Na chvostu žebříčku kvality života: Zase taková bída to není, říká starosta Broumova

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
30. 11. 2020 6:07
Město Broumov v náchodském okrese v Královéhradeckém kraji se v říjnu opět - a možná trochu nespravedlivě - umístilo skoro na samém chvostu ankety zjišťující kvalitu života v českých obcích. Hůře na tom byla pouze některá města z Moravskoslezského a Ústeckého kraje. "Vždycky to dopadne stejně, protože tam jsou kritéria, která my nejsme schopni ovlivnit," vysvětluje starosta Jaroslav Bitnar.

Žebříček Index kvality života, který připravuje projekt Obcevdatech.cz a zveřejňuje Aktuálně.cz, sleduje skoro tři desítky ukazatelů, mezi nimi třeba dostupnost služeb, zdraví a životní prostředí nebo materiální zabezpečení a vzdělání. Co se týče služeb, skončil zhruba sedmitisícový Broumov dokonce až na poslední příčce mezi 206 sledovanými obcemi.

"Když se vrátím k anketě kvalita života, přímo u nás ve městě je nemocnice, která tam nebyla vůbec zohledněná. Kdyby ji tam dali, asi bychom posbírali o pár bodů víc. Ale nevím, jestli by nás to zachránilo. Co se týče sledované vzdálenosti od velkých nákupních center - my všichni jezdíme nakupovat do Klodzka nebo do Valbřichu v Polsku, máme to tak 30-35 kilometrů. Třeba Valbřich má přes sto tisíc obyvatel, je větší než Hradec Králové. Jenomže ta anketa zohledňuje jen Českou republiku, takže Valbřich ani Klodzko nezapočítávají," vysvětluje starosta Bitnar. 

Naopak v případě životního prostředí ovšem podle něj anketa přihlédla ke špatnému ovzduší v sousední polské obci Nová Ruda.

Dědictví minulosti

Spousta potíží, kterým dnes Broumov čelí, se odvíjí od jeho geografického umístění na mapě Česka a od jeho minulosti. Ani jedno nejde změnit.

Broumov leží v bývalých Sudetech na Kladském pomezí při hranici s Polskem, které ho obklopuje hned ze tří stran. Lidé z Broumovska za prací do Polska nejezdí, to spíš Poláci jezdí za prací do Čech. To je rozdíl například oproti českým regionům při hranicích s mnohem bohatším Německem. Dostupnost pracovních míst je tak podle starosty Broumova špatná, komplikovaná. Obyvatel ve městě rok od roku ubývá.

Foto: Aktuálně.cz

"Jsou i města v pohraničí, ve kterých průmysl a podnikání funguje, třeba Liberec. Jenže my ležíme na chudých hranicích, protože tady je Polsko na té druhé straně hranice opravdu chudé," vysvětluje Bitnar.

Broumovu se tak momentálně moc nenabízí ani možnost rozvoje cestou přeshraniční spolupráce.

"Občas tu fungují dobré přátelské vztahy. Když je česko-polská dotace, tak se na ni z obou stran sesypeme, ale kdyby nebyly česko-polské dotace, tak se se starostou sousedního města jednou za rok potkáme, podáme si ruku, poplácáme se po zádech a zase se rozejdeme. Není nic smysluplného, co by říkalo: jsi u polských hranic, pojď z toho něco vytěžit. Nenapadá mě nic, v čem bychom si vzájemně mohli vyjít vstříc," doplňuje starosta Broumova.

Podnikání komplikují pravidla CHKO

Město navíc neleží u žádné dálnice či větší dopravní tepny, do českých průmyslových center je to odsud daleko. Jako velký problém, který přitom paradoxně lidé zvnějšku mohou vnímat jako výhodu, broumovská radnice vnímá chráněnou krajinnou oblast o rozloze 43 tisíc hektarů, která Broumov obklopuje. CHKO Broumovsko je proslulá stolovými horami a pískovcovými skalními městy, jako jsou Adršpašské skály, které každoročně praskají pod náporem tisíců turistů z Česka i Polska.

"Jsme v CHKO, nikdo sem nepřijde a nepostaví tady velkou krychli, kde by zaměstnal 200 nebo 300 lidí. Nemáme šanci tu vytvořit atraktivní plochy pro případné zaměstnavatele, třeba vybudovat průmyslovou zónu. Navíc nám všichni zaměstnavatelé řeknou, proč bychom stavěli fabriku v Broumově, když je to všude daleko. Platili by vysoké dopravní náklady, kdyby tu podnikali. A CHKO jim tu stejně podnikat zakáže," vysvětluje Bitnar.

