Paříž - Příjmová nerovnost domácností se v mnoha vyspělých zemích zhoršuje. Největší je přitom mezi jednotlivými regiony v rámci Slovenska, následují Austrálie a Mexiko. Vyplývá to ze studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která sdružuje 34 ekonomicky nejvýznamnějších zemí světa uplatňujících tržní ekonomiku a demokracii.
Česká republika má podle této statistiky devátou nejvyšší příjmovou nerovnost.
#Regional inequalities worsening in many OECD countries: #Regions at a Glance https://t.co/yiweyCCvh6 #PlaceMatters pic.twitter.com/j4c9pNlyBu
— OECD (@OECD) June 16, 2016
Rozdíl v disponibilním příjmu na hlavu mezi nejbohatšími a nejchudšími regiony zemí OECD se v letech 2000 až 2013 zvětšoval v průměru o 1,5 procenta ročně. V roce 2014 zaznamenalo největší nárůst tohoto rozdílu oproti roku 1995 Slovensko, poté Austrálie, Česká republika a Kanada. Naopak v Itálii, Maďarsku, Německu, Finsku či na Slovinsku se rozdíly zmenšily.
Nejde ale jen o příjmy domácností. Současně se prohlubují také rozdíly v bydlení, klesá i bezpečnost a kvalita ovzduší ve zkoumaných zemích.
"Propast ve výši hrubého domácího produktu na hlavu, v disponibilním příjmu, bezpečnosti a znečištěnosti životního prostředí se ale dále prohlubuje. Většina členských států OECD však dokázala zmírnit rozdíly mezi jednotlivými regiony v oblasti vzdělávání a přístupu k internetu," uvádí studie, která prozkoumala lokální ukazatele nejen v 34 členských státech, ale také v Brazílii, Číně, Indii, Jihoafrické republice, Litvě, Lotyšsku, Peru a Rusku.
Míra nezaměstnanosti členských států loni dosáhla v průměru 7,3 procenta, což je o 1,7 procentního bodu více než v roce 2007. Největší rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti ve svých regionech mají Itálie, Španělsko či Turecko - o celých 20 procentních bodů, tedy stejný, jako je rozdíl mezi celostátní mírou nezaměstnanosti Řecka a Norska.
V oblasti zdraví - měřeno podle průměrné délky života a míry úmrtnosti - existují podle OECD největší rozdíly v USA, Estonsku a Mexiku. Šanci na dožití 80 let při narození teď mají obyvatelé v 55 procentech regionů OECD. V každém z regionů lze přitom očekávat, že žena bude žít minimálně o šest let déle než muž.
Velké rozdíly jsou i v bydlení a životním prostoru. Zatímco v některých regionech Turecka připadá na osobu jen půl místnosti, v americkém Vermontu jsou to hned tři.
Se svým životem jsou nejvíce spokojeni obyvatelé švýcarských regionů, naopak nejméně v Maďarsku, uvádí studie OECD.
Výrazně se ve zkoumaných zemích zhoršuje znečištění životního prostředí - v roce 2014 byli obyvatelé 52 procent zemí OECD vystavěni většímu znečistění, než připouští Světová zdravotní organizace. Největší oblastní rozdíly zaznamenalo Mexiko, Itálie a Chile, nejmenší naopak Nový Zéland, Irsko a Island.
Největší regionální rozdíl v počtu vražd eviduje Mexiko. Například v roce 2013 zaznamenalo mexické Guerrero téměř 65 vražd na 100 tisíc obyvatel, zatímco Yucatán "jen" 2,4 vraždy. Velký regionální rozdíl v míře vražd zaznamenaly také USA a Kanada, kde činil přibližně 15 vražd na 100 tisíc obyvatel.
Nejvíce vražd na 100 tisíc obyvatel v celostátním měřítku podle nejnovějšího žebříčku Better Life Index evidovala Brazílie (26,7), Mexiko (23,4) a Rusko (11,3). Nejméně naopak Velká Británie s Lucemburskem (0,2) a Irsko (0,3).
