"Putinkinova vesnice". Rychlost pádu ruské ekonomiky teď určuje Čína, pomoc je vlažná

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
10. 3. 2022 6:23
Kurz rublu na historickém minimu, odstřižení od mezinárodního systému SWIFT či odchod firem Visa a Mastercard. S takovými problémy bojuje ruská ekonomika poté, co na ni Západ kvůli invazi na Ukrajinu uvalil sankce. Rusko se teď podle expertů hospodářsky více upne na Čínu, začne třeba využívat její platební systémy, a tedy častěji obchodovat v jüanu. Nepůjde to však tak snadno, upozorňují.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Mezi Ruskem a Čínou panují blízké ekonomické a diplomatické vazby už delší dobu. Například loni Rusko platilo za druhého největšího dodavatele ropy do Číny. Peking také od kremelského režimu kupuje nejvíce uhlí.

Začátkem února na úvod zimních olympijských her v Pekingu navíc představitelé obou zemí, prezidenti Vladimir Putin a Si Ťin-pching, uzavřeli dohodu o ještě užším partnerství, které podle dokumentu nemá "žádné limity". Slibuje nejsilnější spolupráci zemí od začátku studené války.

Někteří experti se teď domnívají, že oba státy mohou ekonomicky ještě více sblížit sankce, kterým Rusko čelí od západních zemí kvůli rozpoutání války na Ukrajině. Časopis Time napsal, že by jejich bližší spolupráce mohla dokonce otřást dolarem jako kotvou globálního finančního systému.

Magazín Time také citoval ekonoma Eswara Prasada z Cornellovy univerzity, podle kterého je pro ruskou ekonomiku, jež je stále do značné míry závislá na příjmech z vývozu ropy a obecně na mezinárodním obchodu, ztráta přístupu ke světovému finančnímu systému velkou ránou.

Od mezinárodního finančního systému SWIFT, který slouží k odesílání a přijímaní plateb v cizích měnách po celém světě a nejvíce transakcí provádí v dolarech, se už tuto sobotu odstřihne sedm ruských bank. Jejich počet se však může ještě zvýšit. Jde pravděpodobně o nejdůležitější sankcí, která nemá v takovémto objemu zatím obdoby.

Banky však ještě před rozhodnutím Západu varovaly, že odstřižení od SWIFT by mohlo Rusko dohnat k vytvoření vlastního systému společně s Čínou. Takové plány představila v roce 2019 už ruská centrální banka, ale zůstalo jen u slov. A ani v současné situaci zatím debaty znovu neožily. Obě země ale samostatně provozují systémy SPFS (Rusko) a CIPS (Čína). K čínské platformě by nyní mohly ruské banky upnout pozornost.

Jüan do popředí

Jenže to nebude tak hladký přechod. Čínský systém je například možné používat pouze pro zúčtování plateb v jüanech. Podle analytiků australské finanční společnosti Morgan Stanley, které citovala agentura Reuters, se přitom v čínské měně provádí jen necelá dvě procenta mezinárodních plateb, zatímco v dolarech jde asi o 40 procent. Analytici také připomněli, že pekingský systém je navíc při svých operacích také závislý na síti SWIFT.

Analytička Alice Rezková z Asociace pro mezinárodní otázky se proto domnívá, že přechod k CIPS by pro Moskvu byl krok z bláta do louže. "Do SWIFT je zapojeno zhruba 11 tisíc institucí ve 200 zemích. Přestože dosah CIPS roste a využívá ho přes 1 200 institucí, přímo participující jsou jen zahraniční pobočky čínských bank. Systém vznikl s cílem globalizovat jüan, nikoliv zcela nahradit SWIFT," vysvětlila.

Podle analytika České spořitelny Michala Skořepy se přesto dá předpokládat, že se ruské banky do CIPS začlení. "Podle dostupných informací do něj bylo už před ruskou invazí na Ukrajinu zapojeno kolem dvaceti ruských bank," doplnil pro online deník Aktuálně.cz.