I Broumované ale mají podle starosty možnost vydělat si peníze ve městě, i když řada z nich za prací dojíždí. "V Broumově je plus minus deset procent obyvatel sociálně vyloučených, kteří nikdy do práce nepůjdou, a nezaměstnanost je tu 9,5 procenta, tak to přesně odpovídá tomu, že kdo chce, tak do práce chodí, a kdo nechce chodit do práce, tak nechodí," shrnuje starosta.

Snažíme se vytvořit dobré místo pro život, říká starosta

Broumov možná čelí řadě problémů typických pro odlehlé chudší pohraniční oblastí, to ale zdaleka neznamená, že se tu život neposunuje kupředu. "Snažíme se tu alespoň vytvářet dobré místo pro život," říká už pozitivněji Bitnar.

V posledních letech město získalo rozsáhlé dotace spolufinancované i z regionální politiky Evropské unie. Vybudovalo se nové komunitní centrum, postavil se nový dopravní terminál, opravily se některé silnice pro lepší dopravní dostupnost. Benediktýni získali od Bruselu i Prahy skoro dvousetmilionový obnos na opravu dominanty města, známého Broumovského kláštera, který se nacházel v dezolátním stavu a který se přeměnil na vzdělávací a kulturní centrum.

"Co jde, snažíme se vytěžit. Všechno tohle pomůže. Autobusový terminál tady býval ještě z dob socialismu, k tomu teď Správa železnic dodělává ještě železniční nástupiště. Komunitní centrum byla bývalá škola snad ještě z dob za císaře pána, takže když nám někdo dá až 90 procent na to, že ten dům můžeme udělat hezký, je skvělé. Do silnic toho ale dávají málo, potřebovali bychom víc," doplňuje starosta. 

Dodává, že by také pomohlo, kdyby se peníze z Bruselu nemusely složitě přerozdělovat. "Peníze potřeba jsou, nicméně systém distribuce peněz je velmi ztrátový, než se to k nám dostane. Ale nateklo sem spousta peněz a jsme za to rádi," dodává.

Nyní město například za desítky milionů opravuje bytový dům a připravuje rekonstrukci domova pro seniory a místního domova pro děti a mládež. Město se podle starosty snaží intenzivně diskutovat se všemi možnými institucemi o tom, co by se dalo v Broumově ještě rozvíjet. Radnice se chce zkusit například přihlásit do soutěže o Město kultury 2028, aby se o Broumovu víc mluvilo.

"Nemyslím si, že je tady taková bída nebo špína, jak to může pak vyznívat. Není to hrůza," zakončuje starosta Bitnar. "Naopak když jdete po Praze a vybočíte z Václavského náměstí, tak si říkáte: to je špína, to by u nás nešlo, u nás už bychom to dávno uklidili. Co se týče čistoty města, tak jsme daleko před Prahou."

 

Právě se děje

před 11 minutami

Sáblíková byla na SP v Heerenveenu devátá v závodu na 1500 metrů

Rychlobruslařka Martina Sáblíková obsadila 9. místo v závodu na 1500 metrů na Světovém poháru v Heerenveenu. Z vítězství se radovala Brittany Boweová z USA. Druhá Češka na startu Nikola Zdráhalová zajela šestnáctý čas.

Třiatřicetiletá Sáblíková se v premiérovém SP v této sezoně představila v páté rozjížďce společně s Isabelle Weidemannovou z Kanady, porazila ji a zároveň vylepšila své letošní maximum z minulého týdne z vícebojařského ME. Svěřenkyně trenéra Petra Nováka zajela čas 1:55,48 minuty.

O devět let mladší Zdráhalová nastoupila na led v komplexu Thialf hned po reprezentační kolegyni a příliš se jí nedařilo. Za výkonem z minulého týdne zaostala o 0,89 sekundy.

Boweová se jako jediná dostala časem pod hranici 1:54 minuty. Druhá skončila domácí hvězda Ireen Wüstová, jež před týdnem nestartovala na kontinentálním šampionátu, protože se neprobojovala do nizozemského výběru. Třetí skončila čerstvá mistryně Evropy Antoinette de Jongová.

před 12 minutami

Český dvojbob skončil v závodě SP v Königssee čtrnáctý

Dominik Dvořák s Dominikem Suchým v závodě Světového poháru dvojbobů v Königssee obsadili 14. místo a v novém roce stále čekají na umístění v nejlepší desítce. Pro desáté vítězství v sezoně si dojel Francesco Friedrich z Německa.

Dvořák ve dvou jízdách zaznamenal celkový čas 1:40,27 a na vítěze ztratil přes sekundu a půl. Od desátého místa osmadvacetiletého pilota dělilo 13 setin sekundy. Český dvojbob potřetí za sebou skončil mimo nejlepší desítku, ve které naopak v prosinci nechyběl ve čtyřech závodech za sebou. Jeho maximem v ročníku je čtvrté místo.

Nadvládu v dosavadním průběhu Světového poháru potvrdil Friedrich, který si v Königssee dojel pro desáté vítězství v jedenácti závodech. Dnes vyhrál o dvě desetiny před krajanem Johannesem Lochnerem, třetí říčku obsadil už s téměř sekundovou ztrátou Benjamin Maier z Rakouska.

před 28 minutami

Norové při návratu do SP získali ve skiatlonu všech šest medailí

Norská reprezentace v běhu na lyžích při návratu do Světového poháru po téměř dvou měsících zcela ovládla skiatlon v Lahti. V závodě žen na 2×7,5 km zvítězila Therese Johaugová před Helene Marií Fossesholmovou a Heidi Wengovou. Jejich týmoví kolegové na dvojnásobné trati si rozebrali medaile v pořadí Emil Iversen, Sjur Röthe, Paal Golberg.

Závody SP v běhu na lyžích v Lahti (Finsko) - skiatlon:

Muži (2×15 km):

1. Iversen 1:10:18,4, 2. Röthe -0,4, 3. Golberg -6,6, 4. Krüger (všichni Nor.) -9,5, 5. Bolšunov (Rus.) -20,9, 6. Holund (Nor.) -28,7, 7. Cologna (Švýc.) -32,8, 8. Niskanen (Fin.) -33,0, 9. Burman (Švéd.) -35,8, 10. Moch (Něm.) -41,8.

Průběžné pořadí SP (po 18 z 28 závodů): 1. Bolšunov 1391, 2. Jakimuškin (Rus.) 660, 3. Manificat (Fr.) 588, 4. Melničenko 571, 5. Bělov 562, 6. Malcev (všichni Rus.) 525, …42. Novák 105, 77. Šeller 24, 91. Pechoušek 10, 94. Černý 10, 95. Kalivoda 8, 102. Fellner 5, 103. Knop (všichni ČR) 5.

Ženy (2×7,5 km):

1. Johaugová 37:45,1, 2. Fossesholmová -28,1, 3. H. Wengová (všechny Nor.) -29,6, 4. Anderssonová (Švéd.) 29,7, 5. Digginsová (USA) -30,1, 6. Něprjajevová (Rus.) -1:02,5, 7. Kallaová (Švéd.) -1:02,8, 8. Stadloberová (Rak.) -1:02,8, 9. Pärmäkoskiová (Fin.) -1:02,8, 10. Kalvaaová (Nor.) -1:07,4.

Průběžné pořadí SP (po 18 z 28 závodů): 1. Digginsová 991, 2. Brennanová (USA) 824, 3. Stupaková 802, 4. Sorinová (obě Rus.) 780, 5. Anderssonová 743, 6. Něprjajevová 715, …16. Razýmová 310, 38. Janatová 92, 46. Beranová 53, 65. Hynčicová 20, 73. P. Nováková (všechny ČR) 12.

před 59 minutami

Zemřel slavný televizní moderátor Larry King

Ve věku 87 let zemřel legendární americký moderátor Larry King, informovala televize CNN, na níž moderátor po desetiletí vedl svou talkshow Larry King Live, v níž zpovídal prezidentské kandidáty, celebrity, i hosty z každodenního života. King byl začátkem ledna hospitalizován s covidem-19.

Podle prohlášení mediální společnosti Ora Media zemřel King v sobotu ráno v nemocnici Cedars-Sinai v Los Angeles, kam byl podle CNN převezen na začátku roku kvůli těžkému průběhu covidu-19. Oznámení však příčinu Kingova úmrtí neuvádí.

CNN vysílala Kingův pořad Larry King Live po dobu 25 let, za něž moderátor natočil přes 6000 dílů. Pořad skončil v roce 2010, King se však o dva roky později vrátil na obrazovky na stanici Ora TV, kde třikrát týdně moderoval pořad Larry King Now.

Moderátor měl podle CNN cukrovku 2. typu a za svůj život čelil řadě zdravotních obtíží, včetně několika infarktů, kvůli nimž v roce 1987 podstoupil čtyřnásobný koronární bypass. V roce 2017 oznámil, že trpí rakovinou plic, kterou se mu však po operaci podařilo překonat.

Další zprávy