Boj s časem: Praha chce od EU peníze na nové tratě tramvají, nestíhá je ale připravit

Marek Pokorný Marek Pokorný
24. 4. 2019 19:26
Do konce listopadu musí pražský dopravní podnik podat do Bruselu žádosti na financování tramvajových tratí, které chce stavět s pomocí evropských dotací. Ty by měly být náhradou za zpožděné metro D. Hrozí ale, že hned tři z těchto tratí nedokáže Praha do té doby dostatečně připravit tak, aby na ně dotace mohla dostat. Podmínkou je totiž mít hotový projekt a pravomocné územní rozhodnutí o stavbě, která má být dokončena do konce roku 2022.
Plán nových tramvajových tratí v Praze, žlutě zvýrazněné by měly být do roku 2022 a přispět by na ně měla Evropská unie.
Plán nových tramvajových tratí v Praze, žlutě zvýrazněné by měly být do roku 2022 a přispět by na ně měla Evropská unie. | Foto: Dopravní podnik hlavního města Prahy

Nejproblematičtější je dvoukilometrová trať z Libuše do Modřan. Její předpokládaná cena je 525 milionů a Brusel by na ni mohl přispět až 85 procent, tedy zhruba 450 milionů korun.

"Tam již bylo územní rozhodnutí vydáno, ale chybí tři pozemky, kde jsme byli nuceni přistoupit k vyvlastňovacímu řízení," uvedl Filip Jiřík, který má v dopravním podniku přípravu tramvajových tratí na starosti. Pokud by podnik pozemky nestačil získat včas, aby dokončil stavbu do konce roku 2022, Praha by o dotaci přišla.

Průtahy s vyvlastňováním pozemků

Celé vyvlastňovací řízení je přitom složité. Dopravní podnik podal žádost o vyvlastnění vyvlastňovacímu úřadu pražského magistrátu. Jenže ten se musel automaticky vyloučit pro podjatost a předal vše ministerstvu pro místní rozvoj, které případ delegovalo na jiný úřad. Tím byl městský úřad Černošice.

Ten ale nyní rozhodovat nemůže. "Jeden z vlastníků podal žalobu na podjatost," konstatoval náměstek primátora Adam Scheinherr. Důvod námitky je podle informací Aktuálně.cz neobvyklý - uvedená podjatost je odůvodněna tím, že úředníci černošického městského úřadu by touto tratí jezdili. A proto by při rozhodování mohli nadržovat dopravnímu podniku. Vypořádání námitky nicméně celý proces zdrží. 

Ředitel dopravního podniku Petr Witowski uvádí, že se s majiteli dál snaží vyjednávat. "Jenže mají příliš vysoké požadavky a my můžeme dát jen to, co nám zákon umožňuje," poukázal.

Další problematický úsek je 2,3 kilometru z Divoké Šárky na Dědinu s cenou 890 milionů korun, na který by unie mohla přispět 750 milionů. Tady chybí nejen část pozemků, ale není ani ukončeno územní řízení. To by se ale mělo podle Jiříka do listopadu stihnout.

U trati Barrandov-Holyně-Slivenec jsou sice platná územní rozhodnutí, ale stejně je již jisté, že se celý úsek o délce 1,5 kilometru kvůli nedokončenému výkupu nestihne. Dopravní podnik tak již oznámil, že stavbu rozdělí na dvě části a dotaci bude žádat jen zhruba na třetinu. Z původně plánovaných 700 milionů tak utratí nejspíše jen 230 milionů.

Jediné dva projekty tratí, které by neměly mít problémy, jsou dvě nové tramvajové smyčky na Zahradním Městě a v Depu Hostivař. Poslední stavba, na kterou dopravní podnik chce evropské peníze, je nová vozovna v Hloubětíně, která by měla stát dvě miliardy korun.

V Operačním programu Doprava měla Praha přislíbených pět miliard korun na kolejovou a ekologickou dopravu či systémy chytrého řízení. Hlavní město většinu z nich plánovalo dát na stavbu metra D, ale to se do konce roku 2022, kdy musí být peníze vyčerpány, ani nezačne stavět. Praha proto přišla s náhradními projekty, především právě na tramvajové trati. Podle ředitele Witowského má Praha ještě nárok na 3,2 miliardy korun.

Dopravní podnik chystá i další trati, ale žádná z nich není v takovém stadiu, aby mohla získat příspěvek z unie. Jsou mezi nimi vrácená trať na Václavské náměstí, nové 2,4 kilometru trati v Počernické ulici, napojující Malešice, či takřka šestikilometrové prodloužení stávající trati z Kobylis do Zdib. Protože tato trať podstatnou částí zasahuje do Středočeského kraje, ten její přípravu i řídí. 

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Albánii zasáhla dvě zemětřesení, zanechala po sobě 108 zraněných, nikdo nezemřel

Albánii v sobotu zasáhlo zemětřesení, jehož intenzitu seismologové stanovili na 5,8 stupně. Záchvěvy půdy byly cítit i v sousedních zemích, především v Černé Hoře, vyžádaly si 108 zraněných, kteří byli ošetřeni v nemocnicích v Tiraně a Drači. Nejsou hlášena žádná úmrtí. Epicentrum sobotního zemětřesení se nacházelo zhruba 30 kilometrů severně od města Drač (Durrës) u pobřeží blízko Mysu Rodon. Podle albánského geofyzikálního ústavu šlo o nejsilnější zemětřesení v Albánii za posledních 20 až 30 let. Obyvatele pak vyděsily další otřesy v noci ze soboty na neděli o síle 4,8 stupně. 

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Zemřel hoteliér, který se zasloužil o expanzi Hiltonu, bylo mu 91 let

Ve věku 91 let zemřel tento týden ve Spojených státech hotelový magnát William Barron Hilton, který rozšířil hotelové impérium založené jeho otcem. Informovala o tom agentura AP. Rodina Hiltonových oznámila, že Barron Hilton zemřel přirozenou smrtí ve čtvrtek ve svém domově v Los Angeles. Zůstalo po něm osm dětí a 15 vnoučat, mezi nimiž jsou i známé celebrity Paris a Nicky Hiltonovy. V rodinné firmě začal působit v 50. letech minulého století a dokázal ji dostat až na špičku hotelového průmyslu. V čele společnosti, která v současné době provozuje tisíce hotelů po celém světě včetně České republiky, stál 30 let.

Zdroj: ČTK
Další zprávy