Ruská centrální banka podala žalobu na belgickou společnost Euroclear, od které požaduje náhradu škody ve výši 18,2 bilionu rublů (4,75 bilionu Kč), což je plná hodnota zmrazených státních aktiv Ruska. Oznámil to dnes podle agentury Reuters moskevský soud.
Euroclear, který funguje jako centrální depozitář cenných papírů, spravuje většinu ruských státních aktiv zmrazených v Evropské unii po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu. Žaloba je reakcí Moskvy na plány EU využít tyto prostředky k finanční podpoře Ukrajiny.
Očekává se, že moskevský soud vydá rychlé rozhodnutí ve prospěch ruské centrální banky. Na základě verdiktu by pak banka mohla usilovat o vymáhání náhrady škody i v zahraničních jurisdikcích.
Rusko opakovaně varovalo EU, že použití jeho státních rezerv je krádeží, podkopává důvěru v centrální banky a euro. Slíbilo tvrdé odvetné opatření, včetně zabavení podílů evropských soukromých investorů v Rusku.
"Který racionální investor bude držet své cenné papíry v Euroclear, v eurech nebo v EU, pokud pochopí, že jeho vlastnická práva nejsou respektována a jeho aktiva mohou být pod jakoukoli záminkou zabavena," řekla agentuře Reuters zvláštní vyslanec ruského prezidenta Vladimira Putina pro investice a ekonomickou spolupráci Kirill Dmitriev. Plány EU označil za ránu mezinárodnímu systému rezerv vytvořenému Spojenými státy.
Země Evropské unie se 12. prosince dohodly na časově neomezeném zmrazení aktiv ruské centrální banky uložených v Evropě. Tím podle unijních představitelů padla významná překážka pro využití těchto peněz na pomoc Ukrajině při obraně proti ruské agresi.
Ruská centrální banka v reakci na rozhodnutí EU uvedla, že považuje jakékoli použití svých aktiv za nezákonné a že si vyhrazuje právo využít všechny dostupné prostředky k ochraně svých zájmů.
Plány na využití ruských peněz se setkaly s odporem i v Evropě. Bankéři varují, že zabavení takového množství státních aktiv by bylo právně sporné a vytvořilo by precedens. Švédská Riksbank již v roce 2024 uvedla, že takový krok by znamenal první případ, kdy by neválčící země zabavily aktiva válčící země v probíhající válce, aby pomohly třetí zemi. Návrhy EU jsou také v rozporu s myšlenkou zveřejněnou v některých verzích mírového plánu USA.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚBabišova vláda povládne s důvěrou. "Opozice nebyla přátelská," postěžoval si premiér
Pro vyslovení důvěry vládě hlasovalo podle prvních propočtů všech 108 poslanců koalice ANO, SPD a Motoristů. Proti hlasovalo 91 opozičních zákonodárců.
ŽIVĚUkrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, je klíčová, řekl Pavel
Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, řekl český prezident Petr Pavel po dnešním jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově. Prezident také uvedl, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná.
ŽIVĚSlunce se o víkendu ukáže spíš jen na horách, v nížinách se čeká mlha a náledí
V příštích dnech se do Česka vrátí inverzní ráz počasí. O víkendu se objeví mlhy, které budou často mrznoucí. Slunce se ukáže převážně jen na horách, v neděli se místy vyjasní i v nížinách. Nejvyšší teploty vystoupí lehce nad nulu, někde bude mrholit nebo slabě sněžit. Vyplývá to z aktuálních informací na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
ŽIVĚTrump opět pohrozil Íránu kvůli zabíjení demonstrantů a uvalil nové sankce
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek Íránu pohrozil, že pokud bude nadále pokračovat zabíjení protestujících, bude to mít vážné následky. Bílý dům podle agentury Reuters tvrdí, že Írán pozastavil 800 poprav, které se měly uskutečnit ve středu. Děje se tak v den, kdy Spojené státy uvalily nové sankce na íránské představitele obviněné z potlačování protivládních demonstrací.