Růst cen v Česku mírně zpomalil. Žebříček zdražení vedou vejce, stojí o 60 % víc než loni

Janis Aliapulios Ekonomika Janis Aliapulios, Ekonomika
Aktualizováno 11. 12. 2017 9:54
Důvodem zpomalení růstu cenové hladiny je hlavně ustálení cen potravin. Roli sehrála i vyšší srovnávací základna minulého roku.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Praha - Zatímco v říjnu bylo tempo růstu cen v Česku nejvyšší za více než pět let, v listopadu zdražování zpomalilo. Meziroční míra inflace dosáhla 2,6 procenta a byla tak o 0,3 procentního bodu nižší než v říjnu. Informoval o tom Český statistický úřad.

Podle ekonomů jde o obrat v trendu. "Inflace podle naší prognózy dosáhla svého vrcholu v říjnu a v následujících měsících bude zvolňovat," uvedla ekonomka Komerční banky Monika Junicke.

Meziroční míra inflace v roce 2017

leden 2,2 %
únor 2,5 %
březen 2,6 %
duben 2,0 %
květen 2,4 %
červen 2,3 %
červenec 2,5 %
srpen 2,5 %
září 2,7 %
říjen 2,9 %
listopad 2,6 %

Důvodem zpomalení růstu cen je především ustálení cen potravin, zelenina dokonce meziročně zlevnila o 2,3 procenta. Roli sehrála i vyšší srovnávací základna minulého roku. V listopadu 2016 totiž meziroční míra inflace vlivem zavádění elektronické evidence tržeb poprvé po téměř třech letech překonala jedno procento a dostala se na 1,5 procenta.

I přes zmírnění jejich zdražování však potraviny i nadále zůstávají tahounem růstu cen v Česku. Například vejce v listopadu meziročně podražila o 60 procent. Také cena másla je stále o třetinu vyšší než ve stejnou dobu loni.

Meziroční změny vybraných položek

vejce + 60 %
máslo + 33,3 %
jogurty + 13,7 %
mléko + 6,9 %
sýry + 6,9 %
stravovací služby + 6,7 %
pekárenské výrobky a obiloviny + 6,3 %
maso + 4,8 %
ovoce + 3,8 %
pohonné hmoty + 3,7 %
čisté nájemné + 3,0 %
vodné + 1,2 %
nealkoholické nápoje + 0,3 %
zelenina - 2,3 %
oděvy - 1,9 %
telefonické služby - 0,6 %

Údaje o růstu cenové hladiny jsou klíčové mimo jiné pro centrální banku. Jejím cílem je dvouprocentní inflace a podle tohoto kritéria upravuje také svoji měnovou politiku.

S tím, jak inflace tuto hranici letos překonala a bylo jasné, že se nad ní také udrží, ČNB v srpnu přistoupila poprvé po téměř deseti letech ke zvýšení základní úrokové sazby. Chtěla tak přimět domácnosti i firmy více spořit a méně utrácet. Na začátku listopadu posunuli centrální bankéři sazby ještě výš a podle ekonomů v tom budou dál pokračovat.

"Listopadová inflace však z pohledu ČNB příliš nového nepřinesla. Centrální banka bude svou měnovou politiku dále zpřísňovat a k dalšímu zvýšení sazeb přistoupí buď v prosinci, nebo začátkem února. Preference bankovní rady pro konkrétní načasování však nejsou zcela jasné," uvedl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Průměrná míra inflace v jednotlivých letech

2001 4,7 %
2002 1,8 %
2003 0,1 %
2004 2,8 %
2005 1,9 %
2006 2,5 %
2007 2,8 %
2008 6,3 %
2009 1,0 %
2010 1,5 %
2011 1,9 %
2012 3,3 %
2013 1,4 %
2014 0,4 %
2015 0,3 %
2016 0,7 %
2017 (prognóza ministerstva financí) 2,4 %

Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče centrální bankéři s dalším zvýšením sazeb vyčkají až na první zasedání v roce 2018, které se uskuteční na začátku února.

Hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček naopak připouští, že by k růstu sazeb mohlo dojít už na prosincovém jednání bankovní rady. Záležet však podle něj bude na kurzu koruny i dalších faktorech.

Silnější měna zlevňuje v korunovém vyjádření dovážené zboží a přispívá tak ke zpomalování inflace. Zpevňování měny tak z pohledu centrální banky může částečně nahrazovat efekt růstu úrokových sazeb.

Také v příštím roce by se měla inflace i přes pokračující zvyšování sazeb držet nad dvouprocentním cílem centrální banky. Důvodem je především růst české ekonomiky a s ním spojené zvyšování mezd. Domácnosti tak budou mít více peněz na spotřebu, což umožní firmám a prodejcům zvýšit koncové ceny.

 

Právě se děje

Další zprávy