reklama
 
 

Rekordní pokuta za kartel. Stavební firmy mají zaplatit přes dvě miliardy korun

AKTUALIZOVÁNO 6. 11. 2015
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) uložil dosud nejvyšší pokutu. Stavební firmy mají za kartel v zakázkách zaplatit 2,036 miliardy korun. Rozhodnutí zatím není pravomocné, firmy se mohou odvolat. Nejzávažnější zjištění ÚOHS se s největší pravděpodobností týkají zakázky na výstavbu úseku rychlostní silnice R4 Mirotice-Třebkov v celkové hodnotě 1,2 miliardy korun, která byla do provozu uvedena v září 2010. Firmy se dohodly, kdo podá nabídku.
Doporučujeme

Brno - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) uložil zřejmě dosud nejvyšší pokutu. Stavební firmy mají za kartel v zakázkách zaplatit 2,036 miliardy korun. ČTK to dnes řekl předseda úřadu Petr Rafaj. Odmítl ale uvést, kterých firem se kartel týká. Rozhodnutí zatím není pravomocné.

Rafaj řekl, že ÚOHS podrobnější informace k případu zveřejní ještě dnes. Případ je podle něj jedním z nejsložitějších, který úřad kdy řešil. ÚOHS se jím zabýval od poloviny roku 2012. Podle Rafaje se dá předpokládat, že prvostupňový verdikt nebude konečný a že se firmy proti němu odvolají. Mají na to 15 dní od doručení rozhodnutí. Firma Skanska, která je zřejmě mezi pokutovanými, už dnes na dotaz ČTK uvedla, že se odvolá.

Podle specialistky na soutěžní právo Jitky Linhartové z advokátní kanceláře Schoenherr je výše pokuty ojedinělá. "Pro srovnání s předchozí nejvyšší udělenou pokutou ve výši necelé miliardy - ÚOHS tehdy za kartel pokutoval cca 16 strojírenských společností," řekla Linhartová. Podle ní je otázkou, zda antimonopolní úřad takto vysokou pokutu později uhájí před soudy. "Minimálně však ÚOHS touto exemplární pokutou veřejnost upozorní na svoji existenci," dodala Linhartová.

Podle serveru Česká justice, která na pokutu upozornila, se nejzávažnější zjištění ÚOHS týkají zakázky na výstavbu úseku rychlostní silnice R 4 Mirotice-Třebkov v celkové hodnotě 1,2 miliardy korun, která byla do provozu uvedena v září 2010.

Při šetření ÚOHS, které se týkalo mj. firem Strabag, Eurovia, Swietelsky, M-Silnice a Skanska, byl zajištěn dokument, v němž je uvedeno, které z těchto firem nabídku podají a které nikoliv, napsala Česká justice. Prověřování podle serveru potvrdilo, že dokument vznikl ještě před podáním nabídek a společnosti, které v něm byly označeny, že nabídku podají, tak následně skutečně učinily.

"Obvinění jednoznačně odmítáme. Skanska byla obviněna pouze na základě toho, že se její jméno objevilo na nedatovaném, nepodepsaném dokumentu konkurenční firmy, která si pravděpodobně mapovala záměry konkurence," uvedla na dotaz ČTK mluvčí Skanska Lucie Laňková. "Vzhledem k tomu, že si Skanska předtím vyzvedla oficiální zadávací dokumentaci k této stavbě, informace o tom, že podáme nabídku, nebyla nijak překvapující. ÚOHS v průběhu procesního řízení nepředložil jakékoliv důkazy, které by potvrzovaly naše pochybení. Proti rozhodnutí ÚOHS se zcela jistě odvoláme," dodala mluvčí.

Další ze stavebních společností - Eurovia - se zatím k záležitosti nechce vyjadřovat. "V tuto chvíli nemáme žádné oficiální stanovisko ÚOHS, proto danou věc nemohu komentovat," uvedla mluvčí Eurovie Iveta Štočková.

ÚOHS vydal svůj verdikt několik měsíců poté, co Krajský soud v Brně odmítl žalobu stavební firmy Eurovia proti prověřování údajného kartelu stavebních podniků. Firma si stěžovala na způsob, jakým ÚOHS zajišťoval důkazy. Žaloba byla podána opožděně.

Antimonopolní úřad podezříval podle dostupných informací z kartelu kolem 20 firem, Eurovia je jednou z nich. Na začátku prý podezíral Eurovia CS, Strabag, Swietelsky stavební, K-building CB a SaM silnice a mosty. Případ se ale postupně výrazně rozrostl. V minulosti úřad opakovaně uváděl, že kartelové dohody považuje za jeden z nejzávažnějších přečinů proti hospodářské soutěži.

Přehled nejvyšších pokut

Přehled nejvyšších dosud uložených prvoinstančních pokut ukazuje, že ÚOHS svá klíčová rozhodnutí jen v menšině případů dotahuje do úspěšného konce. Soudy je často zruší zcela, nebo úřadu nařídí přezkoumání pokut, které pak vede ke snížení původní pokuty.

979 milionů korun (2007) - Devět mezinárodních strojírenských firem dostalo v únoru 2007 vysokou pokutu za kartel. Sankce se týkala 16 společností z holdingů Siemens, Alstom, Areva, Fuji Electric, Hitachi, Japan AE Power Systems, Mitsubishi Electric, Toshiba a Nuova Magrini. V dubnu téhož roku ÚOHS společnostem Areva T&D Holding a Siemens AG pokutu snížil. Souhrnná sankce činí 941,9 milionu korun. Pokutu opakovaně řešily soudy, naposledy v dubnu 2013, kdy Nejvyšší správní soud (NSS) potvrdil, že ÚOHS musí o výši pokut rozhodnout znovu.

484 milionů korun (2004) - Pokuta za kartel šesti stavebních spořitelen, nepravomocně byla uložena v roce 2004. ÚOHS později případ překvalifikoval a pokutu snížil nejdříve na 201 milionů korun a v prosinci 2006 na 55 milionů korun. Spořitelny se obrátily na soudy, které sankci zcela zrušily.

370 milionů korun (2006) - Pokutu za údajné zneužití dominantního postavení na trhu s plynem uložil ÚOHS společnosti RWE Transgas. V březnu 2007 úřad sankci snížil, soudy ji ale poté několikrát zrušily. Loni NSS zamítl kasační stížnost RWE a potvrdil rozsudek soudu z ledna 2012, který zrušil sníženou pokutu 240 milionů korun, jeden z deliktů ale potvrdil. Případ se vrátil na ÚOHS, který v prosinci 2014 uložil RWE pokutu 39,8 milionu Kč za první delikt. Druhý se nepodařilo prokázat. Proti rozhodnutí firma podala rozklad, který ÚOHS v srpnu 2015 zamítl.

313 milionů korun (2002) - ÚOHS podezříval šest distributorů pohonných hmot (Benzinu, Shell, Agip, ConocoPhillips, OMV a Aral), že část roku 2001 jednali ve vzájemné shodě při určování cen benzinu. Sankcí se několikrát zabývaly soudy. Loni v únoru ÚOHS definitivně zastavil řízení v této věci, více než deset let trvající spor skončil bez pokuty.

270 milionů korun (2008) - V červenci 2008 ÚOHS informoval, že České dráhy mají zaplatit pokutu za zneužití dominantního postavení v nákladní dopravě. Na základě rozkladu ČD úřad v květnu 2009 pokutu snížil na 254 milionů korun. Loni v září NSS rozhodl, že pokutou se bude znovu zabývat Krajský soud v Brně. Ten letos v dubnu rozhodnutí ÚOHS zrušil.

210 milionů korun (2004) - Pokutu za zneužití dominantního postavení uložil v roce 2004 ÚOHS Českému Telecomu (později Telefónica O2, nyní O2 Czech Republic). Úřad sankci později snížil na 205 milionů korun. V září 2006 soud rozhodnutí potvrdil; tehdejší Telefónica podala kasační stížnost, kterou ale v červenci 2009 NSS zamítl. V lednu 2012 Telefónica neuspěla se stížností u Ústavního soudu.

120 milionů korun (2005) - Pekárenské firmy DELTA PEKÁRNY, ODKOLEK (nyní OK REST) a PENAM úřad v roce 2005 pokutoval za jednání ve vzájemné shodě při určování prodejních cen výrobků. Existence kartelu byla potvrzena, pokuta byla později snížena na 52,8 milionu korun. ÚOHS se případem zabýval opakovaně, v prosinci 2013 pokuty zrušil Krajský soud v Brně, existenci kartelu ale potvrdil. Loni v listopadu ÚOHS firmám znovu uložil pokutu 52,8 milionu korun.

autoři: ČTK, Ekonomika

Pokračujte dál

reklama
reklama
reklama
reklama
Komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama