Těžaři rozpoutali válku nervů: Saúdové chtějí zničit Rusy, ti zase USA. Vydělá řidič

Pavla Adamcová Pavla Adamcová
9. 3. 2020 11:52
Na trhu s ropou začala válka nervů. V době, kdy koronavirus ochromuje cestovní ruch, nemá svět o "černé zlato" zájem. Jedinou možností, jak lze propad cen spojený s nízkou poptávkou zastavit, je přiškrtit těžbu. Právě na tom se ale položila jednání těžařských špiček - zatímco Saúdská Arábie omezení těžby tvrdě prosazuje, Rusko se staví proti. Pro Česko může ropná válka paradoxně znamenat výhodu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Cena ropy v pondělí na světových trzích klesla zhruba o 30 procent, severomořský Brent se dostal až ke 32 dolarům za barel. Je to největší propad od války v Perském zálivu v roce 1991.

Ceny se propadly ve chvíli, kdy Saúdská Arábie oznámila, že odběratelům sníží cenu a naopak výrazně zvýší těžbu. "Jinými slovy, v čase, kdy celosvětově kvůli koronaviru historicky klesá zájem o ropu, se jí bude těžit tolik jako nikdy v historii," říká ekonom společnosti Czech Fund Lukáš Kovanda.

Saúdská Arábie, největší producent ropy na světě a lídr Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), chce přitom dosáhnout opaku - prosadit omezení těžby, tím udělat ropu vzácnější a ceny stabilizovat.

Jenže o vyšší ceny zase nestojí Rusko. Rijád se proto rozhodl přitlačit a slevami a zároveň navýšením těžby hodlá přimět zákazníky z Evropy, USA a Asie, aby odebírali více saúdskoarabské ropy a méně té ruské. "Ropné království se zahájením 'palby' snaží vyvolat obavu Rusů, že mohou přijít o svůj podíl na světovém trhu s ropou, a vrátit je tak za jednací stůl," vysvětluje dále Kovanda.

Kdo podlehne jako první

Rusko přitom levnější ropou sleduje zase své vlastní zájmy. Kreml je vůči podseknutým cenám pravděpodobně o něco odolnější než jeho kolegové na Blízkém východě, připomíná agentura Bloomberg. Na příjmech z ropy není tolik závislý.

Roční vývoj ceny severomořské ropy Brent.
Roční vývoj ceny severomořské ropy Brent. | Foto: Bloomberg

Levná ropa může Rusům pomoci zlikvidovat americké firmy těžící ropu z břidlic, které se už teď potýkají s problémy. Těžba břidlice je totiž nákladnější a vyplácí se pouze nad určitou úrovní cen ropy. Pokud je ropa příliš levná, znamená to pro tyto těžaře konec. "Přičemž Moskva ráda obsadí takto vyklizené místo na trhu a svůj tržní podíl navýší. Nižší cenu ropy si pak bude kompenzovat tím, že jí prodá více," doplňuje Kovanda.

Pokud Kreml podle analytiků nezlikviduje břidličné těžaře, budou Američané nadále méně závislí na dovozu energií ze zahraničí. To pak Washingtonu pomáhá v uplatňování svých zájmů prostřednictvím uvalování ekonomických či energetických sankcí - například vůči Rusku.

Rusko přitom výpadky v odběru ropy zatím netrápí, Peking komoditu nadále kupuje. Vadit Rusům bude až příliš nízká cena ropy - a právě o to teď Saúdské Arábii jde, dodávají experti. Rijád věří, že se Rusy podaří vyděsit dříve, než poškodí sám sebe.

Miliony barelů denně v přebytku

"V posledních třech letech se alianci OPEC+ (členové OPEC a další zástupci těžebních zemí, pozn. redakce) dařilo relativně úspěšně stabilizovat cenový vývoj za pomoci produkčních škrtů. Tato politika nicméně končí a je potřeba se připravit na výrazně nižší cenu ropy, která by mohla klesnout i dále pod hranici 30 dolarů za barel, pokud by se rozpoutala plnohodnotná cenová válka a jak Saúdové, tak Rusové by opravdu dramaticky navýšili vlastní těžbu," předpovídá situaci pro Aktuálně.cz analytik ČSOB Dominik Rusinko.

V prvním pololetí letošního roku podle něj hrozí historicky nevídaný přebytek v řádu několika milionů barelů denně - tedy řádově více než v letech 2015 a 2016, kdy cena zkolabovala pod hranici 30 dolarů za barel.

"Pokud nedojde k významné změně v ropné politice Saúdské Arábie a Ruska, například opětovnou dohodou na škrtech, pak čekáme, že proces odbourávání přebytku ropy bude trvat několik čtvrtletí a ke konci roku by se cena ropy Brent mohla držet v rozmezí 35 až 45 dolarů za barel," dodává analytik.

Výpomoc pro Česko, minus pro klima

Podle hlavního ekonoma společnosti Natland Petra Bartoně zlevní díky levnější ropě výroba například v průmyslových podnicích.

Pro Evropskou unii bude proto naopak těžší prosadit cíle evropské zelené dohody (European Green Deal), tedy plánu nové Evropské komise, jak do roku 2050 udělat z Evropy "první klimaticky neutrální kontinent", připomněla agentura ČTK.

"Když nyní ropa zlevnila, bude dražší než předtím pro státy uplatit soukromé subjekty, aby přešly na alternativní energetické zdroje. Pokud už minulý týden nebylo jasné, kde na změnu vzít, nyní je uhlíková neutralita v EU do roku 2050 ještě méně pravděpodobná," dodal Bartoň.

Levnější pohonné hmoty může očekávat také Česko, což může v době rizika hospodářského zpomalení kvůli šíření koronaviru zemi pomoci.

Zlevňování benzinu a nafty v řádu korun by mělo podle analytiků přijít na řadu v druhé půlce března a v dubnu. "Jak průměrná cena benzinu, tak nafty by měla v reakci na probíhající kolaps cen ropy na světových trzích klesnout výrazně pod hranici 30 korun na litr," odhaduje Rusinko.

V roce 2016, kdy byla cena ropy naposledy na podobné úrovni, se litr benzinu prodával až těsně pod úrovní 27 korun za litr, zatímco litr nafty se prodával zhruba za 25 korun na litr.

 

Právě se děje

před 51 minutami

Po smrti černocha v Minneapolis vyšly do ulic stovky lidí, policie zasáhla slzným plynem

Policie v americkém městě Minneapolis rozháněla slzným plynem stovky demonstrantů, kteří se shromáždili na protest proti úmrtí černocha George Floyda. Informoval o tom list The Guardian. Floyd zemřel v pondělí poté, co mu při zatýkání klečel bělošský policista několik minut na krku, ačkoliv muž opakovaně říkal, že nemůže dýchat, a strážníka prosil, aby jej nezabíjel.

V ulicích kolem místa incidentu se sešel dav místních obyvatel, který zablokoval dopravu v blízkém okolí. Řada z protestujících měla nápisy vyzývající k ukončení policejní brutality, zatímco někteří vykřikovali "stíhejte policii". Podle The Guardian šlo o jedno z největších shromáždění, jaké kdy město Minneapolis zažilo.

Značně rozzuřený zástup se i přes silný déšť následně vydal směrem k místní policejní stanici, kde se střetl s hlídkujícími policisty. Někteří protestující rozbili okna stanice, zatímco jiní sprejovali na zaparkovaná policejní auta. Demonstranti také házeli na policisty lahve. Policie reagovala slzným plynem a zábleskovými granáty.

Zdroj: ČTK
Další zprávy