Atény – Řecko možná podává nejlepší výkony pod tlakem. V době, kdy země byla kousek od bankrotu, tamní ekonomika překvapivě rostla.
Hrubý domácí produkt (HDP) ve druhém čtvrtletí rostl o 0,8 procenta oproti předchozímu čtvrtletí, přestože analytici odhadovali pokles o půl procenta. Meziročně pak ekonomika rostla dokonce o 1,5 procenta. Ukazují to první odhady tamního statistického úřadu.
Růst řecké ekonomiky analytiky překvapil. Nemají ani jasno v tom, co přesně za ním stojí. "Ekonomice mohl částečně pomoci strach ze znehodnocení úspor, který mohl některé domácnosti vest k nákupům statků dlouhodobé spotřeby – od praček a ledniček až po auta," domnívá se ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš. Zároveň však upozorňuje, že se jedná pouze o první odhad a konečná čísla mohou projít významnými negativními revizemi.
"Data o řeckém HDP za druhý kvartál byla nečekaně dobrá," potvrzuje analytik Patria Finance Tomáš Vlk. Podotýká ale, že předběžná zpráva neobsahuje detaily, které by odkryly, co za příznivým vývojem stojí.
"Kromě nich bude každopádně zajímavý třetí kvartál, v němž se projeví červencové zavření bank a vysoká nejistota o budoucnosti země, jež panovala před dohodou o dalším úvěrovém programu," uvádí Vlk.
Recese se nekoná
Řecký statistický úřad revidoval směrem k lepším číslům také údaje za první čtvrtletí. Ekonomika tedy technicky vzato zpět do recese nezabředla, upozorňují analytici.
V posledním čtvrtletí loňského roku se hrubý domácí produkt Řecka snížil o 0,4 procenta po růstu o 0,7 procenta v předchozích třech měsících.
V letošním prvním čtvrtletí pak ekonomika zaznamenala podle původních odhadů mezičtvrtletní pokles o 0,2 procenta, toto číslo ale bylo nyní revidováno na nulu.
Překvapil i primární přebytek
Příznivé údaje dnes přišly také z řeckého ministerstva financí. Přebytek takzvaného primárního rozpočtu, který nezahrnuje náklady na správu dluhu, v prvních sedmi měsících tohoto roku dosáhl 3,53 miliardy eur (95 miliard Kč). Vláda přitom počítala s přebytkem jen 2,98 miliardy eur.
Za pozitivním vývojem primárního přebytku stál podle agentury Reuters především prudký pokles veřejných výdajů, které byly o 4,4 miliardy eur nižší, než vláda předpokládala. Daňové příjmy však za vládním cílem zaostaly o 4,1 miliardy eur.
Úspory za další půjčky
Řecká vláda v minulých týdnech složitě jednala s mezinárodními věřiteli o pokračování záchranného balíku. Nejistota kolem dalšího vývoje vedla Řeky k mohutným výběrům z bank, vláda proto finanční instituce následně uzavřela a omezila výběry na 60 eur za den. Řekové se nakonec s mezinárodními institucemi dohodli na pokračování úsporných opatření výměnou za další půjčky.
Právě dnes mají řečtí poslanci jednat o třetím záchranném balíku a s ním spojených úsporných opatřeních. Hlasování o nové pomoci, která má zemi uchránit před bankrotem, se zřejmě dá očekávat až v pátek nad ránem.
Podle anonymního zdroje dosahuje třetí záchranný program pro Řecko celkem 91,7 miliardy eur. Má být složen z 85,5 miliardy eur finanční pomoci a 6,2 miliardy eur výnosů z privatizace, uvedla agentura Reuters. Vyplacení první tranše ve výši 23 miliardy eur se předpokládá ještě tento měsíc.
Šéfka parlamentu Zoi Konstantopulosová přesunula jednání finančního výboru sněmovny ze středy na dnešek, proto se celý proces protahuje. Při hlasování celého parlamentu se řada poslanců z vládní levicové strany Syriza pravděpodobně vysloví proti přijetí záchranného balíku. Nicméně jeho schválení je téměř jisté, protože nejdůležitější opoziční strany už daly najevo, že mu dají zelenou.
Proti dalšímu utahování opasků se dnes před budovou parlamentu chystají demonstrovat zástupci státních zaměstnanců a komunistické odbory.
