Hoteliéři počítají ztráty z krachu Thomase Cooka. Jiní se však radují z pádu hegemona

ČTK ČTK
9. 10. 2019 13:25
Někdo byl připraven, jiné ale krach britské cestovní kanceláře Thomas Cook zaskočil. Hotely na celém světě se teď strachují, jak to bude s platbami tak velké společnosti za letošní sezonu a celá branže se po pádu tohoto giganta bojí budoucnosti.
Foto: Reuters

Někteří hoteliéři ovšem pociťují také optimismus díky tomu, že končí časy, kdy Thomas Cook byl hegemonem v odvětví cestovního ruchu. Jaký to bude mít vliv na ceny dovolených v příštím roce, to si ale zatím nikdo netroufá říct, poznamenala agentura DPA.

Rozsah katastrofy ilustruje účet, jaký po krachu cestovní kanceláře Thomas Cook vystavili majitelé ubytovacích zařízení v Řecku. Tamní svaz hotelů uvedl, že jen za letošní sezonu je nutné počítat s přímými výpadky ve výši 200 milionů eur (5,1 miliardy eur): jde o faktury, které Thomas Cook nezaplatil. K tomu bude zřejmě nutné připočíst dalších 115 milionů eur za hosty, kteří kvůli krachu společnosti na dovolenou nepojedou.

A nelze přehlížet ani další následky. "Jde o zaměstnance hotelů, platby daní, o platby dodavatelům," vypočítává předseda řeckého svazu hotelů Grigoris Tasios. V Řecku funguje celkem asi 10 000 hotelů, z nichž je ale mnoho velmi malých.

Mezi těmi velkými je 1200 zařízení, kde velkou část ubytovaných tvořili právě klienti cestovní kanceláře Thomas Cook. Mnoho z nich si teď klade otázku, co dál. Několik desítek jich bylo dokonce franšízovými partnery britského koncernu a otázky ohledně jejich budoucnosti jsou mimořádně naléhavé.

Ani situace ve Španělsku není růžová. Také tam se hodnota nezaplacených účtů podle lidí z oboru vyšplhá nejméně na 200 milionů eur, z toho polovina připadá na Mallorku. V Turecku některé hotely kvůli krachu zavřou po sezoně dříve, než původně plánovaly, uvedl tamní hotelový svaz Türofed.

Jasněji se vyjadřuje Turecká rada pro turismus, když hovoří o "těžké krizi", která bude znamenat ztrátu nejméně 350 milionů eur. Nejsilněji krach jednoho z největších touroperátorů na světě nedopadl na turistickou baštu Antalya, ale na města Marmaris, Fethiye a Dalaman, ležící dál na západ, a na letoviska v oblasti Egejského moře, říká šéf Türofedu Osman Ayik. Konkrétní údaje zatím nemá. Zasaženo je asi tak 1000 firem a jak se s pádem významného klienta vypořádají, to se ukáže teprve v nadcházejících letech.

Turecká federace hotelů založila cosi jako krizový štáb. Jedná se v něm o uhrazení dluhů a o pomoci firmám, které akutně potřebují peníze. Také v Řecku se ozývají požadavky svazů, aby vláda důležité branži tamního hospodářství pomohla, nebo alespoň umožnila daňové úlevy. Turistický ruch se v Řecku přímo podílí na 25 procentech hrubého domácího produktu (HDP) a nepřímo prý na 35 procentech HDP.

Krach cestovní kanceláře Thomas Cook ale nedělá vrásky jen podnikatelům v evropských destinacích. V Africe zasáhl Gambii, malou zemi, která své naděje vložila právě do cestovatelského nadšení lidí z Evropy. Thomas Cook tam letecké zájezdy pořádal hlavně v období mezi listopadem a dubnem. Pro zoufale chudou Gambii znamená krach firmy katastrofu - turistický ruch se na tamním HDP totiž podílí asi 30 procenty.

Také z indonéského ostrova Bali se ozývá nářek hoteliérů, že kvůli insolvenci britského touroperátora přišli o větší sumy peněz. Zatím však neoznámili, že by museli kvůli tomu zavírat hotely či propouštět. A podobné je to v Thajsku, kde se v některých hotelech pokoušeli peníze získat přímo od klientů. Na některé hosty tam hoteliéři vyvinuli pořádný nátlak, vyhrožovali jim i policií.

V Řecku se už v den, kdy Thomas Cook vyhlásil insolvenci, hovořilo v branži o "zemětřesení o síle sedmi stupňů". Na následující cunami se stále čeká.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy