Na co se vaše farma zaměřuje a jaký má v současnosti rozsah?
Naše rodinná farma je zaměřená jak na rostlinnou, tak živočišnou výrobu. To znamená, že částečně jsou tržby tvořené komoditami jako pšenice, řepka a hrách a dále prodejem masa z jatečních zvířat, který realizujeme v naší prodejně. Nyní je období telení, takže každý druhý den se narodí tele. Aktuální stav činí kolem dvou set hlav, z čehož je šedesát až sedmdesát matek.
Co vás vedlo k tomu, dostat celý proces zpracování masa pod svou kontrolu?
S masným dobytkem jsem začal pracovat v roce 1997, tehdy jsme odstoupili od produkce mléka. Oblíbil jsem si plemeno limousine původem z Francie, což je plemeno speciálně na maso. To byla po revoluci novinka, protože do té doby v republice čistě masná plemena nebyla, používala se jen takzvaná kombinovaná. V zahraničí jsme také tou dobou několikrát viděli, že na farmách mají zároveň i bourárnu a prodejnu.
Posledních deset let se rovněž hodně mluví o tom, že maso musí být po zabití zvířete ošetřené. Tedy nejen, že se vychladí, ale mělo by i zrát. Tím se samozřejmě zvyšuje kulinářská kvalita masa. Dalším důvodem bylo, že jsem chtěl zlepšit také svoji ekonomickou situaci.
Jak dlouho a jakým způsobem tedy váš byznys funguje?
Prodejnu masa jsme otevřeli v prosinci 2016. My konkrétně zvířata neporážíme - to obstarávají certifikovaná jatka v Rosicích. Já jim odvezu živý kus, u nich projde veterinární kontrolou a chlazením. Třetí den mi přivezou nazpět takzvané čtvrtě. Já jsem vybudoval zrací komoru, kde maso formou suchého zrání visí třeba dva tři týdny a pak postupuje přes bouránu až na prodejnu.
Je tento typ byznysu podle vás správným rozhodnutím, například po ekonomické stránce?
Pevně věřím tomu, že ano. I když je to běh na dlouhou trať. Nicméně chovatelé, kteří v současnosti tento byznys provozují již třeba osm let, potvrzují, že začátky byly složité, ale v současnosti už nestačí kapacitně produkovat dostatek masa do prodejen. Po dvou až třech letech se dostali na to, co si představovali, a nyní již nestíhají. Řekl bych, že my se nacházíme tak v první třetině této etapy, ale vidím, že neustále přicházejí noví zákazníci. To je pro mě signál správné cesty.
Pomohla i EU
- Farmář Martin Novotný pobírá stejně jako většina zemědělců jednak základní dotace na půdu, tak i dotace z programu rozvoje venkova (PRV). Tam jde konkrétně o dotaci na provozovny prodeje. "Na PRV musíte splnit řadu limitů, na ty dotace na půdu sice také, ale už to není tak složité," říká farmář.
- Dotační programy EU se snaží motivovat zemědělce, aby zvyšovali svou produktivitu právě vymýšlením návazných činností s vyšší přidanou hodnotou. Nápad na staření a prodej masa však začínal bez podpory. "Ten projekt byl pět let v šuplíku. Povolení bylo vydáno asi před pěti nebo sedmi lety, ale tenkrát jsem na dotace nedosáhl. Ale poté to to byl příjemný bonus, zhodnocení mého úsilí," pochvaluje si farmář.
- Samotné dotace bere podle svých slov prostě tak, jak jsou. "Myslím si ale, že je tam obrovská administrativa. Jako malý zemědělec si musím najímat firmu, která mi to zpracovává. Velké firmy na to mají vyčleněného člověka. Ale nevím, jestli je vůbec možné zjednodušit. Žádosti samotné jsou jednoduché, ale je třeba toho spoustu doplnit a vykázat," uzavírá Novotný.
Lidé se stále učí poznávat kvalitní hovězí, i když jeho cena je vyšší. To je dáno tím, že se jednak nějakou dobu suší a pak ubývá jeho hmotnost. Dalším důvodem je, že maso opracovávám do takzvané kuchyňské úpravy - zákazník s ním tedy už nemusí dále pracovat, je připravené k použití a není z něho další odpad.
Zaznamenal jste zvýšený zájem o prověřené maso od vypuknutí kauzy s masem z Polska?
