Robotů za pokladnou se nebojíme a v neděli zůstanou prodejny otevřené, říká šéfka odborů v řetězcích

Iva Špačková Iva Špačková
18. 4. 2017 6:59
Žena, která zastupuje zaměstnance obchodů, nemá strach z toho, že by jim nové technologie sebraly práci. Renáta Burianová v rozhovoru pro Aktuálně.cz hovoří také o zákazu prodeje během svátků a slibuje, že se odboráři nebudou snažit zavřít obchody i o nedělích. Chce, aby prodavači byli na svou práci znovu pyšní a nestyděli se za ni.
Skenery pro službu Scan&Go v Globusu (ilustrační foto)
Skenery pro službu Scan&Go v Globusu (ilustrační foto) | Foto: Globus

Aktuálně.cz: Obchodní řetězce zavádějí samoobslužné pokladny, skenery či interaktivní displeje, aby zákazníkům usnadnily nakupování. Rychlost zavádění novinek se přitom zrychluje. Nebojíte se, že nové technologie vezmou zaměstnancům obchodů práci?

Renáta Burianová, předsedkyně Odborového svazu pracovníků v obchodu
Renáta Burianová, předsedkyně Odborového svazu pracovníků v obchodu | Foto: Odborový svaz obchodu

Burianová: Ne, nebojím se žádných výzev. Nové technologie k nám budou přicházet, protože usnadňují nakupování a obchody je budou zavádět, aby vyšly vstříc zákazníkům. Způsob nakupování se tak zcela změní a bude se podobat něčemu, co známe ze sci-fi filmů - vyberete si sukni, načtete její kód na displej a ten vám ukáže, jaké náušnice a náhrdelník by vám k tomu slušely. Do dvaceti let nás robotizace zasáhne, ale že by kvůli tomu v Česku velké množství pokladních ztratilo práci, toho se nebojím.

Už dnes ale lidé chodí k samoobslužným pokladnám, aby se vyhnuli frontám, nebo si sami skenují zboží a z regálů ho dávají přímo do tašek. Pokladní tak nepotřebují…

Je to část lidí, kterým takový způsob nákupu vyhovuje. A je v pořádku, že jim společnosti takové možnosti nabízejí. Mnoho zákazníků ale na druhou stranu vyžaduje kontakt s okolím. Jsou rádi, když se o ně někdo zajímá či stará. Stále více platí, že ti, co do obchodů chodí, chtějí mít z nakupování příjemný zážitek. 

A právě zde je prostor například pro to, aby se z prodavaček staly průvodkyně nakupováním. V asijském koutku prodejny vám třeba ukážou, co dovede pánev wok, a zároveň vám doporučí další věci z prodejny, které se k asijské kuchyni hodí. Anebo vás jen přivítají v obchodě a nabídnou vám k ochutnání nějaké novinky. Či se jen hezky usmějí a nabídnou, že vám poradí, pokud byste si s něčím nevěděli rady. 

Takže kvůli digitalizaci nikdo z lidí o místo nepřijde?

To neříkám. Část zaměstnanců, hlavně těch bez jakékoliv kvalifikace, kteří dnes přicházejí do obchodů z ulice, protože vyučených pracovníků v oboru je nedostatek, o práci patrně přijde. Ale nebojím se, že by to bylo velké množství lidí - odhaduji to na maximálně na několik procent. 

A co internetové nákupy potravin, jejichž obliba mezi lidmi roste. Ani ty neseberou prodavačům práci?

Ne. Je dobře, že maminky s malými dětmi, pro něž je těžké pořizovat nákupy pro celou rodinu, či naopak starší lidé, kteří ocení vynesení těžkého nákupu do domu, mají možnost takové služby využívat. Zde naopak bude prostor pro nové pracovní příležitosti, i když spíše pro mladé silné muže. To však neznamená, že lidé v kamenné prodejně o svá místa přijdou. Jen se zcela promění kultura prodeje. Je třeba připravit se na to, že z pokladních, kteří dnes markují zboží, se stanou poradci, kteří najdou své uplatnění na ploše.

Jak se na to budou připravovat a kdo je na to začne připravovat? Školy, či řetězce?

V červnu chceme s ministryní Marksovou připravit seminář na téma digitalizace a budoucnost maloobchodu. Na něm chceme otevřít diskusi o tom, co nové technologie přinášejí, jak se na ně máme připravit a co pro to můžeme udělat. Já si myslím, že je třeba rekvalifikovat lidi v obchodech, kteří v nich už pracují, ale nemají potřebné vzdělání. A dále se musí zlepšit učňovské školství.

Podporují se technické obory, ale musejí se podporovat i obory ve službách, protože kvalifikovaných zaměstnanců v oboru je katastrofální nedostatek. Je to proto, že o učební obory není v současném školském systému zájem. Rodiče dávají přednost tomu, aby jejich děti prošly soukromou školou s maturitou, než aby se vyučily na prodavače.

Jako prodavači by si děti vydělaly málo peněz, takže to je pochopitelné…

Ale to je právě špatně. Být dobrou prodavačkou, která je manuálně zručná, zná kupecké počty, vyzná se ve zboží, výrobních postupech i používaném materiálu - to dřív něco znamenalo, byla to prestiž, která byla i dobře ohodnocena. Dnes prodavači o dobré jméno své profese přišli, protože ji může kvůli nedostatku kvalifikovaných lidí dělat kdokoliv z ulice, kdo nemá žádné zkušenosti, a takoví lidé dostávají i nízké mzdy.

Dříve se děti strašily tím, že když se budou špatně učit, skončí jako popeláři, dnes se jim hrozí tím, že z nich budou prodavači. Je to frustrující. A právě to chci změnit. Chci, aby prodavači byli na svou práci pyšní a nestyděli se za ni. Pro to je ale třeba, aby více dětí studovalo učňovské obory. V obchodech je totiž o kvalifikované lidi velký zájem, a kdyby byli na trhu, personalisté jim nabídnou lepší mzdu a hlavně rychlý kariérní růst. Vydělali by tak na tom všichni, prodavači, obchody a samozřejmě i zákazníci.

Neuškodilo prestiži zaměstnanců v obchodech také to, jak si vybojovali zákon o prodejní době, kvůli němuž zůstávají prodejny nad 200 metrů čtverečních o vybraných svátcích zavřené?

Já jsem ráda, že jsme po dvanácti letech i přes velký odpor takový zákon prosadili. Zaměstnanci obchodů si to velmi chválí, i když zhruba pět procent lidí - brigádníků - si stěžuje, že jsme je připravili o příplatky za svátek. Nicméně drtivá většina lidí je ráda a to je pro mě důležité.

Co se týče zákazníků, ti na to zareagovali změnou nákupního chování. Své nákupy přesunují na jiné dny či si pořizují potraviny přes internet. Žádné drama se tak nekonalo a ani obchody nepřišly o tržby - jen se přesunuly na jiné dny, takže to dopadlo dobře a jsem ráda, že jsme se tím posunuli k evropskému standardu.

Plánujete rozšíření zákona o prodejní době tak, aby se nepracovalo také v neděli?
Ne. To je nám podsouváno, že něco takového plánujeme, ale my o tom neuvažujeme. Není na to politický ani spotřebitelský prostor.

A zaměstnanci by to chtěli?
Nevím, ani jsme si na to nedělali žádný průzkum, protože to skutečně není něco, co by nás nyní trápilo.

 

Právě se děje

Další zprávy