Rusnok: Pokud vývoj potvrdí odhady ČNB, sazby zřejmě ještě v červnu porostou

ČTK ČTK
Aktualizováno 22. 5. 2022 14:24
Pokud aktualizace dat na základě posledního vývoje ekonomiky potvrdí odhady ve stávající květnové prognóze České národní banky, tak je vysoká pravděpodobnost, že bankovní rada ČNB na svém zasedání 22. června opět zvýší úrokové sazby. Vyplývá to z vyjádření guvernéra Jiřího Rusnoka v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Jiří Rusnok
Jiří Rusnok | Foto: Economia

"Aktualizace ukáže, zda se potvrzuje stávající prognóza. Pokud by se potvrzovala, tak ta pravděpodobnost (pozn. růstu úrokových sazeb) je vysoká," uvedl Rusnok. Naposledy rada ČNB zvýšila úrokové sazby na jednání 5. května. Základní úroková sazba stoupla o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.

Červnové zasedání bude posledním pro Rusnoka, který ke konci června ve své funkci končí. Novým guvernérem se stane stávající člen rady Aleš Michl. Ten již avizoval, že na svém prvním měnovém zasedání bankovní rady v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb. "Rozhodně mě překvapilo jméno mého nástupce, nečekal jsme toto jméno," uvedl Rusnok k jmenování Michla.

Na konci června kromě Rusnoka končí šestiletý mandát viceguvernérovi ČNB Tomáši Nidetzkému a členovi bankovní rady Vojtěchu Bendovi. Prezident Miloš Zeman může přitom Nidetzkému a Bendovi jejich mandát prodloužit, ale i jmenovat místo nich úplně nové členy rady. Zároveň musí jmenovat nového člena sedmičlenné rady za Rusnoka.

Michl s dalším členem rady Oldřichem Dědkem nejsou v současnosti příznivci zvyšování sazeb, přičemž jsou v tomto názoru v bankovní radě v menšině. "Nevím, kdo budou ti další členové bankovní rady. Na druhou stranu jsme optimista v tom, že ta instituce je robustní, že rozhoduje demokraticky. Je potřebná většina členů rady pro všechna důležitá rozhodnutí," upozornil dnes Rusnok. Výhoda ČNB je podle něj v tom, že v zákoně má jasně uvedeno, co má dělat, jaké má cíle a jaké k tomu má i prostředky.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula uvedl, že jeho favoritem na post guvernéra ČNB byl stávající viceprezident ČNB Marek Mora. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská označila reakci trhu na jmenování Michla guvernérem ČNB jako reflexi nejistoty ohledně potenciální změny směřování ČNB. "Bude důležité obsazení celé bankovní rady, protože guvernér není ta jediná osoba, která rozhoduje. Trh nevěří tomu, že inflaci vysedíte," uvedla. Také podle jejího odhadu rada ČNB v červnu úrokové sazby ještě zvýší.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 27 minutami

Nakažlivější subvarianty omikronu tvoří tři čtvrtiny pozitivních testů na covid

Nakažlivější subvarianty BA.4 nebo BA.5 koronaviru omikron tvořily minulý týden ve vzorcích z pozitivních testů 75 procent. Před týdnem jich byla ve vzorcích zhruba polovina. V tiskové zprávě o tom v pondělí informoval Státní zdravotní ústav. Případů koronaviru v Česku začalo přibývat. Za uplynulý týden jich bylo 3740, proti minulému týdnu o polovinu víc. Přibylo i hospitalizovaných.

Za nárůstem je podle diskriminačních PCR testů mutace L452R, která se vyskytuje u subvarianty BA.4 i BA.5. Pro přesné určení je třeba celogenomová sekvenace, která je ale časově náročná. "Data ze sekvenačních center v Česku ukazují, že nárůst lze pravděpodobně přičíst variantě BA.5, ale protože je zpoždění sekvenací zhruba 14 dní, k potvrzení dojde teprve v následujících týdnech," uvedla vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková onemocnění Státního zdravotního ústavu Helena Jiřincová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy