Kde je obchod s chudobou nejvýhodnější: Spekulanti v Jirkově vydělají víc než v Praze

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
Aktualizováno 6. 12. 2019 8:49
Obyvatelé dvacetitisícového Jirkova ležícího na úpatí Krušných hor patří mezi nejzadluženější v celém Česku. V roce 2017 zde byla v exekuci více než čtvrtina z nich (25,7 procenta). Konkrétně 4250 osob starších 15 let. Pokud by se jako "vyloučená lokalita" dalo označit celé město, Jirkov by byl jistě kandidát. Ale místní se s tím nemíní smířit a s pomocí eurofondů se pustili do nelehkého boje.

Chomutovský okres v Ústeckém kraji, kam Jirkov spadá, byl před dvěma lety - co se týče exekucí - čtvrtým nejhorším v celém Česku. A Jirkov smutnou statistikou v roce 2017 předčil jak Chomutov (23 procent obyvatel v exekuci), tak i nedaleký, v samostatném okrese ležící Most (20,8 procenta).

Podle Karolíny Suchopárkové z Městského ústavu sociálních služeb (MěÚSS) exekucí ve městě i nadále přibývá, problematické jsou zejména místní vyloučené lokality. Jako kdysi poměrně prestižní, nyní však zašlá a šedivá čtvrť Ervěnice.

To potvrzuje i ředitelka ústavu Eva Šulcová, podle které však nemusí vůbec jít o nové dluhy. "Statistika nesleduje rok 2019, ale to, jak v roce 2019 vylézají věci, které mohou být třeba deset let staré. Bylo období, kdy na chudobě spousta firem bohatla," řekla Aktuálně.cz.

Jirkov je na první pohled plný kontrastů, návštěvník už při průjezdu tápe, kam ho zařadit. Šedavé podzimní počasí prorážejí zářivě natřené domy, posun kupředu tu potvrzují třeba nově vybudované cyklostezky i opravené náměstí, v tuto roční dobu opatřené vánočním stromem připraveným k rozsvícení. Na kopci stojí ukryt mezi stromy zámek Červený hrádek, který dnes slouží jako hotel a wellness centrum, v dáli se tyčí dominanta okolí, kopec Jedlák s vysílačem.

V některých lokalitách Jirkova, zejména v už zmíněných Ervěnicích, však do očí bije pravý opak: zašlé fasády oprýskaných paneláků, odpadky rozházené kolem popelnic a hlučné skupiny potloukávající se ve dne a někdy i v noci kolem sídlišť.

Právě na obtížné občanské soužití si dnes podle starostky města Dariny Kováčové (ANO 2011) obyvatelé Jirkova často stěžují.

Ervěnice.
Ervěnice. | Foto: Kateřina Vítková

Noclehárna pro horníky

Proč jsou právě Jirkované tak často zadlužení? Podle Šulcové z MěÚSS je třeba brát v úvahu historický kontext regionu. "Jirkov léta sloužil jako noclehárna, lidé pracovali na šachtě, byly tu vysoké příjmy. Stěhovali se sem do nových paneláků, šli za prací, za bytem, začít nový život, protože někde se jim nedařilo. Rozpadlo se jim manželství nebo někde nebyla práce, tak šli začít nanovo. Region sliboval na šachtách vysoké výdělky v relativně dobrých podmínkách," popisuje někdejší slávu lokality Šulcová.

"Po revoluci šel těžký průmysl a šachty do ztracena, minimalizovala se pracovní místa. Lidmi to otřáslo, protože jistoty, na které spoléhali, najednou padly. Chvilku trvalo, než se s tím vypořádali, to byla jedna generace. Stát chtěl lidem pomoct, takže sociální dávky byly opravdu štědré, aby nějakým způsobem kompenzovaly šok, který lidé zažili. To vedlo k tomu, že jejich děti už měly pocit, že to jde i bez práce. Každá generace si ten vzorec s sebou nese postupně, každá si přináší něco jiného," vysvětluje ředitelka MěÚSS Jirkov s tím, že lidem chybí mnohdy k práci motivace.

Podle ní tak má na zadluženost velký vliv sociální zázemí a návyky v rodině. "Děti potřebují setkání s realitou, zejména když jsou z prostředí, kde jsou dávky brány jako normální zdroj a příjem. I v rámci poradenství se často setkáváme s případy, kdy dochází v rodině ke konfliktům. Dítě je motivované, schopné, udělá učňák, nebo dokonce i maturitu a jde do práce. První měsíc dva je všem trnem v oku. Protože má míň, než mají rodiče na dávkách, vstává brzy a všechny tím ruší, vrací se jako poslední. Přinese nejmíň, ale pracuje," dodává Suchopárková.

