Řetězec Iceland chystá další prodejny v Česku. Bez smaženého sýra bychom se tu neobešli, říká šéf

Kristýna Dlasková
19. 3. 2017 22:00
Britská síť má v Česku sedm obchodů, uvažuje o dalších lokalitách. Nabízí převážně mražené zboží, a to jak tradiční britské pokrmy, tak typické české potraviny. Čeští zákazníci jsou přitom vůči mraženým potravinám a pokrmům více skeptičtí než Britové.
Řetězec Iceland
Řetězec Iceland | Foto: Iceland

Praha - Svou sedmou prodejnu v Česku otevřel v únoru britský řetězec Iceland, který nabízí převážně mražené zboží. Kromě pěti obchodů v Praze - nejnovější je na Chodově - provozuje také pobočku v Říčanech a v Kladně.

Průměrná plocha nových prodejen je kolem 400 metrů čtverečních. Nyní hledá další vhodné lokality v Praze a ve větších městech. Firma plánuje, že v Česku v dalších dvou letech otevře tři nové prodejny, zvažuje také spuštění e-shopu.

Řetězec Iceland
Řetězec Iceland | Foto: Iceland

"V posledních třech měsících rosteme dvouciferně, tedy rychleji než naši konkurenti," říká Petr Olša, který od listopadu vede síť Iceland v Česku a předtím strávil 13 let ve společnosti Ahold.

Hlavní konkurenční výhodou je podle Olši unikátní sortiment. "Vyhrává ten, kdo nabídne kromě běžných potravin i něco navíc," dodává. Naopak rezervy má podle něj tuzemský Iceland ve své webové prezentaci.

Iceland na český trh vstoupil v roce 2011. Ve spolupráci se společností Mrazírny Dýšina založil společný podnik s názvem Iglú. Firma otevřela svůj první obchod v Plzni, druhá pobočka vznikla v Kladně v roce 2013.

"Tehdy se přemýšlelo, jak uchopit český trh a jestli má cenu jej více rozvíjet," vysvětluje Olša, který do firmy nastoupil v říjnu 2013 a v listopadu se stal výkonným ředitelem. Loni se společnost přejmenovala na Iceland Czech, dnes má 90 zaměstnanců.

Mražené ovoce a knedlíky s masem

Sortiment v sedmi tuzemských obchodech obsahuje jak tradiční britské pokrmy, tak typické české potraviny. Prodej britského zboží činí přes 50 procent obratu, v mraženém zboží téměř 70 procent.

Nejoblíbenější tuzemskou položkou v sortimentu je mražené ovoce a knedlíky plněné uzeným masem. O české zboží projevilo zájem i britské vedení, tuzemští dodavatelé se tak mohou dostat do celé britské sítě s více než 850 pobočkami.

"U svých britských nadřízených vždy vyvolám zvědavost, když zboží nakoupím výhodněji na českém trhu. Cenové poměry jsou odlišné a ne všechno z britské nabídky by se v Česku dalo prodat," říká Olša.

Kromě chutí českých zákazníků chce vyhovět i Britům žijícím v Česku. "Jedná se například o arašídové máslo nebo o typickou britskou pomazánku Marmite, která se vyrábí z kvasnicového extraktu. Tmavě hnědá pomazánka má velmi výraznou slanou chuť," přibližuje Olša.

Mražené české pokrmy a čerstvé ovoce, zeleninu a pečivo tuzemská síť odebírá od 16 místních dodavatelů. "Smažený sýr musí být v každém obchodě. Bez něj bychom se neobešli," směje se výkonný ředitel.

"Úspěch slaví také typické fish and chips, tedy předsmažené rybí kousky s hranolky. Typickou britskou specialitu jsme původně neplánovali nabízet, ale zákazníci se na ni často vyptávali," vysvětluje Olša, který původně nevěřil ani yorkshirskému pudingu. Přesto se britská specialita stala mezi tuzemskými zákazníky oblíbenou.

Češi jsou jiní

Čeští zákazníci jsou přitom vůči mraženým potravinám a pokrmům více skeptičtí než Britové. "Pověsti mražených potravin zasadili ránu obchodníci, kteří večer zmražené pečivo druhý den vydávali za čerstvé. To je za prvé podvod a za druhé neprofesionální zacházení s potravinou," říká Olša.

V budoucnu chce české zákazníky naučit zacházet s mraženými potravinami. Ty mají podle něj spoustu prokazatelných výhod a velkou budoucnost.

Češi nakupují obezřetněji - v menším množství než Britové. Hlavní rozdíl je podle Olši v životním stylu a v kultuře přípravy pokrmů. "Britům jde o to, aby se rychle najedli a příprava netrvala příliš dlouho. Rádi využijí každou slevovou akci, i když se jedná jen o malé slevy. V nákupech jsou odvážní a spotřebují toho mnohem více než Češi," míní manažer.

Mražené potraviny kupují české domácnosti v průměru téměř třikrát za měsíc, ukázal průzkum agentury GfK. Z toho nejvíce platí za zmrzlinu, dále za mraženou drůbež, ryby, pizzy a zeleninu. Meziročně narostla útrata domácností nejvíce v nákupech zmrzliny a mražené pizzy.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Fiala: Vláda projedná rozpočet v první polovině února, platit má od dubna

Vláda chce projednat návrh letošního státního rozpočtu v první polovině února a následně bude připravena ho předložit ke schválení sněmovně. Stále platí cíl vlády, že nový rozpočet má začít platit nejpozději od 1. dubna. Při čtvrtečních sněmovních interpelacích to v odpovědi na dotaz bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) řekl premiér Petr Fiala (ODS). O dubnovém datu účinnosti nového rozpočtu hovořil již dříve ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Nová pětikoaliční vláda chce ve svém rozpočtu proti předchozímu návrhu bývalé vlády snížit výdaje o 80 miliard korun. Schillerová se premiéra ptala mimo jiné na dopady rozpočtového provizoria, v němž nyní český stát hospodaří, a zda ví, které platby z rozpočtu jsou nyní omezené

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Agrární komora a Zemědělský svaz vyhlásily kvůli dotacím protestní pohotovost a založily krizový štáb

Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR vyhlásily po dnešním jednání s ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou (KDU-ČSL) protestní pohotovost a založily krizový štáb obou organizací. Sdružení to oznámila ve společné tiskové zprávě. Důvodem jsou podle nich změny v návrhu pravidel vyplácení zemědělských dotací v Česku pro roky 2023 až 2027.

Organizace od začátku roku společně několikrát protesty kvůli této problematice už organizovaly. A to jak před úřadem vlády, tak i protestní jízdou zemědělské techniky nebo zapalováním stohů slámy. Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal dnes uvedl, že ministerstvo se zástupci hlavních zemědělských organizací o zásadních změnách dokumentu začalo jednat až nyní, na konci ledna.

To vidí Doležal jako problém, jelikož Strategický plán Společné zemědělské politiky (SP SZP) pro roky 2023 až 2027 měl být Evropské komisi (EK) zaslán nejpozději k 1. lednu letošního roku a současná verze má být ministerstvem poslána v náhradním termínu do konce ledna. EK má následně tříměsíční lhůtu na připomínky.

"Úřad vzhledem k časovému tlaku pouze představil své plány, ale už nepřizval Agrární komoru ČR a Zemědělský svaz ČR k rozhodování o tomto klíčovém dokumentu, který určuje přerozdělení dotačních podpor pro zemědělce na několik let," uvedl Doležal. Vláda podle něj nebere ohledy na dopady změn, kterými jsou podle těchto sdružení hrozící zdražení potravin pro obyvatele, méně pestrá česká krajina a potenciální arbitráže a soudní spory kvůli ušlým ziskům a zmařeným investicím zemědělců.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Česko připravuje národní strategii boje proti antisemitismu, řekl Lipavský

Ministerstva zahraničí a vnitra, další resorty a židovské organizace připravují národní strategii boje proti antisemitismu. Soustředit se bude na legislativní opatření, vzdělávání a boj s nenávistnými projevy na internetu. Ve videopříspěvku na čtvrteční připomínce mezinárodního dne památky obětí holokaustu to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

"Připomínání tragédie holokaustu a uchovávání svědectví o něm nás učí lépe rozpoznávat nebezpečné tendence, které se mohou proměnit v hrůzný konec," uvedl šéf diplomacie.

Z výzkumu o projevech antisemitismu a extremismu v Česku podle Lipavského vyplývá, že je v zemi poměrně nízký počet registrovaných incidentů s antisemitským podtextem. "Na to můžeme být hrdí, nicméně i u nás dochází k nárůstu počtu projevů antisemitismu a dalších forem rasové nesnášenlivosti na internetu. To se dotýká i romské menšiny," dodal ministr. Právě tím zdůvodnil vznik nové národní strategie.

Zdroj: ČTK
Další zprávy