Ve Zprávě o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti za rok 2020 to konstatovala Národní rozpočtová rada.
"Podoba těchto změn a způsob jejich projednání ukazuje na určité nepochopení logiky institutu fiskálních (pozn. rozpočtových) pravidel, pro něž je zásadní jejich stabilita a transparentnost. Důsledkem je, že fiskální pravidla jsou přizpůsobována fiskální politice, nikoliv obráceně. Zároveň to do budoucna omezuje funkčnost fiskálních pravidel v zajištění jejich hlavního cíle, kterým jsou dlouhodobě udržitelné veřejné finance," uvedla rada.
První novela loni na jaře umožnila pro letošní rok zvýšit strukturální deficit až na čtyři procenta HDP. Podle ministerstva financí (MF) bylo cílem změny umožnit práce na přípravě rozpočtu na letošní rok i roky další. Další novela schválená v rámci zrušení superhrubé mzdy již vůbec nestanovila výši přípustného strukturálního deficitu pro rok 2021. Zcela tedy podle rady vypnula jednu z pojistek rozpočtové odpovědnosti.
Loňské rozvolnění rozpočtových pravidel však bylo podle ministerstva financí kvůli krizi vyvolané pandemií nezbytné a podpořila je i Evropská komise, která vyzvala členské státy k cílené rozpočtové stimulaci ekonomiky a dočasně vypnula pravidla týkající se veřejných financí. Na nutnosti rychlé pomoci ekonomice ze státního rozpočtu byla i shoda napříč politickým spektrem a doporučovaly ji světové organizace, jako například Mezinárodní měnový fond a OECD. V reakci na dnešní zprávu Národní rozpočtové rady to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Úřad zároveň upozornil, že začal s konsolidací veřejných financí.
"Ministerstvo financí přistoupilo ke zcela nezbytnému rozvolnění rozpočtových pravidel v důsledku celosvětové covidové krize, která je svým ekonomickým rozsahem nejhorší od druhé světové války. Shoda na nutnosti rychlé fiskální pomoci ekonomice panovala napříč parlamentem a politickým spektrem a doporučovala ji také světová pracoviště jako Mezinárodní měnový fond či OECD. Rozvolnění rozpočtových pravidel navíc podpořila i sama Evropská komise tím, že vyzvala členské státy k cílené fiskální stimulaci a dočasně vypnula pravidla Paktu o stabilitě a růstu," uvedla Schillerová.
Dále uvedla, že MF začalo bezodkladně s konsolidací veřejných financí, její tempo odpovídá evropským rozpočtovým pravidlům a zajistí, aby se ekonomika vyhnula recesi. "Scénář konsolidace veřejných rozpočtů počítá s provozními úsporami státu, s úpravami spotřebních daní, revizí zdanění globálních firem a pokračováním redukce daňových výjimek tak, abychom se vyhnuli kolizi s dluhovou brzdou," dodala ministryně.
Podle nejnovější srpnové makroekonomické prognózy MF počítá se snižováním strukturálního deficitu o 0,5 procentního bodu ročně. Z letošního 6,1 procenta hrubého domácího produktu by měl deficit klesnout na 4,6 procenta v roce 2024. V případě úspor, které MF plánuje, by měl deficit klesnout do roku 2024 na 3,9 procenta HDP. Úspory by se měly týkat provozních výdajů, úpravy spotřebních daní, revize zdanění globálních firem a pokračování redukce daňových výjimek. Před přijetím novel byl střednědobým rozpočtovým cílem pro Česko v letech 2020 až 2022 strukturální deficit 0,75 procenta HDP.
Větší výdaje kvůli pandemii
Rozvolnění pravidel tak podle rady "výrazně zvýšilo riziko kolize" s tzv. dluhovou brzdou v poměrně blízkém časovém horizontu. Po jejím překonání ve výši 55 procent hrubého domácího produktu (HDP) musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. "Proto se jeví jako více než nutné, aby tempo fiskální konsolidace bylo v dalších letech vyšší než uvažovaných 0,5 procenta HDP ročně," zopakovala rada.
Ta již na počátku září uvedla, že Česko by při aktuálním vývoji ekonomiky a plánech ministerstva financí ohledně konsolidace veřejných financí dosáhlo tzv. dluhovou brzdu později než v roce 2024, a to zhruba o dva až tři roky.
Zároveň rozpočtová rada ve zprávě konstatovala, že při schvalování výše výdajů státního rozpočtu a státních fondů na rok 2020 byl sice postup stanovování celkových výdajů sektoru veřejných institucí a odvození výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů dodržen, ale kvůli dopadům pandemie nakonec skutečné výdaje významně překročily schválený rámec a také strukturální deficit byl vyšší než limit.
Podle rady zároveň hospodaření obcí a krajů nepřináší rizika pro celkové výsledky hospodaření sektoru veřejných institucí. "Naopak již delší dobu přispívá k jejich stabilizaci, a to platilo i pro rok 2020 navzdory pandemii COVID-19. Také úroveň zadlužení územních samosprávných celků je velmi nízká a jako celek nepředstavuje významný rizikový faktor růstu zadlužení sektoru veřejných institucí," uvedla rada. Ta zároveň připomněla, že ke konci roku 2020 překračovalo pravidla pro dluh 575 obcí z celkového počtu 6254 a žádný kraj.