Ohroženými skupinami jsou v Jirkově jednak cizinci, zejména Ukrajinci a Rumuni, kteří sem dojíždějí za prací do množících se fabrik, Romové, ale také samoživitelé (jde převážně o ženy s dítětem v péči). Poslední marginalizovanou skupinu tvoří senioři, kteří se do dluhů dostávají například proto, že se přestávají orientovat v měnícím se prostředí nebo protože těsně před výpočtem výše důchodu spadli s platem na minimum.

Obchod s chudobou

Jak zmíněná starostka Darina Kováčová, tak i místostarostka Dana Jurštáková (ODS) se shodují, že velmi specifické potíže městu způsobuje také takzvaný obchod s chudobou, respektive spekulantství s byty. Ty jsou totiž v Jirkově oproti většině regionů Česka velmi levné.

Starostka města Darina Kováčová (vpravo) a místostarostka Dana Jurštáková.
Starostka města Darina Kováčová (vpravo) a místostarostka Dana Jurštáková. | Foto: Kateřina Vítková

"V Praze koupíte za tři miliony třeba 2+1, nájem můžete požadovat dvacet tisíc. Tady za stejné tři miliony koupíte bytů i deset a z každého bytu máte pět tisíc. Protože nájem je pět tisíc a vy si řeknete o deset. Máte z toho 50 tisíc měsíčně. Někteří spekulanti mají i 20, 30 bytů," vysvětluje Jurštáková.

Spekulanti s byty se nebojí ani po sociálně slabších rodinách požadovat přemrštěný nájem, protože spoléhají na to, že minimálně část z něj pokryjí dávky, které nájemníci pobírají. Navíc problematické rodiny na levnější variantu - městské byty - mnohdy nedosáhnou, ty jsou jednak plné a jednak pro jejich přidělování platí určitá pravidla, která mohou rodiny s dlouhou historií neplacení vylučovat. Nájemníci na drahé nájmy velmi brzy nemají, nesplácejí, byty ničí, ještě více snižují jejich hodnotu a často - klidně v řádu měsíců - se stěhují.

Do obchodu s chudobou jsou podle místostarostky zapojeny už i realitní kanceláře nebo makléři, kteří mají se spekulanty méně práce, zato od nich vidí více peněz. Pomáhají jim shánět i nájemníky. Pomoct by podle zastupitelek mohlo například zdanění byznysu spekulantů.

"Je to problém specifický pro naši oblast," přitakává starostka Kováčová s tím, že to může být důvodem, proč se to zatím nedaří vymýtit. "Prahy ani ostatních měst se tohle netýká a peníze jdou většinou asi skutečně těm potřebným. Jen u nás a možná na Ostravsku to je jinak, protože jsou tady ty nejlevnější byty. Sociálně slabí jsou třeba i v Karlových Varech, ale tam byty stojí tři miliony, a obchodovat s chudobou tam proto není tak výhodné," dodává.

Neustále na cestě

Mobilita problematických rodin je v Jirkově a přilehlém okolí velká a způsobuje lavinu dalších potíží, třeba už zmíněné rušení nočního klidu nebo ničení společných prostor. Jirkov se proto před několika lety odhodlal k ráznému kroku a mezi prvními už v listopadu 2017 zavedl takzvané bezdoplatkové zóny, které mají mobilitu problematických rodin tlumit. Jde o to, že nově příchozí rodiny v těchto lokalitách dosáhnou sice na příspěvek na bydlení, ale už ne na doplatek.

"Šli jsme do toho, protože jsme věděli, že ty rodiny neohrozíme natolik, že by neměli na bydlení. (…) Dostanou třeba 4000, ale už nedostanou ty čtyři či pět set korun navíc," tvrdí Jurštáková.

Snížit mobilitu problémových rodin je podle vedení města důležité už proto, aby s nimi pak úřady mohly dlouhodobě pracovat. A pomoci tak jak jim, tak lidem, jejichž okolí svým stylem života často ruší.

"Měli jsme jednu rodinu, která nám vydržela rok v bytě, pak se odstěhovala. Měli osm dětí, na které si okolí stále stěžovalo, byli to kluci teenageři, chodili za nimi kamarádi, dělali nepořádek v domě. Chodili jsme k nim každý týden nebo jednou za 14 dnů. Byl vidět strašný posun, jak se ta domácnost změnila. Paní měla uklizeno, čisto, nutila jsem ji, že musí uklízet i společné prostory, že se musí zamykat. Věděli, že zase přijdeme, a tak se trochu snažili," říká Jurštáková.

