Hra o odškodné za vypnutí elektráren: RWE míří miliardy, Křetínského zdroj v ohrožení

Helena Truchlá Reuters Helena Truchlá, Reuters
10. 1. 2020 16:08
Německá energetická společnost RWE by mohla získat kolem dvou miliard eur (přes 50 miliard Kč) jako odškodné za vládní nařízení, podle kterého musí do konce roku 2022 vyřadit z provozu elektrárny na hnědé uhlí s kapacitou 2,5 gigawattu. O odškodné usiluje i český miliardář Daniel Křetínský, jehož firmy v Německu vlastní doly i elektrárny. O jejich vypínání se však vede náročná licitace.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

RWE by rovněž podle dohody mohla získat dalších 700 milionů eur na odstupné pro zhruba 3000 zaměstnanců, kteří kvůli uzavření elektráren přijdou o práci. RWE se ke zprávě agentury Reuters odmítla vyjádřit. Německé ministerstvo hospodářství uvedlo, že nemůže zprávu potvrdit ani vyvrátit a že jednání s provozovateli elektráren stále pokračují.

Akcie RWE v reakci na zprávu vystoupily na maximum od října 2014. Krátce po poledni si připisovaly více než pět procent na téměř 29 eur. Před rokem stály méně než 20 eur.

Podle německého listu Rheinische Post (RP) se sice koncern RWE s vládou na výši odškodného dohodl, složité vyjednávání naopak čeká koncern EPH ičeského miliardáře Daniela Křetínského. Tomu patří prostřednictvím firmy EP Power Europe uhelné elektrárny a doly ve východoněmecké Lužici a v Sasku-Anhaltsku. Podle RP od vlády požaduje mnohem víc peněz, než je ministr financí Olaf Scholz (sociální demokracie, SPD) ochoten vyčlenit ze spolkového rozpočtu. 

Nespokojenost mezi politiky v bývalém východním Německu vzbuzuje také návrh společnosti Uniper, která v Porúří na západě země vybudovala moderní uhelnou elektrárnu Datteln. Uniper vládě v Berlíně nabízí, že pokud mu povolí Datteln o výkonu 1100 megawattů uvést do provozu, ukončí výměnou za to předčasně provoz elektrárny Schkopau ve východním Sasku-Anhaltsku. Schkopau však vlastní dohromady právě s Křetínského EP Power Europe prostřednictvím společnosti Saale Energie.

EP Power Europe zastřešuje těžbu uhlí a výrobu elektřiny v rámci Energetického průmyslového holdingu, který Křetínský většinově ovládá.

Spolkový ministr Saska-Anhaltska Reiner Haseloff (křesťansko-demokratická unie, CDU) namítá, že není fér, aby německý odklon od uhlí zasáhl více východ, který se i tak potýká s nižšími mzdy a důchody, než západ. "Místní lidé nerozumí, proč by se na západě měly otevírat (nové, pozn. red.) elektrárny, a naopak rušena místa v dolech a elektrárnách na východě," řekl Haseloff médiím. 

Jasné navíc není ani to, kde vláda najde dalších 0,5 gigawattu kapacity výroby, která by měla skončit do roku 2022, aby země splnila své klimatické cíle. Podle agentury Reuters by to mohlo být opět na východě. 

Návrh zákona, který by měl do praxe uvést rozhodnutí vládní komise, která strukturální proměnu německé ekonomiky a energetiky naplánovala a prosadila, by měl podle listu RP kabinet kancléřky Angely Merkelové (CDU) projednávat příští týden ve středu. Její součástí je právě i ukončení těžby hnědého uhlí a postupné vypínání hnědouhelných elektráren. Schůzky se zúčastní i šéfové zemských vlád všech dotčených oblastí. 

Video: Vláda hájí zájmy těžařů, další uhlí z Bíliny vůbec není potřeba, kritizuje Koželouh

Stále tu běží staré a málo účinné elektrárny a spousta uhlí jen zbytečně proletí komínem, upozorňuje programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 15 minutami

Podle Kaczyńského budou volby polského prezidenta nejpozději 28. června

Prezidentské volby se budou v Polsku konat nejpozději 28. června navzdory veškerým snahám je překazit, prohlásil dnes rezolutně předseda vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński. Dal přitom najevo, že k tomu využije "všechny prostředky, jež má stát k dispozici".

V Polsku pokračují ostré politické spory o termín už odložených voleb - opozice chce delší odklad, PiS konání co nejdříve. Původně byly volby hlavy státu vypsané na 10. května, ale kvůli šíření koronaviru se nekonaly. Vláda přes odpor opozice neuspěla se svou snahou prosadit zákon o výhradně korespondenčním hlasování. Volby nyní nestihne uspořádat ani do konce května.

Zdroj: ČTK
před 28 minutami

Hongkong kvůli vměšování Číny nezasluhuje zvláštní status, řekl americký ministr zahraničí

Hongkong v současné chvíli nemá dostatečnou autonomii vůči Pekingu na to, aby bylo pro Spojené státy nadále opodstatněné udržovat s ním zvláštní vztahy oproti zbytku pevninské Číny. V reakci na současné snahy Pekingu o prosazení nové bezpečnostní legislativy v poloautonomní provincii to ve středu v Kongresu uvedl americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Rozhodnutí o změně zvláštního statusu, který USA Hongkongu přiznávají, nyní náleží prezidentovi Donaldu Trumpovi, poznamenala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

Sněmovna nevydala poslankyni SPD Maříkovou k stíhání za výroky o migrantech

Policie nyní nebude moci obvinit poslankyni SPD Karlu Maříkovou za její výroky o migrantech, které v minulosti napsala na sociální síti. Sněmovna ji ve středu k trestnímu stíhání zhruba po tříhodinové debatě nevydala, jak už dřív doporučil mandátový a imunitní výbor.

Pro vydání poslankyně hlasovalo pět ze 165 přítomných poslanců. Proti jich bylo 138.

Maříková loni v lednu na svém profilu na Facebooku přirovnala migranty k invazivním druhům rostlin a zvířat, jimž by měl být zakázán vstup do Evropské unie. Jejími výroky se později začala zabývat policie pro podezření z přečinu podněcování k nenávisti a hanobení národa, rasy nebo etnika.

Verdikt sněmovny neznamená, že případ úplně končí. Policisté by mohli Maříkovou obvinit potom, co přestane být političkou chráněnou imunitou.

Zdroj: ČTK
Další zprávy