Každý Čech loni utratil v průměru 126 tisíc korun. Výdaje jsou rekordní, rostou i příjmy

ČTK ČTK
14. 7. 2017 15:11
Výdaje domácností vzrostly meziročně nejvýrazněji od roku 2007. Výdaje zahrnující mimo jiné útraty za potraviny, bydlení, dovolené, zdraví či vzdělání ukrojily z čistých příjmů 77 procent. Rozpočty domácností se pozvolna zlepšují, ukazují nová statistická data.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha - Průměrná česká domácnost loni utratila 125 947 korun na osobu. Spotřební vydání stoupla meziročně o 2,8 procenta, což byl nejvýraznější růst od roku 2007, po kterém přišla krize.

Výdaje zahrnující mimo jiné útraty za potraviny, bydlení, dovolené, zdraví či vzdělání ukrojily z čistých příjmů 77 procent. Rozpočty domácností se pozvolna zlepšují, ještě před pěti lety spotřební výdaje představovaly 81 procent příjmů. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad.

Příjmy domácností loni také vzrostly, růst zrychlil na 3,6 procenta z předchozích 1,7 procenta. Čisté roční peněžní příjmy domácností v přepočtu na jednoho jejího člena loni činily 163 344 korun.

Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy jsou loňské spotřební výdaje domácností rekordní. Po odečtení inflace vzrostly o 2,1 procenta, dodal.

"Teprve loni se 'zlomilo' období šesti poměrně hubených let, 2010 až 2015, v nichž ani jednou meziroční růst spotřebních vydání nepřekročil úroveň jednoho procenta. Naposledy se tak stalo v roce 2009, kdy vzestup činil 1,7 procenta. V letech 2011 a 2012 došlo dokonce v reálném vyjádření, tedy po zahrnutí inflace, k poklesu spotřebních vydání," upozornil.

Nejvýznamnějšími položkami v rodinném rozpočtu jsou dlouhodobě výdaje za bydlení a energie, které tvoří 20,8 procenta spotřebních vydání. Na druhém místě jsou potraviny a alkohol, které spolknou 19,8 procenta výdajů.

Útraty za obě skupiny loni stouply. Růst byl patrný i u vydání za oblečení a boty, vybavení bytu, poštu a telekomunikace, dovolenou, kulturu či stravování a ubytování. Naopak méně domácnosti utrácely za zdraví, na které připadá 2,6 procenta výdajů, a za vzdělávání s půlprocentním podílem.

Za co a kolik v průměru Češi utrácejí, se liší podle typu a složení domácnosti. "U domácností důchodců bez ekonomicky aktivních členů tvořily výdaje spojené s bydlením a energiemi 27,9 procenta a výdaje za potraviny a nealkoholické nápoje 24,1 procenta. U domácností s dětmi patřily tyto položky také mezi nejvýznamnější, ovšem jejich podíly byly nižší.

Představovaly 17,4 procenta a 19 procent, přičemž struktura výdajů byla více rozložena mezi ostatní typy vydání. Hlavně na dopravu, pohonné hmoty a dopravní prostředky s 12,3procentním podílem," uvedl ředitel sekce demografie a sociálních statistik ČSÚ Martin Zelený.

Rozdíly jsou patrné i v dalších položkách. Podle Pavla Širmera z oddělení sociálních šetření ČSÚ například domácnosti důchodců vynaložily za vydání spojené se zdravím 4600 korun na osobu ročně, zatímco osoba v průměrné domácnosti 3300 korun.

V posledních deseti letech byla struktura peněžních vydání domácností stabilní. V celém období od roku 1989 je však podle analytika Kovandy markantní růst podílu výdajů za služby, jenž stoupl z 18 procent na více než třetinu.

Z takřka 40 procent na méně než 30 procent klesly výdaje za průmyslové zboží, zatímco podíl potravin klesl zhruba z 33 na 23 procent. Tento vývoj struktury spotřebních vydání odráží přechod české ekonomiky od centrálně plánovaného na tržní hospodářství, poznamenal Kovanda.

Loňské roční výdaje domácností (v Kč na člena domácnosti):

Položka Průměrná domácnost Domácnosti s dětmi Domácnost důchodců*
POTRAVINY 22 814 18 410 27 031
pečivo 3985 3423 4546
maso 6181 4765 7530
ryby 750 595 811
mléko, sýry, vejce 4354 3826 4684
oleje a tuky 1081 749 1556
ovoce 1749 1379 2130
zelenina 2161 1685 2578
cukr, marmeláda, med, čokoláda, cukrovinky 1626 1298 2005
nealkoholické nápoje 2140 1774 2213
alkoholické nápoje 1928 1210 2408
tabák 1743 1149 1349
odívání a obuv 6428 6652 3836
BYDLENÍ, VODA, ENERGIE, PALIVA 26 253 18 573 34 063
nájemné z bytu 7342 5230 8647
běžná údržba bytu 2010 1419 2635
dodávka vody 3049 2424 3372
elektřina, plyn 13 583 9500 19 408
VYBAVENÍ BYTU, ZAŘÍZENÍ DOMÁCNOSTI 7 651 5894 7526
ZDRAVÍ 3261 2276 4656
DOPRAVA 13 896 13 099 8459
POŠTY, TELEKOMUNIKACE 5162 4499 4562
REKREACE, KULTURA 11 928 10 993 10 553
VZDĚLÁVÁNÍ 684 1162 34
STRAVOVÁNÍ, UBYTOVÁNÍ 7231 8011 4209

* bez ekonomicky aktivních důchodců; Zdroj: ČSÚ

 

Právě se děje

před 41 minutami

Rozbory vody z Bečvy po druhém úniku chemikálií potvrdily nadlimitní výskyt niklu

Výsledky rozborů vody z Bečvy, které ve Valašském Meziříčí - Juřince v úterý odpoledne odebrali inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP), prokázaly zvýšené množství niklu. Výsledky nepotvrdily zvýšený obsah kyanidů. Uvedli to mluvčí ČIŽP Radka Nastoupilová a valašskomeziříčský starosta Robert Stržínek (ANO).

Na hladině řeky se v úterý vytvořila pěna. Podle Stržínka se znečištění do Bečvy dostalo z vyústění kanálu vedoucího z areálu rožnovské Tesly, tedy z toho, jímž podle policie před několika týdny do řeky unikl kyanid. "Jsem si plně vědom, že zatím nemáme křížovou kontrolu, tedy výsledky námi odebraných vzorků. Ale vzhledem k tomu, že jsme veřejnost upozornili na nebezpečí, jež by mohlo hrozit, považuji za nutné už nyní všechny uklidnit zprávou, že v řece není jedovatá látka. Jakmile budeme mít výsledky rozborů dalších vzorků, budeme veřejnost informovat," řekl Stržínek.

Nikl není podle inspekce pro člověka významně toxický, patří ale mezi potenciální karcinogeny a je rozšířeným kožním alergenem. Opakovaný kontakt nebo i požití mohou vyvolat přecitlivělost a alergické reakce. Toxicita je pro některé vodní organismy poměrně vysoká, a z tohoto důvodu je jeho přípustná koncentrace v povrchových vodách limitována přísněji než v pitné vodě.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Řecko a Turecko zasáhlo zemětřesení

Část Řecka a Turecka v pátek zasáhlo zemětřesení s ohniskem v Egejském moři v hloubce 16,5 kilometru. Otřesy pocítili i obyvatelé Atén a Istanbulu, píše agentura AP. Ohnisko se nacházelo 13 kilometrů severně od řeckého ostrova Samos. Podle Evropského středomořského seizmologického centra (EMSC) otřes dosáhl síly 6,9 stupně, turecké úřady uvádí sílu 6,6 stupně.

Podle prvních zpráv z tureckých médií největší škody zaznamenalo pobřežní město Izmir, kde žijí tři miliony obyvatel, a jeho okolí. V oblasti se zřejmě zřítilo několik budov. Škody hlásí také řecký ostrov Samos, kde žije 45 000 obyvatel. Podle agentury AFP pobřeží ostrova zasáhlo malé tsunami. Ani z Řecka, ani z Turecka nejsou zatím hlášeni mrtví či ranění.

Další zprávy