Rodí se plán, jak zalátat díru v rozpočtu: Zmrazení platů úředníků i vyšší daň z piva

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
19. 4. 2021 14:18
Ministerstvo financí začalo konkrétně řešit rostoucí zadlužení Česka. V návrhu Konvergenčního programu, který vláda v dubnu pravidelně posílá Evropské unii, úřad pracuje s možnostmi úspor a řeší také způsoby navyšování příjmů. V plánu je podle ministryně Aleny Schillerové (ANO) například úprava spotřebních daní nebo zmrazení platů úředníků a státních zaměstnanců.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO). | Foto: ČTK

Celkový veřejný dluh by měl podle ministerstva letos stoupnout z loňských 38,1 procenta HDP na 44,8 procenta HDP. V roce 2022 by měl pak činit 48,2 procenta. Podle pravidel EU by přitom dluh za standardní situace neměl přesáhnout 60 procent HDP.

Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová v dubnu pro ČT zopakovala, že Česko narazí kvůli vývoji veřejného dluhu na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024. Ta stanovuje hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.

Tato hranice je stanovená na úrovni 55 procent HDP. Ještě loni v listopadu přitom rada předpokládala, že na dluhovou brzdu narazí veřejné finance o rok později.

"Zatímco makroekonomická predikce vychází z autonomního vývoje, scénář reflektovaný v Konvergenčním programu reflektuje chystané úspory. Jedná se o kombinaci úsporných opatření na příjmové i výdajové straně, díky kterým by zadlužení v roce 2024 dosáhlo hodnoty o zhruba dva procentní body nižší, tedy nikoliv 54,6 procenta HDP, ale 52,8 procenta HDP," uvedla podle agentury ČTK Schillerová k dokumentu.

Podle ní úřad plánuje komplexní revizi daňového systému - včetně úprav spotřebních daní, revize zdanění globálních společností a také redukce daňových výjimek.

Dále ministryně plánuje zmrazení platů úředníků, státních zaměstnanců a ústavních činitelů či snížení provozních výdajů ministerstev a státních úřadů o pět až deset procent.

Národní rozpočtová rada by se zaměřila na alkohol. "Nemáme vůbec zdaněné takzvané tiché víno. Za úvahu by stálo i zvýšení spotřební daně u piva, které je v Česku jedno z nejlevnějších v Evropě," uvedla podle zpravodajského serveru E15 Zamrazilová.

Dalších pět miliard korun očekává ministerstvo od nové pětiprocentní digitální daně pro globální internetové společnosti. Peníze by státnímu rozpočtu mohla dodat i nová ekologická daň z plastů připravovaná EU.

Státní dluh stoupl v prvním čtvrtletí o 370,2 miliardy korun na 2,42 bilionu korun. Za růstem dluhu je především vydávání státních dluhopisů ministerstvem financí s cílem zajistit splátky dluhopisů a pokrýt letošní schodek státního rozpočtu. Sněmovna zvýšila schodek v únoru kvůli dopadům šíření koronaviru a daňových změn z 320 na 500 miliard korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh 226 121 korun.

 

Právě se děje

před 13 minutami

Pašinjan se prohlásil vítězem arménských voleb, počítá s většinou v parlamentu

Arménský premiér Nikol Pašinjan se prohlásil vítězem nedělních předčasných parlamentních voleb, ve kterých podle dílčích výsledků s velkým náskokem vede jeho strana Občanská smlouva. Její hlavní soupeř ve volbách, koalice Arménská aliance exprezidenta Roberta Kočarjana podle tiskových agentur zpochybnila důvěryhodnost těchto předběžných výsledků.

"Už víme, že jsme dosáhli přesvědčivého vítězství a že v parlamentu budeme mít přesvědčivou většinu, i když ještě nebyly sečteny všechny hlasy," prohlásil Pašinjan v projevu zveřejněném na facebooku. "Lid nám dal mandát, abychom nastolili diktaturu právního státu, a musíme jej hned uplatnit," uvedl podle agentury AFP. Vyzval své stoupence, aby dnes večer přišli do centra Jerevanu. "Lid dal naší straně Občanská smlouva mandát, aby spravovala zemi a mně osobně, abych ji řídil jako předseda vlády," dodal.

Pašinjanova strana vítězí ve volbách se ziskem 58 procent hlasů, zatímco Kočarjanovo uskupení získalo přibližně 19 procent hlasů, uvedl TASS s odvoláním na údaje ústřední volební komise po sečtení hlasů z téměř poloviny volebních místností. Ostatních strany a koalice podle těchto dílčích výsledků dosud zůstávají pod volebním prahem pro vstup do parlamentu. Účast ve volbách činila 49,4 procenta z 2,6 milionu oprávněných voličů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy