Sankce vůči Rusku se prodlouží do konce ledna, shodli se unijní velvyslanci

ČTK ČTK
Aktualizováno 21. 6. 2016 15:25
Sankce omezující především ruský přístup na finanční trhy a zakazující export určitých typů výrobků přijala EU v roce 2014 v reakci na ruský postup v ukrajinské krizi. Formálně by krok měli v pátek potvrdit ministři zahraničí zemí osmadvacítky za předpokladu, že na poslední chvíli nevznese námitky francouzský parlament.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Brusel - Velvyslanci zemí Evropské unie se shodli na prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku do konce ledna příštího roku. Plyne to z informací ČTK z diplomatických kruhů.

Formálně by krok měli nejspíš v pátek potvrdit ministři zahraničí zemí osmadvacítky - pokud na poslední chvíli nevznese námitky francouzský parlament.

Diplomaté přitom nepochybují, že unie sankce, které by jinak končily na konci července, včas o šest měsíců prodlouží.

Hospodářská opatření, omezující především ruský přístup na finanční trhy a zakazující export určitých typů výrobků, přijala EU v roce 2014 v reakci na ruský postup v ukrajinské krizi.

Jejich trvání unie spojuje s plným prosazením loňských mírových dohod z Minska. Rusko reagovalo svými vlastními sankcemi na dovoz nejrůznějšího spotřebitelského zboží z EU.

Násilí na Ukrajině znovu narůstá

Politici v unii, představitelé NATO i pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ale v posledních týdnech upozorňují naopak na rostoucí násilí na východě Ukrajiny.

"Znovu se tam používají těžké zbraně, rozhodně to nevypadá, že se situace nějak zlepšuje. Máme hlášené mrtvé dokonce z posledních dní," řekl v pondělí novinářům český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Druhou zemí, která  v úterý ještě uplatnila takzvanou "parlamentní výhradu", je Velká Británie. Diplomaté to však mají za formalitu spojenou především s vnitřními postupy v Londýně a načasováním diskuse.

Francouzský parlament v dubnu přijal - byť při velmi nízké poslanecké účasti - rezoluci vyzývající k ukončení sankcí. Parlamentní nesouhlas ovšem nemůže rozhodnutí o sankcích zablokovat.

Pokud se formálně prodloužení sankcí nepodaří schválit v pátek na jednání ministrů zahraničí, je další možností pondělní schůzka ministrů zemědělství zemí EU, sankce by však mohly být potvrzeny také jen písemně.

Nizozemci chtějí sankce prodloužit ještě před summitem

Cílem končícího nizozemského předsednictví bylo dosáhnout jejich prodloužení ještě před červnovým summitem unie tak, aby se na něm premiéři a prezidenti o Rusku vůbec nemuseli bavit.

Summit se uskuteční za týden jen pár dní po britském hlasování o pokračování země v EU. Předběžný návrh jeho závěrů, který se dnes dostal mezi novináře, žádnou zmínku o Rusku ani neobsahuje.

Už nyní ale některé země EU, či alespoň někteří jejich představitelé, navrhují, že by unie měla diskutovat o tom, jak ve vztahu k Rusku pokračovat. Podle diplomatů má předseda Evropské rady Donald Tusk ale v plánu takovou debatu iniciovat až na podzim, nejspíše v říjnu.

Unie svá hospodářská omezení označuje nikoli za cíl politiky, ale především za pobídku Rusku ke změně chování a přístupu k řešení krize na Ukrajině. K podobnému kroku přistoupily také Spojené státy a další země.

 

Právě se děje

před 34 minutami

Při útoku z Pásma Gazy zahynuli na jihu Izraele dva thajští pracovníci

Vzdušný úder vedený z Pásma Gazy v úterý zabil dva thajské pracovníky v balírenském závodě na jihu Izraele. Informovala o tom izraelská policie. Dalších sedm lidí bylo při odpoledním raketovém útoku zraněno a převezeno do nemocnice, vyplývá z informací izraelské zdravotnické organizace Magen David Adom.

Útok na jih Izraele následoval několik hodin po izraelských náletech, při nichž byla zničena i šestipatrová budova, v níž byly knihovny a studijní centra Islámské univerzity v Gaze. Konflikt mezi Izraelem a Hamásem tak zatím příliš nepolevuje a stagnuje i jednání o příměří.

Palestinci v Izraeli, Jeruzalémě a na okupovaném Západním břehu Jordánu dnes navíc zahájili generální stávku na protest proti Izraeli a současným bojům mezi Izraelem a palestinským Hamásem.

Zdroj: ČTK
před 44 minutami

Národní knihovnu v noci napadli hackeři, pro veřejnost je uzavřena

Národní knihovna se stala v noci na úterý terčem kybernetického útoku. Řekla to mluvčí knihovny Irena Maňáková. Po zjištění útoku knihovna odstavila klíčové systémy a odborníci pracují na jejich bezpečném znovuzprovoznění, doplnila. Vedení Národní knihovny kvůli útoku podává trestní oznámení na neznámého pachatele.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

U Tuniska se potopila loď s migranty, utonulo nejméně 57 lidí

U Tuniska se potopila loď s migranty, kteří se pokoušeli dostat z Libye přes Středozemní moře do Evropy. Nejméně 57 lidí se utopilo, dalších 33 se povedlo zachránit, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na tuniský Červený půlměsíc. Agentura AFP s odvoláním na tuniské ministerstvo obrany píše o stejném počtu zachráněných a více než 50 pohřešovaných. 

Třicítce lidí se podle mluvčího tuniského ministerstva obrany povedlo zachránit tak, že se drželi ropné plošiny nedaleko tuniského pobřeží. Poté jim pomohli pracovníci z plošiny, přiblížila agentura AP. Po pohřešovaných pátrá tuniské námořnictvo. Flavio di Giacomo z Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) na twitteru uvedl, že všech 33 přeživších pochází z Bangladéše, národnost dalších lidí neupřesnil. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy