Řekové opouští záchranný program a začnou si půjčovat sami. Svévolně však utrácet nesmějí

ČTK ČTK
20. 8. 2018 9:12
Řecko v pondělí vystupuje ze třetího záchranného programu evropských věřitelů. Peníze na chod ekonomiky si bude půjčovat nadále samo. Dluhy z finanční pomoci však bude splácet ještě do roku 2060.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Reuters

Atény/Brusel  - Řecko se dnes po osmi letech pouští záchranného lana, které mu poskytly zahraniční státy, aby se Řekové kvůli vlastnímu hlubokému zadlužení nezřítili do finanční propasti. Atény se nyní pokusí shánět peníze na chod státu na finančním trhu samy. Učiní tak s ekonomikou, která prošla výměnou za peníze věřitelů kúrou masivních úspor a škrtů ve státních výdajích, které jde srovnat s hospodářskou krizí ve 30. letech minulého století. 

Řecko tedy oficiálně opouští třetí a zároveň poslední záchranný program. V jeho rámci od věřitelů, převážně ostatních zemí eurozóny, získalo celkem 86 miliard eur. Ode dneška se má země sama financovat na mezinárodních dluhopisových trzích, jak to činí i jiné státy.

Zcela svobodné však Řecko nebude. Do splacení posledních peněz ze záchranného úvěru, tedy do roku 2060, budou zemi nadále čtvrtletně navštěvovat experti, kteří budou mít za úkol prověřit, zda Atény plní dohodnuté cíle v oblasti veřejných financí.

Zadlužené Řecko, které se od prestižního klubu zemí platících eurem dostalo díky tomu, že falšovalo údaje o svém zadlužení, zůstávají pro Evropu nadále skrytou finanční hrozbou. Podle agentury AP může trvat celou generaci, než se jí podaří zneškodnit.

Evropské dluhové problémy totiž v posledním desetiletí opakovaně vyvolávaly obavy z rozpadu eurozóny, což by byl nejhorší scénář, který by způsobil vážné hospodářské škody v regionu a otřásl světovými finančními trhy a obchodem.

V Řecku si vlády po tři desetiletí masivně půjčovaly, aby mohly financovat štědré výdaje za práci jejich politických podporovatelů, a současně tolerovaly rozsáhlé daňové úniky a tajily rozpočtové schodky. To vše vyplulo na povrch v říjnu 2009, kdy Řecko přiznalo, že jeho rozpočtový deficit je mnohem vyšší, než doposud uvádělo.

Šokovaní investoři nechtěli již dále riskovat a poskytovat Řecku půjčky za přijatelné úrokové sazby. To donutilo vládu obrátit se s žádostí o záchranný úvěr na ostatní země eurozóny a EU a Mezinárodní měnový fond.

Půjčky však doprovázely přísné podmínky - ukončit deficity, což vedlo k agresivnímu zvýšení daní a škrtům výdajů, a provést řadu reforem zaměřených na lepší výběr daní a na podporu podnikatelského prostředí obecně. Ekonomika kvůli masivním škrtům výdajů klesla o čtvrtinu.

Celkem tak nyní výše řeckého dluhu činí 322 miliard eur (8,3 bilionu Kč), což je více než 180 procent hrubého domácího produktu. Z toho 256,6 miliardy eur dluží Řecko dalším zemím eurozóny a 32,1 miliardy eur MMF. V roce 2012 byl dluh země na úkor ztrát vlastníků státních dluhopisů snížen o zhruba 107 miliard eur.

 

Právě se děje

Další zprávy