Skořepa sice míní, že přinejmenším v nejbližších měsících nejspíš nepůjde o plnohodnotnou náhradu za SWIFT, nicméně propojení budou zřejmě silně podporovat vlády obou zemí. I díky tomu se jüan podle analytika může posunout do pozice jedné z měn klíčových pro světový obchod. 

Jak také připomněl americký think-tank Atlantic Council, Moskva v posledních letech začala omezovat dolar ve svých rezervách a nahrazovat ho právě čínskou měnou a také eurem. Dolar začal hrát v ruském exportu menší roli, například předloni při dovozu do Číny figuroval jen z 23 procent.

Graf ukazuje, jak od roku 2013 klesal význam dolaru při ruském exportu do Číny.
Graf ukazuje, jak od roku 2013 klesal význam dolaru při ruském exportu do Číny. | Foto: Atlantic Council/Bank of Russia

Ekonom společnosti Natland Petr Bartoň navíc upozornil, že Rusko sice jüany má, stále ale mnohem více potřebuje západní devizy, tedy dolary a eura. "Za ty si koupí cokoli, za jüany ne nutně. Proto se nyní Rusko bude paradoxně snažit, aby i prodeje čehokoliv do Číny byly v dolarech nebo eurech, které jsou mocnější a které mu po zmrazení rezerv chybí nejvíce. Na což Čína asi těžko přistoupí," domnívá se ekonom.

Některé ruské banky, mezi nimi Sberbank, Tinkoff nebo Alfa Bank JSC, přitom nyní zvažují, že by začaly využívat také čínský karetní platební systém UnionPay. Globální asociace Mastercard a Visa se totiž od tohoto čtvrtka z Moskvy kvůli válce, kterou Rusko rozpoutalo na Ukrajině, stahují. Rusové tak svými platebními kartami už v zahraničí nezaplatí, v místních bankomatech pak budou karty platit jen do konce jejich expirace.

Analytička společnosti Hargreaves Lansdown Susannah Streeterová míní, že UnionPay může být do jisté míry alternativou vzhledem k tomu, že se s ním dá platit i jinde po světě, přesto podle ní ale není tak rozšířený jako karetní společnosti Visa a Mastercard. "Také zabere dost času znovu vydat miliony nových karet," podotkla pro web BBC.

Bartoň k tomu dodal, že čínský systém může pomoci řešit velké mezinárodní platby, ale běžné nákupy po celém Rusku nevyřeší ani zdaleka. Problém podle něj neuhasí ani původní ruský platební systém Mir. "Stopka Visy a Mastercardu samozřejmě dolehne na běžné Rusy i v normálním životě v Rusku, alternativní systém (budovaný právě od invaze na Krym) ještě není ani zdaleka dostatečně rozšířený a není schopen takto rychle znásobit prostupnost," myslí si.

Rusko se tak podle Bartoně sice nebude "chtít" provázat s Čínou ekonomicky, protože ví, že by na tom ve středním období prodělalo, nýbrž bude "muset". "Postoj Číny tudíž do značné míry pomůže určit, jak rychle zkolabuje ruská ekonomika. Její významné části jsou již nyní uzavřeny, pouze navenek ještě vypadá jako 'Putinkinova vesnice'," uvedl.

Analytička Rezková k postoji Pekingu dodala, že je otázka, do jaké míry se mu bude hodit intenzivnější ekonomická spolupráce na vládní úrovni. Dovede si ale představit, že některé čínské firmy nahradí na ruském trhu ty západní.

"Před válkou s Ukrajinou existoval určitý scénář posílené rusko-čínské spolupráce, která by zatlačila USA do pozadí. Čínské ticho, které následovalo po vypuknutí války, ale naznačuje dilema v pokračování této strategie. Čína opět pracuje se starým dobrým principem národní suverenity a nevměšování se, ostré odsouzení útoku na Ukrajinu nezaznělo. Zdá se, že ji ale vývoj na Ukrajině překvapil a nemusí být nakloněná razantnější podpoře vzájemných vztahů," popsala Rezková.

 

Právě se děje

Další zprávy