Řekové opouští záchranný program a začnou si půjčovat sami. Svévolně však utrácet nesmějí

ČTK ČTK
20. 8. 2018 9:12
Řecko v pondělí vystupuje ze třetího záchranného programu evropských věřitelů. Peníze na chod ekonomiky si bude půjčovat nadále samo. Dluhy z finanční pomoci však bude splácet ještě do roku 2060.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Reuters

Atény/Brusel  - Řecko se dnes po osmi letech pouští záchranného lana, které mu poskytly zahraniční státy, aby se Řekové kvůli vlastnímu hlubokému zadlužení nezřítili do finanční propasti. Atény se nyní pokusí shánět peníze na chod státu na finančním trhu samy. Učiní tak s ekonomikou, která prošla výměnou za peníze věřitelů kúrou masivních úspor a škrtů ve státních výdajích, které jde srovnat s hospodářskou krizí ve 30. letech minulého století. 

Řecko tedy oficiálně opouští třetí a zároveň poslední záchranný program. V jeho rámci od věřitelů, převážně ostatních zemí eurozóny, získalo celkem 86 miliard eur. Ode dneška se má země sama financovat na mezinárodních dluhopisových trzích, jak to činí i jiné státy.

Zcela svobodné však Řecko nebude. Do splacení posledních peněz ze záchranného úvěru, tedy do roku 2060, budou zemi nadále čtvrtletně navštěvovat experti, kteří budou mít za úkol prověřit, zda Atény plní dohodnuté cíle v oblasti veřejných financí.

Zadlužené Řecko, které se od prestižního klubu zemí platících eurem dostalo díky tomu, že falšovalo údaje o svém zadlužení, zůstávají pro Evropu nadále skrytou finanční hrozbou. Podle agentury AP může trvat celou generaci, než se jí podaří zneškodnit.

Evropské dluhové problémy totiž v posledním desetiletí opakovaně vyvolávaly obavy z rozpadu eurozóny, což by byl nejhorší scénář, který by způsobil vážné hospodářské škody v regionu a otřásl světovými finančními trhy a obchodem.

V Řecku si vlády po tři desetiletí masivně půjčovaly, aby mohly financovat štědré výdaje za práci jejich politických podporovatelů, a současně tolerovaly rozsáhlé daňové úniky a tajily rozpočtové schodky. To vše vyplulo na povrch v říjnu 2009, kdy Řecko přiznalo, že jeho rozpočtový deficit je mnohem vyšší, než doposud uvádělo.

Šokovaní investoři nechtěli již dále riskovat a poskytovat Řecku půjčky za přijatelné úrokové sazby. To donutilo vládu obrátit se s žádostí o záchranný úvěr na ostatní země eurozóny a EU a Mezinárodní měnový fond.

Půjčky však doprovázely přísné podmínky - ukončit deficity, což vedlo k agresivnímu zvýšení daní a škrtům výdajů, a provést řadu reforem zaměřených na lepší výběr daní a na podporu podnikatelského prostředí obecně. Ekonomika kvůli masivním škrtům výdajů klesla o čtvrtinu.

Celkem tak nyní výše řeckého dluhu činí 322 miliard eur (8,3 bilionu Kč), což je více než 180 procent hrubého domácího produktu. Z toho 256,6 miliardy eur dluží Řecko dalším zemím eurozóny a 32,1 miliardy eur MMF. V roce 2012 byl dluh země na úkor ztrát vlastníků státních dluhopisů snížen o zhruba 107 miliard eur.

 

Právě se děje

před 17 minutami

Čína zruší cla na část sóji a vepřového dovážených z USA

Čína zruší cla na část sóji a vepřového dovážených ze Spojených států. Oznámilo to dnes čínské ministerstvo financí, podrobnosti ani konkrétní množství ale podle agentury Reuters nesdělilo. Osvobození od cel se bude přiznávat na základě žádostí jednotlivých firem. Peking zavedl 25procentní cla na americkou sóju a vepřové loni v červenci jako odvetné opatření za cla, která předtím na jeho zboží uvalil Washington.

Krok čínské vlády přichází uprostřed americko-čínských jednání o první fázi obchodní dohody nebo o přechodné obchodní dohodě, která by měla zmírnit obchodní válku mezi oběma největšími ekonomikami světa. Obchodní válka trvá už 17 měsíců a zrušení cel zavedených za jejího trvání představuje klíčový bod jednání.

Rozhodnutí čínské vlády je dobrou zprávou pro americké zemědělce, kteří tvoří klíčovou voličskou skupinu prezidenta Donalda Trumpa i Republikánské strany. 

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Austrálii sužují lesní požáry, ohrožují největší město Sydney

Severně od australského města Sydney hasiči bojují s rozsáhlými požáry. Ve státě Nový Jižní Wales v minulých týdnech napočítali podle stanice BBC až 100 ohnisek, ve čtvrtek vzhledem k nepříznivému počasí požáry zesílily. Největší australské město Sydney zahalil hustý dým. Od října přišlo v zemi kvůli ohňům o život šest lidí a zničeno bylo na 700 domů.

Hoří také ve státech Viktorie, Jižní Austrálie a Queensland. Agentura Reuters uvedla, že na východě země je 150 ohnisek, ale teď se hasiči zaměřili na osm ohňů, jež ohrožují pětimilionové Sydney. "Jsou velmi silné a očekává se, že se budou šířit na východ, bohužel k více osídleným místům, vesnicím a k izolovaným obydlím," řekl Shane Fitzsimmons z místní hasičské služby.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Sedm lidí zemřelo při explozi v čínské továrně na pyrotechniku

Sedm lidí zemřelo a 13 dalších bylo raněno při explozi v továrně na zábavní pyrotechniku v centrální čínské provincii Chu-nan. Informovala o tom dnes agentura AP.

Správa města Liou-jang uvedla, že výbuch nastal ve středu ráno a že výroba byla nelegální. Tým sestavený k vyšetření neštěstí vyslýchá zadržené manažery podniku. Ve čtvrtek byla ve městě pozastavena výroba veškeré zábavní pyrotechniky.

Podobné incidenty nejsou v Číně výjimkou. Přibývá jich zejména před oslavami nového lunárního roku, které nadcházející rok připadají na 25. ledna.

Další zprávy