Zaregistrovali jsme dvaceti- až třicetiprocentní nárůst tržeb oproti loňskému únoru. Asi to bylo částečně kvůli této kauze. Myslím, že lidé, kteří váhali, jestli půjdou za svým chovatelem, se díky tomu rozhodli tak učinit.
Kdo jsou tedy vaši zákazníci?
Maso u nás je na rozdíl od standardních řeznictví ve vyšší cenové hladině, takže jsme čekali, že to budou lidé s vyššími příjmy, což byl omyl. Naši zákazníci jsou průřez celou společností - od lidí, kteří mají minimální mzdu, až po ty, kteří jsou, jak se říká, za vodou. Chodí k nám lidé, kteří vědí, co chtějí kupovat, a jdou za kvalitou a původem.
Jak si děláte reklamu?
V tom jsme se učili za pochodu. Začínali jsme s inzeráty v novinách, což nemělo žádnou odezvu. Potom jsme propagovali skrze letáky. To bylo o něco lepší, ale nebylo to to, co jsme si představovali. Momentálně je pro nás nejlepší reklama ta sdílená - tedy když si to zákazníci řeknou mezi sebou. Další velkou reklamou jsou pak pro nás sociální sítě.
Jaká je podle vás situace v českém masném průmyslu?
Vše má svůj vývoj. Jednak jde o samotný chov dobytka, který je určený pro produkci masa. Jednak o to, co si žádá spotřebitel.
Co se týče chovu, udělali jsme v Česku od revoluce obrovský pokrok. My jsme dnes schopni se s plemeny původem z Francie vrátit do té země na výstavu a tam s nimi dosáhnout velmi dobrých umístění. Takže potenciál pro chov tu je. Ovšem u nás se drtivá většina masného skotu vyváží. Jdou do zemí, jako jsou Itálie, Řecko, Estonsko, Lotyšsko. Kolem 80 procent těchto zvířat tak odejde z republiky.
Jatka se s tím musí vypořádat a maso dovážejí. Neznám konkrétní čísla ohledně naší masné soběstačnosti, ale jsme těžcí dovozci a soběstační dávno nejsme, hlavně u vepřového. Chybí tu dostatek kvalitního masa - respektive plemen, která jsou přímo na maso určená.
Na druhou stranu, když jsme otevřeli obchod, polovina zákazníků se ptala, jak má maso vařit. Nyní už zákazníci často hledí na původ plemene, jakým způsobem je ošetřeno, a toto procento lidí se neustále zvedá. Reklamu nám v minulosti udělaly i kulinářské pořady - třeba ten pana Pohlreicha - které propagovaly, že se musí pracovat s kvalitními potravinami. A napomohla i polská kauza, která spoustu lidí trkla, aby se o maso více zajímali.
Aféra s polským hovězím na Aktuálně.cz
Co se vlastně stalo:
- Skrytá kamera na polských jatkách: maso tam tajně vyráběli i z těžce nemocných krav
- Polské úřady zametají skandál se závadným masem pod koberec, tvrdí autoři reportáže
- Jsme obětí agresivní kampaně médií i veganů, tvrdí šéf sdružení polských výrobců masa
Jak reagovalo Česko:
- Celníci na hranicích s Polskem kontrolují první náklaďáky. Hledají nebezpečné hovězí
- Jde hlavně o konkurenční boj, kontroly masa nejsou nutné, říká k hovězí kauze expert
- Brusel nařídil ukončit nepřiměřené kontroly polského masa. Česko však neuposlechne
Co hrozí zákazníkům a jak se v mase orientovat:
- Jak poznám pochybné polské hovězí? Poradí kód na obalu, podívejte se, co vše prozradí
- Máme se bát masa? Vše co potřebujete vědět o kauze pochybného polského hovězího
- Z polského masa steak neuděláte, říká restaurace. Po ministrovi chce jména podvodníků
- Každá taková kauza a pozornost nás ovlivňuje, lidé se více ptají, říká mistr řezník
Česko-polská obchodní válka:
- Češi zešíleli, nenecháme se vydírat. Můžeme kontrolovat pivo, hrozí polský ministr
- Česko-polská obchodní válka je na spadnutí. Poláky by poškodila více, hrozí zásah EU
- Češi mohou polské maso omezovat, musí to však být přiměřené, vzkázala Evropská komise
- Krteček, Rumcajs a Manka. Spor o maso pokračuje, polský ministr vtipkuje o pohádkách
