Ruskému gigantu Sberbank klesl zisk téměř o čtvrtinu

ČTK ČTK
26. 11. 2014 10:13
Banka si kvůli oslabení ruské ekonomiky musí tvořit stále větší rezervy.
Největší ruská banka Sberbank
Největší ruská banka Sberbank | Foto: Jakub Plíhal

Moskva - Čistý zisk největší ruské banky Sberbank, která se stala jedním z terčů západních sankcí, se ve třetím čtvrtletí meziročně propadl o 24 procent na 70,9 miliardy rublů (34 miliard korun). Oznámila to dnes firma, jež působí rovněž v České republice.
    
Za poklesem zisku stála vyšší tvorba rezerv, která souvisí se zpomalením ruské ekonomiky a ukrajinskou krizí. Zisk však mírně překonal očekávání analytiků, kteří jej podle agentury Reuters odhadovali na 69,6 miliardy rublů.

Sberbank se stejně jako několik dalších ruských státních bank stala terčem sankcí, které na Moskvu kvůli jejímu postupu vůči Ukrajině uvalily západní země. Sankce omezují přístup bank na mezinárodní kapitálové trhy a zvyšují jejich náklady na financování. Sberbank v říjnu napadla sankce u Soudního dvora Evropské unie.

"Současná situace na Ukrajině a její pokračující nepříznivý vývoj mohou negativně ovlivnit naše finanční výsledky," uvedla dnes banka. "V tomto okamžiku je obtížné vyhodnotit dopady této situace," dodala.

Sberbank působí na českém trhu pod názvem Sberbank CZ. Majoritním vlastníkem české divize je Sberbank Europe. Ta je společně se svými dceřinými společnostmi v zemích Evropské unie ze sankcí vyjmuta.

Druhá největší ruská banka VTB již minulý týden oznámila, že její čistý zisk se ve třetím čtvrtletí meziročně propadl o 98 procent na pouhých 0,4 miliardy rublů. VTB požádala stát o finanční podporu ve výši 250 miliard rublů (téměř 120 miliard korun).

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Vesmírná stanice by podle Moskvy měla být v provozu do roku 2028

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude v provozu do roku 2028. Televizní stanici Rossija-24 to dnes podle agentury TASS řekl představitel střediska letového využívaní kosmických aparátů ruské raketové korporace RKK Eněrgija Jurij Gidzenko.

"Přemýšlíme o tom (o prodloužení délky provozu ISS) a na nejvyšších místech bylo rozhodnuto, že stanice bude létat do roku 2028," citoval Gidzenka TASS. Na délku funkčnosti orbitálního komplexu přitom podle něj nebudou mít vliv nyní zalepované trhliny, na čemž pracují ruští členové posádky ISS.

Podle dosavadní dohody účastníků projektu ISS by stanice měla fungovat do roku 2024, nicméně pokračují jednání o tom, že by se komplex využíval dál i po uplynutí tohoto termínu. Šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin loni v listopadu označil jako předčasné úvahy o konci využívání Mezinárodní vesmírné stanice po roce 2025.

Smlouvu o zřízení ISS podepsali ve Washingtonu v lednu 1998 představitelé 14 zemí a agentur pro kosmické lety. Prvním krokem bylo v listopadu téhož roku vynesení ruského modulu Zarja (Úsvit) na oběžnou dráhu. Trvale je stanice obydlená od 2. listopadu 2000. Životnost ISS byla původně do roku 2016, postupně byla ale prodloužena nejprve do roku 2020 a naposledy do roku 2024.

Zdroj: ČTK
Další zprávy