Růst cen byl v září nejrychlejší za posledních pět let, zdražování táhnou především potraviny

Janis Aliapulios Janis Aliapulios
9. 10. 2017 9:43
Meziroční míra inflace v září zrychlila oproti srpnu o 0,2 procentního bodu na 2,7 procenta. Rychle rostou ceny potravin, především másla a mléčných výrobků. Stouply i náklady na bydlení. Stávající cenový vývoj zvyšuje pravděpodobnost, že ČNB v listopadu zvýší úrokové sazby.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Jakub Plíhal

Praha - Meziroční tempo růstu cen v září zrychlilo na 2,7 procenta z červencových a srpnových 2,5 procenta. Inflace se tak i nadále drží nad dvouprocentním cílem centrální banky. Překonala navíc letošní maximum 2,6 procenta z března a je nejvyšší od listopadu 2012.

"Tento vývoj je tažen příznivou ekonomickou aktivitou a zvyšující se spotřebou domácností, která plyne z historicky nízké nezaměstnanosti a rostoucích mezd. Růst cen v ekonomice je tak již poměrně plošný," uvedl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Důvodem rychlejšího zdražování jsou i nadále především ceny potravin. Ve srovnání s loňským zářím nejvíce podražilo máslo (o 55,1 procenta) a vejce (25,8 procenta). Na druhou stranu i nadále pokračuje pokles cen v telekomunikacích. Zlevnilo také teplo, teplá voda a zemní plyn.

Ve srovnání se srpnem naopak ceny v září klesly o 0,1 procenta. "Jde hlavně o důsledek sezonního vývoje, protože v září tradičně zlevňují zájezdy," uvedl ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.

Porostou i sazby

Podle ekonomů zvyšují nová data o inflaci pravděpodobnost, že centrální banka v listopadu přikročí k druhému letošnímu zvýšení základních úrokových sazeb.

"Aktuální inflace sice není pro ČNB klíčová - rozhodující je inflační výhled a vnitřní dynamika české ekonomiky, ale sazby se samozřejmě psychologicky vzato snadněji zvyšují, když se inflace pohybuje v horní polovině tolerančního pásma (tedy nad 2,5 procenta)," uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

ČNB se bude zvyšováním sazeb snažit zrychlující růst cen krotit. Vyšší úrokové sazby by měly přimět část spotřebitelů více spořit a méně utrácet. Centrální banka se přitom od listopadu 2013 do letošního 6. dubna naopak snažila umělým oslabováním koruny inflaci podpořit. Bála se propadu cen, který by mohl spotřebitele přimět odkládat nákupy v očekávání dalšího zlevňování, což by mělo nepříznivý vliv na ekonomiku.

"V listopadu lze čekat růst hlavní úrokové sazby na 0,5 procenta téměř s jistotou. Trh práce praská ve švech, růst mezd se bude do cen promítat stále silněji, a tak je zpřísnění měnové politiky potřeba," uvedla hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová.

Podle ekonoma UniCredit Bank Patrika Rožumberského by bylo překvapením, pokud by ČNB příští měsíc úrokové sazby nezvedla. "Oddálit by ho snad mohlo jen prudké posílení koruny," uvedl Rožumberský.

Inflace je na vrcholu

Další zvyšování tempa růstu cen ekonomové nečekají. V závěru roku by naopak mělo mírně klesat. "Inflace se už pohybuje blízko svému vrcholu v tomto hospodářském cyklu. Další růst úrokových sazeb ČNB a posilování koruny budou vracet v příštím roce inflaci zpět ke středu inflačního cíle centrální banky tedy ke dvěma procentům," uvedla Horská.

Také ekonom ČSOB Petr Dufek si myslí, že meziroční míra inflace nyní kulminuje. V závěru roku by se podle něj měla dostat pod úroveň 2,5 procenta.

"Vůbec to ovšem neznamená, že ceny aktuálně zdražujících výrobků začnou klesat. Spíše zafunguje efekt vysokého srovnávacího základu z předchozího roku, kdy inflace zrychlovala třeba v důsledku zavedení EET, které mimo jiné urychlilo růst cen v restauracích," řekl Dufek.

 

Právě se děje

Další zprávy