Rakušané otevřeli poslední kus dálnice z Vídně k Mikulovu. Česká část se ani nestaví

ČTK ČTK
11. 9. 2019 9:38
Rakušané o víkendu otevřeli poslední součást dálničního tahu A5 z Vídně k Mikulovu, jímž je dvoupruhový obchvat Drasenhofenu. Navazující česká dálnice D52 se nestaví.
A5 z Vídně k Mikulovu
A5 z Vídně k Mikulovu | Foto: ASFINAG

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) připravuje stavbu jednotlivých úseků od Pohořelic k hranicím, má u všech zažádáno o územní rozhodnutí a čeká, až je získá. Kvůli letitým soudním průtahům a jednáním s ekology a aktivisty stále není zřejmé, kdy se začne stavět, řekl ředitel brněnského závodu ŘSD David Fiala.

Obchvat Drasenhofenu měří pět kilometrů a jde o poslední rakouský úsek, který výrazně zpomaloval cestu z Brna do Vídně. Je zatím dvoupruhový a je potřeba na něm mít dálniční známku. Rakušané mají vše připraveno k tomu, aby se mohlo zbývajících devět kilometrů ke státní hranici dostavět na standardní dálnici, čekají na stavbu na české straně.

Na ní by se měl jako první stavět čtyřkilometrový obchvat Mikulova. "Loni 12. září bylo územní rozhodnutí vydané, ale je proti němu podané odvolání a čekáme na vyjádření krajského úřadu. Pro tento úsek už máme nachystanou i dokumentaci pro stavební povolení. Bylo by dobré, kdybychom mohli začít za dva roky stavět," řekl Fiala.

U ostatních úseků od Pohořelic k Mikulovu ŘSD čeká na vydání územních rozhodnutí a pracuje na přípravě dokumentací pro stavební povolení.

Dnes dálnice směrem na Vídeň vede pouze z Brna do Pohořelic. Byla dostavěna v roce 1996 a od té doby se nic nového nepostavilo. Spory se nejprve vedly o trase, kudy se spojí Brno s Vídní, dříve připadalo v úvahu spojení přes Břeclav s využitím dálnice D2. Současné připravované vedení ve stopě silnice I/52 přes Novomlýnské nádrže a pod Pálavou vadí ekologům i některým místním.

Dálnice D52 - plánovaný obchvat Mikulova
Dálnice D52 - plánovaný obchvat Mikulova | Foto: ŘSD
 

Právě se děje

před 40 minutami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

První fáze obchodní dohody USA a Číny možná letos nebude. Rozhovory se podle Reuters komplikují

Spojené státy a Čína možná nedokončí první fázi obchodní dohody letos, ale až v příštím roce. Agentuře Reuters to řekli experti na obchod a lidé blízcí Bílému domu. Zpráva způsobila, že se okamžitě prohloubil pokles na amerických akciových trzích, o zisky přišel dolar, zatímco zájem se zvedl o dluhopisy americké vlády.

Americký prezident Donald Trump a ministr financí Steven Mnuchin na tiskové konferenci 11. listopadu uvedli, že první fáze obchodní dohody by mohla být podepsána během pěti týdnů. Tato doba již uplynula, na podpis dohody se ale stalé čeká a rozhovory se podle zdrojů Reuters možná komplikují. Peking totiž požaduje výraznější snížení cel, na což Washington reaguje zvyšováním vlastních požadavků.

Dokončení dohody by mohly komplikovat rovněž diplomatické spory související s protesty v Hongkongu proti omezování svobod ze strany pevninské Číny. Americký Senát schválil zákon, jehož cílem je chránit v Hongkongu lidská práva. Čínské ministerstvo zahraničí si následně předvolalo představitele amerického velvyslanectví v Pekingu a vyzvalo Spojené státy, aby se do situace v Hongkongu přestaly vměšovat.

Další zprávy