Rusko a Čína se zřejmě nebudou moci účastnit dostavby Dukovan, schválila sněmovna

ČTK ČTK
Aktualizováno 15. 9. 2021 18:19
Ruské a čínské firmy se zřejmě nebudou moci jakkoliv účastnit stavby nového bloku elektrárny v Dukovanech. Sněmovna to schválila s úpravami Senátu, který doporučil posílit bezpečnostní záruky při výběru dodavatelů stavby. Navrhl také uzákonit možnost parlamentního souhlasu se smlouvou o výkupu elektřiny z jaderné elektrárny.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Úpravy takzvaného nízkouhlíkového zákona, který nyní dostane k podpisu prezident, vyplývají z červnových dohod mezi vládou a opozicí. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) se změnami souhlasil. Podle něj je zákon nutný pro budoucnost jaderné energetiky v Česku.

Zákon počítá s tím, že stát pro dostavbu dukovanské elektrárny nebude moci využít nabídky firem z Ruska nebo z Číny. Pro výstavbu totiž bude možné využít pouze technologie od dodavatelů ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách z roku 1996. Rusko a Čína mezi tyto státy nepatří. Podle senátní úpravy by nejen pro stavbu, ale ani pro údržbu nového bloku nesměly být použity technologie jakkoli závislé na nepovolených dodavatelích.

Zákon má také zabránit ministerstvu průmyslu uzavřít smlouvu o výkupu elektřiny, pokud by to ohrožovalo bezpečnost, svrchovanost, energetickou bezpečnost, dlouhodobou stabilitu dodávek energií, významné majetkové hodnoty nebo jiný důležitý zájem Česka.

Podle senátorské úpravy by si k tomu ministerstvo muselo, nejen mohlo, vyžádat stanoviska ministerstev vnitra a zahraničí, všech tří tajných služeb a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Pokud by některá z těchto institucí se smlouvou nesouhlasila, vláda by ji musela předložit sněmovně i Senátu k vyslovení souhlasu.

Norma má mimo jiné umožnit ministerstvu průmyslu a obchodu poskytnout návratnou finanční výpomoc na stavbu dukovanské elektrárny. Zákon přezdívaný Lex Dukovany má rovněž zavést způsob stanovení výkupní ceny z nového bloku dukovanské elektrárny, což souvisí se zajištěním financování projektu.

Vládou navržený zákon počítá s tím, že pokud bude výkupní cena vyšší než cena takzvané silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele. Během více než čtyřhodinové senátní debaty se mluvilo o cenách 50 až 70 eur (až 1772 Kč) za megawatthodinu.

Ekologové jsou proti

Proti zákonu se postavily ekologické organizace Hnutí Duha a Calla, podle nichž "norma jednostranně a mohutně zvýhodňuje nekonkurenceschopnou jadernou energii proti jiným zdrojům".

"Přijatý nesystémový zákon znovu jasně ukazuje, že atomová energetika se neobejde bez štědré veřejné podpory a je obtížně konkurenceschopná na trhu. Je nepředstavitelné, že za nový reaktor mají platit spotřebitelé elektřiny ještě v roce 2100, když existují levnější a bezpečnější způsoby, jak zajistit dostatek elektřiny,” uvedl ve středu energetický konzultant sdružení Calla Edvard Sequens.

Vláda by podle doporučení Senátu měla pro dostavbu dalšího jaderného bloku v Česku vypsat mezinárodní výběrové řízení. Mělo by zajistit "co nejefektivnější, bezpečnou, ekonomicky a časově nejvýhodnější variantu s ohledem na národní bezpečnost Česka, která bude dbát na co možná nejvyšší zapojení českých subdodavatelů a v konečném výsledku stabilní a udržitelnou nízkou cenu energie pro odběratele i národní hospodářství". Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura vyzval vládu, aby s vypsáním tendru neváhala.

Vláda v polovině dubna oznámila, že Česko se v reakci na informace o podílu ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 rozhodlo nepřizvat do tendru ruskou společnost Rosatom. Ministři schválili usnesení, že tzv. bezpečnostní dotazník bude zaslán pouze potenciálním dodavatelům z Francie, Jižní Koreje a Spojených států, to znamená firmám EDF, KHNP a Westinghouse. Už dříve byla vyřazena čínská firma CGN. Cenu zakázky bude podle Havlíčka možné stanovit až na základě nabídek. Mluví se o 162 až 400 miliardách korun.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 36 minutami

Berlín koupí 15 000 bytů od firem Vonovia a Deutsche Wohnen, město za ně zaplatí 2,4 miliardy eur

Město Berlín koupí za 2,46 miliardy eur (62,2 miliardy Kč) téměř 15 000 bytů od společností Vonovia a Deutsche Wohnen, které nabízejí nájemní bydlení. Firmy to v pátek oznámily v tiskové zprávě. Akvizice přichází jen několik dní před volbami do zastupitelstva německého hlavního města, a nedostatek bytů a rychle rostoucí nájmy se staly žhavým předvolebním tématem. Spolu s volbami do městského zastupitelstva se má konat i poradní referendum o vyvlastnění obou bytových společností.

Deutsche Wohnen prodá městu 10 700 bytů, Vonovia pak 4250 bytů. Vonovia je v Německu největší firma zaměřená na pronájem bytů a nyní je v procesu převzetí svého menšího konkurenta Deutsche Wohnen. Spojením obou podniků má vzniknout bytový gigant zhruba s 550 000 byty v hodnotě více než 80 miliard eur.

S cílem získat pro transakci politickou podporu, obě společnosti slíbily, že omezí pravidelné zvyšování nájmů v Berlíně. Rovněž nabídly k prodeji městu zhruba 20 000 bytů za dvě miliardy eur. Skupina, která stojí za vyhlášením referenda, ale tyto návrhy kritizovala a v pátek zopakovala nesouhlas s transakcí. Ta byla oznámena v květnu.

Ředitel Vonovie Rolf Buch ale tvrdí, že cena je spravedlivá. "Tímto prodejem bytového fondu v Berlíně městským bytovým podnikům plníme hlavní slib daný berlínskému senátu. Prodáváme byty za spravedlivou cenu."

Transakce je v hlavním městě Německa považována za největší svého druhu za dlouhou dobu. Fond obecních bytů se zvýší přibližně na 355 000, což je zhruba pětina z 1,67 milionu nájemních bytů v Berlíně. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy