuty naše příspěvky do rozpočtu Evropské unie, se kterými se obyčejně pracuje,“ komentuje pro Aktuálně.cz Dostál.

Seznam příspěvků mezinárodním organizacím za rok 2019 z rozpočtu ministerstva zahraničí

Seřadit:
  • abecedně
  • podle hodnoty
  • Změny nechystáme, tvrdí ministerstvo

    Spolupráci s mezinárodními organizacemi koordinuje MZV, které ale podle NKÚ nemá informace k tomu, aby mohlo zhodnotit její přínosy. Státu se navíc nedaří spolupráci zefektivnit ani dosáhnout plánovaných úspor, vyplývá z jejich kontroly.

    Zpráva od úřadu uvádí, že přínos spolupráce v 233 mezinárodních organizacích ministerstvo vyhodnotilo, u zbývajících 244 však nikoliv. Organizací zásadního zahraničněpolitického významu bylo podle NKÚ pouze 21. Patří mezi ně například OSN, NATO, UNESCO nebo Světová zdravotnická organizace (WHO). 

    Kritici včetně kontrolorů NKÚ navíc dlouhodobě pochybují o tom, zda některá z členství Česko skutečně potřebuje. Mezi jedny z nejkontroverznějších považují například členství v Mezinárodní velrybářské komisi, které podle kontroly zásadní zahraniční význam nemá. Do ní stát v roce 2018 příspěl 670 tisíci korunami.

    Ministerstvo zahraničních věcí se na dotaz on-line deníku Aktuálně.cz odmítlo k analýze vyjádřit. Žádné zásadní změny, co se týče případné "inventury" členství v organizacích, resort ovšem neplánuje.

    "V současnosti není vnitrostátně projednávána žádná mezinárodní smlouva, ze které by České republice vzniklo nebo zaniklo členství v mezinárodní organizaci a které by bylo MZV gestorem," uvádí Mariana Wernerová z tiskového oddělení ministerstva.

    Škrtat s rozmyslem

    Zhodnocení přínosnosti členství v organizacích přitom může být podle ředitele AMO Víta Dostála komplikovanější, než by se mohlo zdát. "Ten smysl nemusí být bezprostředně v tom daném roce, co se peníze pošlou. Ono je potřeba se na to dívat tak, že se tím vytváří systém mezinárodní spolupráce. Ve výsledku země střední či malé velikosti - střední v Evropě a malé ve světovém srovnání -, jako je Česko, z toho skutečně profitují," říká pro Aktuálně.cz Dostál.

    Zároveň upozorňuje, že názvy některých organizací sice mohou znít zábavně, ale jejich funkce může být důležitá. "Vždy používám příklad Organizace pro implementaci míru. Zní to jako nějaká parodie na diplomacii, ale zrovna tohle je organizace, která se podílí na správní funkci nad Bosnou a Hercegovinou po uzavření daytonského míru v roce 1995," připomíná ředitel AMO. 

    Dostál upozorňuje, že případný odchod z mezinárodních organizací by měl probíhat uváženě. Letos například americký prezident Donald Trump oznámil ukončení spolupráce USA s WHO. Podle analytika by ale nebylo rozumné, pokud by Česko došlo k podobnému rozhodnutí. 

    "Čím víc aktérů se z WHO stahuje, tím víc se přepouští pole pro ostatní aktéry typu Číny, která pak získá mnohem větší vliv. Tyto organizace jsou také důležité pro chudší země, kde mají globální organizace poradní nebo v krizových situacích pomocnou funkci. Vždy, když se mezinárodní spolupráce narušuje, je to spíše problém než přínos," uzavírá Dostál.

     

    Právě se děje

    před 2 minutami

    Prezident Bolívie bude podle předběžných výsledků socialista Arce

    V nedělních prezidentských volbách v Bolívii zvítězil patrně již v prvním kole bývalý ministr hospodářství Luis Arce, kandidát Hnutí za socialismus (MAS) exprezidenta Eva Moralese. Ten v zemi vládl jako její první indiánský prezident od roku 2006 do svého loňského útěku do exilu. Po sečtení téměř 60 procent hlasů drží Arce těsnou nadpoloviční většinu, uvedla agentura Reuters.

    Pomalé oficiální sčítání v jihoamerické zemi ukazuje, že Arce s 50,01 procenta hlasů poráží centristu Carlose Mesu, kterému vyjádřilo přízeň přibližně 32 procent voličů. Vedení o zhruba 18 procentních bodů je daleko vyšší, než předpokládaly předvolební průzkumy.

    Jednoznačné Arceho vítězství konstatovaly již průzkumy po uzavření volebních místností, podle nichž socialistický kandidát obdržel 52,4 procenta hlasů a druhý skončil s 31,5 procenta Mesa, který stál v čele země v letech 2003 až 2005.

    Zdroj: ČTK
    před 35 minutami

    Microsoft chce expandovat do vesmíru, uzavře partnerství se SpaceX

    Microsoft uzavře partnerství s firmou SpaceX, chce se svými cloudovými službami expandovat do vesmíru. Americká softwarová společnost o tom v úterý informovala na svém blogu.

    Jmenované partnerství společnosti Microsoft umožní napojit její cloudové služby Azure na satelitní síť Starlink společnosti SpaceX. Získá tak náskok před cloudovými službami, jež nabízí společnost Amazon Jeffa Bezose, napsala agentura Reuters.

    Společnost SpaceX je známá pro své znovupoužitelné vesmírné rakety a kabiny pro astronauty. Na oběžné dráze má nyní společnost založená Elonem Muskem přes 800 satelitů sítě Starlink, která má v budoucnu umožnit připojení k internetu kdekoli na Zemi. Musk doufá, že síť bude generovat zisk pro jeho další, meziplanetární cíle.

    Zdroj: ČTK
    před 37 minutami

    Olympijský vítěz Krpálek kvůli covidu přijde o turnaj v Budapešti

    Olympijský vítěz v judu Lukáš Krpálek měl před odjezdem na turnaj v Budapešti pozitivní test na koronavirus. Informoval o tom na svém facebookovém profilu. O první podnik kategorie Grand Slam po osmiměsíční pauze způsobené koronavirovou pandemií tak přijde.

    Podobně jako při jiných mezinárodních sportovních akcích této doby jsou testy před startem povinné. Krpálek neprošel. "Testy před odjezdem u mě bohužel prokázaly že jsem pozitivní na covid," uvedl. Bylo mu to líto. "Tak moc jsem se těšil na své první závody, které mají být tento víkend v Budapešti," posteskl si.

    Minulý týden se vzhledem k uzavřeným vnitřním sportovištím v Česku vydal na kemp do Polska do Zakopaného. Formu ale nebude teď moci prodat, protože kvůli nákaze musí do izolace. "Řídím se pokyny lékařů, abych byl fit na listopadové mistrovství Evropy v Praze," doplnil.

    Evropský šampionát by se měl v Praze uskutečnit od 19. do 21. listopadu. Pořadatelé navzdory aktuální dramatické epidemiologické situaci v Česku v jeho konání doufají. "Zatím všechny naše přípravy pokračují tak, že se mistrovství Evropy v Praze uskuteční," uvedl v pondělí pro web iSport.cz předseda Českého svazu juda Jiří Dolejš.

    V Budapešti by se při Krpálkově absenci mělo představit sedm českých reprezentantů, šest mužů a Renata Zachová.

    Zdroj: ČTK
    Další zprávy