Rozpočet zůstává v rekordním přebytku. Babiš se chlubí, podle analytiků ale příliš nepomohl

ČTK Jiří Hovorka ČTK, Jiří Hovorka
Aktualizováno 1. 9. 2016 15:24
Na celý rok byl plánovaný schodek 70 miliard korun, ke konci srpna je ale rozpočet v přebytku 81,2 miliardy korun – nejvíce od vzniku ČR. Podle ministra financí za to mohou daňová opatření, která prosadil. Analytici ale vidí důvody jinde.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha – Přebytek státního rozpočtu stoupl ke konci srpna na 81,2 miliardy korun z červencových 75,6 miliardy korun. Jde o nejlepší srpnový výsledek od vzniku ČR, uvedlo ministerstvo financí. Loni v srpnu byl přebytek 19 miliard korun.

Na celý rok 2016 je plánovaný schodek 70 miliard korun. "Aby se finance státu dostaly na konci roku k původně plánovanému schodku, musel by ve zbývajících čtyřech měsících roku utratit o 150 miliard víc, než kolik vybere na daních a dostane z pokladny EU. To se téměř jistě nestane," říká Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank.

Za výsledkem rozpočtu stojí podle úřadu růst daňových příjmů. Analytici ale dodávají, že stát letos výrazně méně investuje nebo že výběr DPH, na který opatření prosazená ministerstvem financí pod vedením Andreje Babiše cílí, roste méně, než ekonomika jako celek.

Celkové daňové příjmy bez sociálního zabezpečení stouply meziročně o 25,1 miliardy na 403,5 miliardy korun. Celkové příjmy rozpočtu stouply meziročně o 43 miliard na 859,3 miliardy korun a celkové výdaje klesly o 19,2 miliardy na 778,1 miliardy korun.

"Výsledek hospodaření zůstává nejlepší od vzniku České republiky a navíc se již třetí měsíc po sobě zvyšuje přebytek státního rozpočtu. Na historických rekordech je inkaso DPH, daň z příjmu i spotřební daně. Vzhledem k pozvolnějšímu růstu ekonomiky už nemůže být pochyb, že za rostoucím výběrem všech daní stojí na prvním místě lépe fungující Finanční správa," uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Babišovu interpretaci rekordního přebytku ale vyvrací ekonom Sobíšek. "Rozšíření přebytku během srpna není výsledkem velkého výběru daní v důsledku dobré ekonomické situace či opatření státu proti daňovým podvodům," říká. Za vyšším přebytkem jsou podle něj dva hlavní faktory. "A to příliv dalších peněz z EU a další výpadek investiční činnosti státu. Kapitálové výdaje jsou po uplynutí dvou třetin letošního roku o 30 miliard korun nižší než byly loni," pokračuje Sobíšek.

Na dani z přidané hodnoty státní rozpočet ke konci srpna získal meziročně o dvě miliardy více, celkem 153,5 miliardy korun. "Celkový růst inkasa DPH je tažen zejména výraznějším poklesem vyplácených nadměrných odpočtů. Dočasné zpomalení meziročního růstu je způsobeno porovnáním se silným inkasem loňského srpna. Očekáváme, že tento výkyv do konce roku odezní," uvedl úřad.

"Ministerstvo financí navýšení inkasa u některých druhů daní částečně zdůvodňuje nově přijatými opatřeními. Například zavedením kontrolního hlášení u DPH nebo kontrolními akcemi se zaměřením na převodní ceny v případě daně z příjmu právnických osob. Přitom objem inkasa DPH aktuálně roste jen o necelá dvě procenta, tedy pomaleji než ekonomika jako celek a než celková přidaná hodnota hospodářství," říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen. Dodává také, že ještě rychleji roste inkaso u majetkových daní, kde ministerstvo žádné své opatření vedoucí ke zlepšení výběru, neuvádí.

Na spotřební dani rozpočet získal 98,1 miliardy korun, meziročně o 6,3 miliardy více. Z toho inkaso daně z tabákových výrobků činilo 36,3 miliardy korun.

Na dani z příjmu firem rozpočet obdržel 65,9 miliardy korun, meziročně o 6,5 miliardy více. "Dosavadní vývoj tak odráží pokračující dynamiku ekonomiky a efektivnější výběr daně, kdy Finanční správa provedla řadu kontrolních akcí se zaměřením na převodní ceny," uvedlo ministerstvo.

Současný vývoj ukazuje, že státní kasa možná zůstane v přebytku i na konci roku. "Šlo by ovšem o nechtěný přebytek, vyvolaný neschopností státní administrativy realizovat infrastrukturní stavby. Důsledkem by byla fiskální restrikce, která zbytečně škrtí některé segmenty ekonomiky, zejména stavebnictví," pokračuje v kritice Sobíšek.

Na sociálních dávkách stát vyplatil 340,1 miliardy korun, což je meziroční růst o 10,6 miliardy korun. Na tom se podílely nejvíce výdaje na důchody, které meziročně vzrostly o 9,1 miliardy na zhruba 264 miliard korun.

 

Právě se děje

Další zprávy