Kurzy umělé inteligence pro všechny. Ambiciózní projekt tvoří z Prahy světové centrum

Helena Truchlá Helena Truchlá
1. 2. 2020 13:03
K loňským Vánocům dali Finové Evropanům dárek. Tamní ministerstvo práce a financí ve spolupráci s Univerzitou v Helsinkách přeloží do všech úředních jazyků Evropské unie bezplatný kurz umělé inteligence pro veřejnost. Povědomí o něm chce šířit také česká iniciativa prg.ai. Její hlavní cíl je ale ještě mnohem ambicióznější - do pěti let přetvořit Prahu ve světové centrum umělé inteligence.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Je schopna určit riziko selhání srdce lépe než lékař, umožňuje snadno napodobovat lidské hlasy, s pomocí senzorů umožňuje odhalovat lhaní a letecké souboje dokáže vést lépe než lidští piloti. Řeč je o umělé inteligenci známé také pod anglickou zkratkou AI (artificial intelligence). Naučit počítačové programy, aby se chovaly stejně jako myšlení člověka, je však dnes již okrajovou částí tohoto širokého oboru.

"Chceme dosáhnout razantního navýšení počtu absolventů v umělé inteligenci, zahraničních výzkumníků přicházejících do Prahy, pracovních míst v této oblasti, AI start-upů, zlepšení kvality základního a aplikovaného výzkumu a inovačního potenciálu českého průmyslu a v neposlední řadě také informovanosti české veřejnosti o pozitivech, hrozbách a dopadech umělé inteligence," vyjmenovává ambice projektu Lenka Kučerová, ředitelka a jedna ze dvou plnohodnotných zaměstnankyň spolku. 

Vzorem pro prg.ai je podle ní zejména již zmíněné Finsko nebo také Kanada. "Vznikají tam iniciativy pro podporu talentů, vědy i přenosu aplikací do průmyslu, tamní filantropové se angažují ve financování AI scény," popisuje. 

Finský kurz "základy umělé inteligence" byl určený jen pro domácí publikum. Zájem byl obrovský, do kurzu se přihlásilo víc než 220 tisíc lidí, čtvrtina z nich starších než 45 let. Po jeho ukončení by lidé měli mít představu o tom, jak umělá inteligence funguje a jak ovlivňuje svět kolem nás.

"Rostoucí globální konkurence a měnící se požadavky na dovednosti na trhu práce nutí členské země EU, aby investovaly do rekvalifikací," píše se na stránkách finského předsednictví Evropské radě, za jehož trvání v druhé polovině roku 2019 kurz vznikl.

S myšlenkou na založení prg.ai přišli zástupci Českého vysokého učení technického, Univerzity Karlovy a Akademie věd. "Účastnili se kanadské technologické mise pořádané agenturou CzechInvest v září 2018 a uvědomili si, že pokud chtějí umístit českou metropoli na světovou mapu AI, musí spojit síly a zahrnout Prahu," říká Kučerová. Zástupce hlavního města proto experti po návratu oslovili. 

Zleva: Lenka Kučerová, Michal Pěchouček (FEL ČVUT), Pavel Juruš (ÚI AV ČR), Ladislav Krištoufek (FSV UK), Ondřej Bojar (MFF UK) a Pavel Kordík (FIT ČVUT).
Zleva: Lenka Kučerová, Michal Pěchouček (FEL ČVUT), Pavel Juruš (ÚI AV ČR), Ladislav Krištoufek (FSV UK), Ondřej Bojar (MFF UK) a Pavel Kordík (FIT ČVUT). | Foto: PRG.AI

Kučerová se dlouhodobě profesně věnuje podpoře podnikání v Česku, ve Spojených státech založila program CzechAccelerator, který českým technologickým firmám pomáhá mimo jiné s přístupem do Silicon Valley. 

Na fungování prg.ai chce získat prostředky od soukromých firem. "Vedle členských poplatků, pohybujících se mezi 50 a 200 tisíci korunami ročně, očekáváme mimo jiné i cílený rozvoj vlastních firemních AI kapacit nebo finanční podporu veřejně prospěšných cílů spolku," vysvětluje Kučerová.

Na spolupráci už podle ní kývla firma Recombee, poskytovatel doručovacího systému na bázi umělé inteligence, a softwarová společnost Avast. "GoodAI, Rossum, Datamole a další jsou v jednání," dodává. Vědcům i studentům z Česka i zahraničí chce díky jejich podpoře prg.ai nabízet lukrativní pracovní a badatelské pozice s platy srovnatelnými se Západem. 

