Rusové žalují českého insolvenčního správce. Neuznal pohledávky zkrachovalých hutí

ČTK ČTK
29. 7. 2019 10:51
Tři ruské banky tento měsíc zažalovaly insolvenčního správce plzeňských hutí a kováren Pilsen Steel, které jsou od jara v konkurzu. Mezinárodní investiční banka, ruská státní Vněšekonombanka a sesterská VEB Kapital si stěžují na to, že jim správce v červnu zamítl většinu z jejich nárokovaných pohledávek za víc než pět miliard korun. Píše to server E15. O žalobě rozhodne plzeňský krajský soud.
Pilsen Steel, ilustrační foto
Pilsen Steel, ilustrační foto | Foto: ČTK

"Insolvenční správce přistoupil k bezprecedentnímu rozsahu popření přihlášených pohledávek, které nemá oporu v právní ani věcné situaci," cituje server právníka kanceláře HKDW Legal Jana Hrazdiru, který zastupuje Vněšekonombank.

Banka se domáhá více než 2,6 miliardy korun. Zamítnutí pohledávek není podle Hrazdiry důvodné. Stejný názor má podle E15 i právník Mezinárodní investiční banky Anton Strigunkov.

Pilsen Steel od konce loňského roku kvůli nedostatku kapitálu na provoz a předlužení nevyrábí. Do insolvenčního řízení se přihlásilo 87 věřitelů, kterým podnik údajně dluží 9,4 miliardy korun.

Insolvenční správce v červnu na přezkumném jednání popřel zhruba 7,8 miliardy korun, právě včetně pohledávek tří největších věřitelů - ruských bank Vněšekonombanka, VEB Kapital a Mezinárodní investiční banky.

Insolvenční správce zveřejnil 11. června v insolvenčním rejstříku zprávu o hospodářské situaci dlužníka, kde uvádí, že se problémy podniku po reorganizaci v letech 2012 až 2014 prohloubily.

"Kumulovaná ztráta za roky 2014 až 2018 dosáhla 4,9 miliardy Kč," uvedl. Jen loni činila 2,3 miliardy Kč. Zadlužení vzrostlo z 200 procent na více než 1 400 procent - cizí zdroje tak představují čtrnáctinásobek aktiv firmy. Při minulé reorganizaci Pilsen Steel, která skončila v roce 2014, přesahovaly dluhy hutí pět miliard.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 3 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy