Rohlík je český fenomén, říká šéf Babišovy pekárny. Ta se teď pokusí dobýt Německo

Kateřina Šefrová Kateřina Šefrová
5. 3. 2017 14:01
Agrofert se rozhodl pro druhou největší investici ve své historii − výstavbu obří pekárny v Německu za 8,5 miliardy korun. Výrazně chce růst i v Česku.
"Máme rohlík. Ten v žádné jiné zemi nefunguje," říká šéf Penamu.
"Máme rohlík. Ten v žádné jiné zemi nefunguje," říká šéf Penamu. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Chemický a potravinářský koncern Agrofert buduje největší středoevropskou pekárenskou skupinu. Do svých pekáren investuje během tří let 10 miliard korun, aby je výrazně zmodernizoval a rozšířil. Už nyní tržby všechny pekárny tohoto koncernu zaměstnávají přes čtyři tisíce lidí a jejich tržby přesahují 20 miliard korun.

"Obor pekařiny nyní hodláme nejvíc rozvíjet a budeme do něj masivně investovat," říká Zbyněk Průša, předseda představenstva Agrofertu. Podnik na začátku února převedl ministr financí a jediný majitel Andrej Babiš (ANO) do svěřenského fondu, aby mohl čerpat nenárokové dotace během svého působení ve vládě. I nadále však zůstává tím, komu bude případně plynout vyplácený zisk.

Velké plány v Německu

Agrofert léta pekl v Česku, na Slovensku a v Maďarsku, před čtyřmi roky přikoupil přední německou pekárenskou síť Lieken od italského potravinářského kolosu Barilla. A právě do Liekenu poputuje nejvíc peněz. Agrofert se už několik let snaží německé pekárny zefektivnit, řadu starších zavřel a propustil stovky lidí.

Zároveň se ale Agrofert rozhodl pro druhou největší investici ve své historii − výstavbu obří pekárny za 8,5 miliardy korun. Část linek má být v provozu už na podzim letošního roku a pro německý trh bude vyrábět balené i předpečené pečivo.

Továrna roste asi 100 kilometrů jižně od Berlína, v areálu nejdůležitější Babišovy chemičky SKW Piesteritz, která pravidelně tvoří zhruba pětinu zisku celé skupiny s více než 250 firmami. Díky tomu, že Agrofert staví na svých pozemcích, může pekárna výrazně ušetřit na nákladech. Navíc bude využívat jednak odpadní teplo z chemičky, ale hlavně nakupovat energie, zejména plyn, společně s ní. To má být pro odvětví s nízkými maržemi, jakým je pekařina, výraznou výhodou oproti konkurenci.

Tři obří pekárny v Česku

Zásadní rozmach čeká pekaře Agrofertu i v Česku. Společnost Penam zde buduje moderní velké pekárny, na které má rozpočet přibližně 1,5 miliardy korun. Nově postavila továrnu v Rosicích u Brna. Pro Prahu peče Zelená Louka, kde Penam ještě letos postaví novou halu na toustový chléb. Na předměstí metropole se díky tomu přesune část výroby z Maďarska. Třetí a poslední důležitá velkopekárna stojí v Olomouci. I tu čekají zásadní opravy.

Foto: Hospodářské noviny

"Pro investice do páteřních pekáren jsme se rozhodli po neúspěšné akvizici s United Bakeries," uvádí ředitel Penamu Jaroslav Kurčík. Získat hlavního konkurenta Penamu, společnost United Bakeries, se Andrej Babiš snažil od roku 2010. V té době ji prodávali tehdejší majitelé, bratři Paříkové. Fúze pokračovala do července 2012, kdy slovenský antimonopolní úřad transakci zamítl, přestože český Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jí o tři měsíce dřív dal svolení. Obchod nakonec padl, ale Agrofert pak přes prostředníky koupil slovenské pekárny konkurenta.

Češi jsou konzervativní

Agrofert do pekařství investuje v době, kdy obor posledních několik let stagnuje. Podle českého statistického úřadu průměrný Čech spotřebuje ročně 48 kilogramu pšeničného pečiva a tato hodnota se posledních deset let prakticky nemění. Různí se pouze preference − roste zájem například o celozrnné pečivo.

Přesto podle Kurčíka z Penamu mezi lidmi stále nejvíc boduje rohlík a chléb typu Šumava. "Možná tady do budoucna nebude tolik pekařů, jako je dnes, ale určitě někteří zbudou. A my tady chceme zůstat," tvrdí Kurčík. Cesta podle něj vede přes moderní technologie.

"Pekařina v Česku a na Slovensku je specifická jedním fenoménem. Máme rohlík. Ten v žádné jiné zemi nefunguje," říká Kurčík. "V Německu se třeba prodává pečivo, které si obchodní řetězce následně rozpečou. A úspěšné je i balené pečivo. Dokud se u nás nezmění spotřebitelský trend a lidé budou stále vyhledávat čerstvý rohlík a chléb Šumavu 1200 gramů, budeme provozovat stávající pekárny. Nadále se tak budeme věnovat tomu, abychom co nejefektivněji dělali chleba a rohlík. Zaměřujeme se také na balené pečivo, jako jsou chleba, toustové chleby, jemné pečivo. A také se snažíme rozšiřovat o prémiové řady. Obecně ale platí, že trh je u nás hodně konzervativní," dodává.

Zatímco čeští a slovenští zákazníci jsou si hodně podobní, Maďarsko je jiné. "Tam nemají rohlík, v Maďarsku se prodává jiný typ sladkého pečiva a nemají tam třeba kynuté sladké pečivo," upřesňuje Kurčík.

Český trh podle něj hodně zasáhlo rozpečené pečivo. "Dneska se odhaduje, že v řetězcích se prodá asi 20 procent rozpečeného pečiva. Paradoxem ale je, že Penam v prodeji chleba ani rohlíků neklesá. Naopak každý rok rosteme. Nemáme tak důvod měnit spotřebitelský směr. Navíc zmražené pečivo vyrábí jiná firma ve skupině Agrofert ProFrost," říká Kurčík.

Penam vstoupil na trh také se záparovými chleby. (Zápar jsou rozvařené zrniny sloužící jako stabilizátor, který prodlužuje vláčnost - pozn. red.) Dalším trendem je zmenšování balení. "Velký bochník dříve vydržel v rodině týden. Dnes je rodina víc individuální - muž jí jiné pečivo než žena. Lidé také kupují víc druhů chleba, čímž nastává přesun do menších gramáží," vysvětluje šéf Penamu. (Čtěte více v rozhovoru na sesterském webu iHNed.cz.)

Postavit nové, zavřít staré

"Stavění nových pekáren dává smysl, jen pokud se uzavřou staré nevyhovující provozy a vzniknou moderní na čerstvé pečivo bez navýšení kapacity," hodnotí plán Agrofertu předseda Svazu pekařů a cukrářů Jaromír Dřízal. S tím skupina počítá − zavře tři stávající pekárny. V poslední době se v Česku podle Dřízala stavěly hlavně provozy na dopékání zmrazených polotovarů v obchodních řetězcích, které odebraly klasickým pekařům zhruba čtvrtinu výroby.

Po roce 1989 vzniklo v Česku jen několik velkopekáren. Mezi nimi byly například Delta pekárny nebo Odkolek, které se později sloučily do United Bakeries. "Naopak řemeslných pekáren byly obnoveny stovky. Struktura výrobců je u nás dnes podobná jako v Německu či Rakousku, vhodně se doplňují," dodává Dřízal.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 51 minutami

Union Berlín dvěma góly ze standardních situací porazil Lipsko

Fotbalisté Unionu Berlín v generálce na čtvrteční zápas proti pražské Slavii v Evropské konferenční lize porazili v německé lize Lipsko 2:1. Úřadující vicemistr prohrál poprvé v klubové historii tři bundesligová utkání za sebou. Union skóroval ze dvou standardních situací. Skóre otevřel v 6. minutě Awoniyi, který po rohovém kopu a hlavičce Baumgartla dorazil míč podrážkou do sítě. Nigerijský útočník dal devátý gól v soutěži a je třetí v tabulce střelců. Lipsku se povedlo brzy vyrovnat, když gólman Andreas Luthe nezkrotil skákavou střelu Christophera Nkunkua z dálky. O výhře berlínského celku rozhodl v 57. minutě Baumgartl, jenž zblízka poslal do sítě odražený míč.

Před víkendovými zápasy 14. kola poskočil Union na čtvrté místo, Lipsko je osmé.

Berlínský tým hrál v sestavě Luthe - Friedrich, Knoche, Baumgartl - Khedira, Prömel - Ryerson, Giesselmann - Kruse (72. Haraguči) - Becker (80. Voglsammer), Awoniyi (80. Behrens).

před 1 hodinou

Sáblíková skončila na trojce v Salt Lake City pátá

Rychlobruslařka Martina Sáblíková obsadila páté místo na trati 3000 metrů na Světovém poháru v Salt Lake City a o jednu příčku si polepšila oproti úvodní trojce v Polsku. I třetí závod na dlouhé trati v sezoně vyhrála Nizozemka Irene Schoutenová, jež na rychlé dráze v Utahu atakovala světový rekord české reprezentantky.

Sáblíková zajela čas 3:56,719. Ve třetí rozjížďce od konce prohrála přímý duel s Norkou Ragne Wiklundovou, která nakonec skončila třetí.

Aktualizováno před 1 hodinou

V Michiganu po střelbě na střední škole obvinili také rodiče údajného útočníka

Rodiče 15letého Ethana Crumbleyho, kterého policie považuje za pachatele smrtící úterní střelby na střední škole v americkém státě Michigan, čelí obviněním ze čtyřnásobného neúmyslného zabití. Okresní prokuratura oznámila stíhání Jamese a Jennifer Crumbleyových, jejichž chování bylo podle prokurátorky Karen McDonaldové horší než pouhá nedbalost. Dvojici se nepodařilo ihned zadržet, úřady po ní pátrají.

Kvůli úterní střelbě na škole v obci Oxford severně od Detroitu přišli o život čtyři studenti, dalších sedm lidí utrpělo zranění. Strážníci na místě zadrželi údajného pachatele, který na školu také docházel. Následně byl obviněn ze čtyřnásobné vraždy, terorismu a dalších trestných činů, stíhán je jako dospělý.

Podle agentury Reuters se nestává často, aby byli v souvislosti s útoky mladých střelců na amerických školách obviněni i rodiče. Úřady v Michiganu se ale touto cestou vydaly ve světle zjištění o počínání Crumbleyových. Mimo jiné se ukázalo, že poloautomatickou pistoli použitou při útoku koupil James Crumbley minulý týden za přítomnosti svého syna. Podle prokurátorky McDonaldové byla zbraň v nezamčeném šuplíku v ložnici rodičů a jejich synovi byla podle všeho "volně dostupná".

Média ovšem podotýkají, že žádný zákon v Michiganu neukládá vlastníkům zbraní povinnost držet je mimo dosah mladistvých. McDonaldová na tiskové konferenci popisovala i další aspekty případu a hovořila o reakci rodičů na nedávné upozornění školy, že si Ethan při vyučování na mobilu vyhledával náboje do střelných zbraní. Jeho matka prý nereagovala na zprávy od vedení školy, svému synovi ale napsala: "Nejsem na tebe naštvaná. Musíš se naučit dělat to tak, aby tě nenachytali."

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Schůzka Bidena s Putinem se odehraje prostřednictvím videokonference

Nadcházející jednání prezidentů Ruska Vladimira Putina a USA Joea Bidena se uskuteční ve formátu videokonference. Na přesném termínu rozhovoru se ještě pracuje. Podle agentury TASS to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov ve čtvrtek řekl, že Moskva doufá, že v "nejbližších dnech" dojde na "kontakt" Putina a Bidena, ale datum ještě dojednáno není. Následně šéf americké diplomacie uvedl, že prezidenti budou o eskalaci kolem Ukrajiny "pravděpodobně" hovořit "v blízké budoucnosti".

"Přesné datum stále není dohodnuto, stále se na tom pracuje," odpověděl Peskov na otázku týkající se upřesnění informací o možném jednání šéfů Kremlu a Bílého domu. "Bude to videokonference," dodal s tím, že jeden ze zvažovaných termínů je 7. prosince.

Řekl rovněž, že zatím nepanuje přesná shoda ohledně případné účasti delegací obou zemí na jednáních. "Všechny tyto nuance musí být ještě potvrzeny," poznamenal mluvčí Kremlu. Očekává od nich "pozitivní signál o potřebě stabilizovat rusko-americké vztahy".

Zdroj: ČTK
Další zprávy