Pomáhá i Evropská unie

Pracovat s lidmi se dennodenně snaží i sociální pracovníci z MěÚSS. Snaží se nové generaci vštípit finanční gramotnost, aby se uměla a chtěla spolehnout sama na sebe a neopírala se o dávky. Provozuje také odborné sociální poradenství, kam lidé přicházejí řešit buď už rovnou nakumulované problémy, například vysokou zadluženost, nebo přicházejí kvůli úzkostem využít služeb psychoterapeuta.

Peníze z EU

Jirkov na Chomutovsku

Projekt:

Realizace rozšíření odborného sociálního poradenství zaměřeného na dluhy pro osoby žijící ve vyloučených lokalitách města Jirkova ke zvýšení jejich uplatnitelnosti ve společnosti a na trhu práce

Schválené finanční prostředky:
Výše dotace EU: 8 675 346,50 Kč
Veřejné zdroje ČR: 1 530 943,50 Kč
Celková částka: 10 206 290,00 Kč

Zahájení projektu: 1. 7. 2019

MěÚSS Jirkov, jehož zřizovatelem je město, na rozšíření dluhového poradenství obdržel dotaci z eurofondů, která provoz poraden podpoří na příští tři roky. Pomoci by projekt měl zhruba 340 lidem, kteří se do dluhů dostali ať už vědomým utrácením, nevědomostí, nebo ne zcela vlastní vinou.

Ředitelka ústavu Eva Šulcová zdůrazňuje, že v nové generaci zaznamenávají i kladné trendy. "Už i 17letí chtějí zase brigádu. To bylo před revolucí, kdy děti a studenti chodili na brigádu, pak dlouho ne a teď se zase začínají ozývat i neplnoletí, že by si rádi přivydělali, protože si uvědomují, že peníze se dají vydělat prací," vysvětluje.

Přestože město trápí mnoho zmíněných neduhů a exekuce stále narůstají, některé věci se daří postupně zlepšovat. Vyrostly tu nové továrny, takže region nabízí pracovní příležitosti, podnikům lidé naopak chybí. Průběžně se opravují komunikace, otevřela se nová jídelna. Město se chystá revitalizovat zeleň na sídlištích, opravit synagogu a vybudovat centrum služeb, aby dostalo děti z ulice. Opravuje hřiště u škol.

"Navrátili jsme se k čerpání dotací, od kterých se na jednu dobu docela upustilo. Můžeme udělat víc věcí, protože je tu ta finanční podpora," říká na závěr optimisticky starostka Kováčová.

Kde v Jirkově hledat sociální pomoc se zadlužením:

  • U Dubu 1562, Jirkov - bezbariérový vchod do objektu
  • Ervěnická 1147, Jirkov - 2. patro
  • Krušnohorská 1675, Jirkov - vchod u sportovní haly
  • Telefon pro konzultace a objednání +420 774 422 012
  • E-mail: [email protected]
 

Právě se děje

před 9 hodinami

Colorado hlásí druhý případ hokejisty nakaženého koronavirem

V kádru hokejistů Colorada Avalanche se objevil druhý případ hráče nakaženého novým typem koronaviru. Klub jméno nezveřejnil, pouze oznámil, že hráč je v domácí izolaci. V NHL se ví dohromady o čtyřech případech, další dva pocházejí z týmu Ottawy.

Klub z Denveru v prohlášení uvedl, že všichni, kdo přišli s hráčem do blízkého kontaktu, byli informováni a zůstávají v karanténě, kterou dříve nařídilo vedení ligy. Žádný další hokejista ani člen realizačního týmu podle klubu nevykazuje příznaky nemoci COVID-19.

Ve čtvrtek vedení Colorada, v němž působí i brankář Pavel Francouz a útočník Martin Kaut, oznámilo první případ nákazy. Nejmenovaný hráč se podle klubu už zcela zotavil.

NHL je přerušená od 12. března, do konce základní části v té době zbývaly zhruba tři týdny. Nyní jsou v karanténě všichni hráči NHL zatím do 6. dubna. Ve Spojených státech amerických počet nakažených koronavirem už přesáhl 100.000 a jsou nejvíce zasaženou zemí na světě.

Další zprávy