Umělá inteligence pro sociology

První výsledky si zatím prg.ai připsalo v oblasti vzdělávání. V zimním semestru 2019 pomohla Kučerová zprostředkovat kurz nazvaný AI Minor, který spojoval přednášky a cvičení na Karlově univerzitě a ČVUT. Celkem 25 studentů si mohlo zapsat kurz umělé inteligence v robotice, programování v jazyce Python, ale třeba také o vlivu moderních technologií na média nebo bezpečnost. 

Smůlu mají zatím studenti humanitních a sociálněvědních oborů. "Předpokladem je, že mají základ v počítačových nebo technických vědách," připouští Kučerová. Do budoucna by ale rádi oslovili i biology nebo právníky. "Takový obor v Česku zatím není, takže ho musíme úplně vytvořit," říká. V budoucnu by v něm podle ní mělo najít místo až několik stovek zájemců. 

Ve spolupráci s pražským magistrátem, který na provoz prg.ai v následujících třech letech věnoval devět milionů korun, pak Kučerová s kolegy začíná připravovat program zacílený na střední školy. "Měl by motivovat ředitele vybraných pražských středních škol k zavedení AI do osnov, učitelům dodat inspiraci, know-how a doporučení pro efektivní výuku a pro studenty uspořádat letní školu a připravit studijní materiály," dodává. 

Zaostalé Česko

Česko bude mít ale ještě co dělat, než se stane světovým technologickým lídrem. Podle takzvaného DESI indexu, který sleduje například schopnost populace pohybovat se v on-line světě, dostupnost internetu, míru digitalizace veřejné správy, ale také počet absolventů a odborníků v IT oborech, je země z evropské osmadvacítky až 18. v pořadí. 

Za poslední dva roky přitom ještě o dvě příčky klesla a problémem je hlavně nedostatek odborníků. Změnit se to snaží Evropská unie poskytováním dotací na digitalizaci, i česká vláda, především ministerstvo průmyslu a obchodu.  

"Kolik bude moci Česko čerpat v oblasti digitalizace a umělé inteligence v příštím programovacím období EU, tedy po roce 2021, je zatím těžké odhadnout," říká Magdalena Frouzová ze zastoupení Evropské komise v Česku.

"Devět miliard korun by mělo směřovat na takzvané smart aktivity, které zahrnují především inovace a podporu malých a středních podniků, včetně digitalizace," vysvětluje. 

Z nového programu nazvaného Digitální Evropa si pak všechny členské státy rozdělí 2,5 miliardy eur (asi 63 miliard korun) na podporu umělé inteligence, 700 milionů eur na podporu digitálních dovedností a asi 1,3 milionu eur na takzvaná centra digitální inovace, která mají pomáhat start-upům. 

Miliarda ze státního

"Cílem programu bude vybudovat a posílit vysoce výkonnou výpočetní techniku EU, základní kapacity umělé inteligence, zlepšit konkurenceschopnost odvětví posílením kybernetické bezpečnosti unie či zajistit, aby současné a budoucí pracovní síly mohly snadno získat pokročilé digitální dovednosti," vysvětlil podrobnosti programu pro server Euractiv David Hluštík z odboru komunikace ministerstva průmyslu.

"O prostředky zde ale soutěží projekty z různých zemi, není proto jasné, kolik ČR nakonec z celkového balíku dostane. Jsou to navíc návrhy Komise z roku 2018. Kolik na který program půjde, určí až výsledná dohoda členských zemí," upozorňuje Frouzová. Podle Hluštíka budou jednotlivé projekty spolufinancovány i ze státního rozpočtu, v letech 2021 až 2027 by se mělo jednat asi o 1,3 miliardy korun.

Spolek prg.ai s ministerstvem průmyslu spolupracuje v rámci platformy, která pomáhá veřejným výzkumným institucím převádět výsledky výzkumu do praxe. Spolupracuje také s agenturou CzechInvest a zahraničními ambasádami.

Video: Walmart testuje prodejnu budoucnosti, odhalí i shnilé ovoce

Umělá inteligence pozná přezrálé ovoce a fronty u pokladen. Walmart testuje prodejnu budoucnosti. | Video: Walmart
 

Právě se děje

Další zprávy