Nejvyšší zastoupení žen v představenstvech firem v zemích OECD má Island, kde tvoří více než 45 procent vedení firem, následovaný Francií, Norskem a Novým Zélandem.
Češky přitom patří mezi nejvíce pracovité, alespoň do počtu plných úvazků. Z těch, které pracují, volí více než 90 procent plný úvazek. Častěji se kariéře naplno věnují už jen Slovenky a Maďarky. Není to přitom koronavirová krize, která by aktuální výsledky zhoršovala. V příštích letech by tomu tak ale podle expertky PwC Andrey Palánové mohlo být.
"U vrcholných pozic se covid zatím pravděpodobně příliš projevovat nebude, pečovat o děti a domácnost odcházejí nejčastěji ženy na nižších nebo středních úrovních kariérního žebříčku. Hrozí ale, že ty zaměstnankyně, které v důsledku pandemie kariéru na čas odstavily na druhou kolej a domácí výuku a péči o své blízké zajišťovat šly, se tím v mnoha firmách diskvalifikují z rozhodovacích procesů a svoji pozici budou budovat takřka od nuly," uvedla.
V zemích, kde se ženám ve vedení firem naopak daří, musely být zavedeny minimální kvóty pro účast žen v představenstvech. Vůbec první takovou zemí bylo Norsko, kde cíl 40procentní zastoupení žen v čele podniků vláda definovala pro konkrétní seznam téměř 500 firem.
"K přijímání kvót přispěl i návrh Evropské komise, která členským státům 40procentní zastoupení žen ve vedení firem doporučila už v roce 2012. Vše ale zůstalo na bázi dobrovolnosti. Z tehdejší evropské osmadvacítky se k rozhodnutí odhodlaly spíše jen výjimky," vysvětlila Markéta Jechová z PwC.
Poslední zemí, která otázku vyššího zastoupení žen legislativně upravila, bylo Německo. Svoji vlastní - byť ve srovnání s jinými evropskými státy velmi benevolentní - variantu kvót země schválila v lednu 2021. Povinnost, aby v představenstvu vždy byla alespoň jedna žena, ale bude platit pouze pro firmy kótované na burze a ty, jejichž představenstvo se skládá alespoň že tří členů.
