Rozhovor: Myslet na druhé k člověku patří

Viktor Vondra Viktor Vondra
19. 10. 2012 6:00
S ředitelkou Fóra dárců Klárou Šplíchalovou nejen o české dobročinnosti
Klára Šplíchalová.
Klára Šplíchalová. | Foto: Vojtěch Marek

Největší změny sbírkového zákona

- zrychlení zahájení sbírky v případě mimořádných událostí (humanitární krize, přírodní katastrofy)
- možnost vyhlášení dlouhodobé sbírky na dobu neurčitou
- neziskové organizace si zvolí u dlouhodobých sbírek termín pro podání průběžného vyúčtování
- jako jedna z forem sbírky budou nově jmenovitě uvedeny DMS
- neziskovky mohou navrhnout nové formy sbírek
- krátkodobé sbírky do pokladniček a sběracích listin nebudou potřebovat zvláštní účet
- sbírky konané ve více městech budou mít označenou „Putovní pokladničku".
- otevření pokladničky může být nově přítomen jen jeden zástupce pořádající organizace
- pětiprocentní podíl na režijní náklady ze sbírky bude možno čerpat nerovnoměrně
Zdroj: Bulletin Fóra dárců

Už patnáct let usiluje Fórum dárců o budování a rozvoj transparentního prostředí pro dárcovství v České republice. Tomu nyní výrazně napomáhá i schválená novela zákona o veřejných sbírkách. Ta platí od počátku prázdnin a významně zjednodušuje život všem, kdo to se sbírkami myslí poctivě, a zároveň klade velký důraz na přehlednost a transparentnost.

„Musím připomenout, že nejsme zdaleka jediní, kdo na novele zákona spolupracoval - podílela se na něm významně řada dalších organizací, například Nadace rozvoje občanské společnosti, ADRA, Člověk v tísni a mnohé jiné," upozorňuje ředitelka Fóra dárců Klára Šplíchalová. „Ale díky téhle spolupráci se podařilo připravit skutečně dobrý, kvalitní návrh, který pak hladce a beze změn prošel," říká.

Co považujete za největší přínos novely pro další rozvoj dárcovství? Zákon platí čtvrt roku, už se stihly změny nějak projevit?

Čtvrt roku je, myslím, dost krátká doba na to, aby už bylo možné ukázat konkrétní výsledky. Ale přínosem a určitě největší a nejdůležitější změnou, kterou neziskové organizace pociťují, je rozhodně možnost pořádat kontinuální sbírky. To se dá označit za skutečný průlom.

Proč je právě tohle pro neziskové organizace tak důležité?

Doposud to bylo tak, že sbírku bylo možno vyhlásit nejdéle na tři roky. Pak se musela ukončit, uzavřít a vyúčtovat. A teprve když bylo tohle všechno vypořádáno, mohla se otevřít sbírka nová. Což bylo nepříjemné například v tom, že pokud organizace získala - často jen díky velkému úsilí - během sbírky nějaké příznivce a dlouhodobé přispěvatele, s jejím ukončením o řadu z nich přišla a při otevření další sbírky musela hledat nové, znovu začít budovat dárcovskou základnu.

Tohle všechno teď odpadá - v oznámení o konání sbírky je nyní možno uvést, že se koná na dobu neurčitou. Samozřejmě zůstává povinnost ročního vyúčtování, ale organizace si už také sama bude moci určit datum, ke kterému bude průběžné vyúčtování zpracovávat.

Jací jsou vlastně Češi dárci? Projevila se na ochotě darovat nějakým způsobem krize?

Jako dárci jsme hodně specifičtí. Podle statistik každý druhý Čech uvádí, že minimálně jednou ročně přispěje na charitu nebo nějaké organizaci. Mezi motivacemi jednoznačně vede takzvaně okamžitá pomoc - při různých katastrofách a podobně. Myslíme si, že je to i díky tomu, že jsou v české republice zavedeny dárcovské SMS. Což je transparentní a pohodlné, navíc jde o nízkou částku, takže pomoci může opravdu kdokoliv. A skutečně to tak je - v případě katastrof jsou Češi velmi solidární. A přispívají samozřejmě nejen prostřednictvím dárcovských SMS, ale i třeba i online většími částkami.

Trochu jiná je ale situace, pokud jde o dlouhodobější pomoc. Tam pořád u části lidí přežívá nedůvěra, říkají si, co se s těmi penězi, které darují, skutečně stane, zda opravdu pomohou... S okamžitou pomocí obětem katastrof se prostě ztotožňujeme mnohem snáz, u dlouhodobého dárcovství máme ještě značné rezervy.

Co to znamená, že máme rezervy - že darujeme tímto způsobem méně než vyspělá Evropa?

Přesně tak. Když se porovnáme třeba s Velkou Británií nebo vůbec se západní Evropou, tam je rozšířená praxe, že lidé pravidelně posílají menší částky ze svého účtu třeba i třem vybraným neziskovkám - a nad rámec toho pak jde i nějaká pomoc při katastrofách. Čili jejich pomoc vybraným organizacím je dlouhodobá.

Je to z vašeho hlediska žádoucí trend?

Ano, je to i jedním z cílů naší práce v rámci projektu Daruj správně - tam je naší ambicí, aby si lidé uvědomili, že myslet na druhé k člověku patří, že pomáhat podle svých možností druhým je přirozená věc. A pravidelné dárcovství je toho výrazem, je to projev vyššího stupně zájmu o to, co se kolem mě děje.

Počet pravidelných dárců pozvolna roste i u nás, už to není nahodilost - zejména u lidí, kteří se zajímají o své okolí. Ale pořád ještě nejsme na té úrovni, kde bychom být mohli.

A co si myslíte o sbírkách pořádaných na ulici - mají vůbec ještě smysl?

Často se setkávám s lidmi, kteří prohlašují, že na ulici už peníze přestali dávat. I některé velké neziskovky, které pořádaly tradiční sbírky, postupně z ulic odcházejí, mají pocit, že kvůli množství podvodníků už tomu lidé tolik nedůvěřují a organizační úsilí k zajištění sbírky pak neodpovídá výtěžku... Čili ano, cítím, že k nějakému odklonu dochází - ale na druhé straně je to tu tisíc let, proč se toho vzdávat?

 

Právě se děje

před 5 minutami

Výjimku z nošení roušek dostanou děti do 2 let a řidiči, kteří jsou v autě sami

Zákaz vycházení bez pokrývky nosu a úst, který platí od 19. března, se nově nebude vztahovat na děti do dvou let věku a řidiče, kteří jsou v motorovém vozidle sami. Na dnešním zasedání toto usnesení schválila vláda, informoval na tiskové konferenci ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Podle ministra výjimka vznikla po konzultaci s odborníky. Poměrně dlouho se diskutovala smysluplnost nošení v roušky v takových případech, uvedl Vojtěch.

Zdroj: ČTK
Další zprávy