Evropa stárne a s ní i zaměstnanci. Je třeba se připravit, míní Brusel

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
31. 7. 2020 7:44
Evropa prochází demografickou krizí. Už dnes má nejstarší populaci ze všech kontinentů. Stárnutí obyvatel se významně promítne do evropské společnosti i ekonomiky. Jedním z důsledků je to, že se pracovní trh neobejde bez starších ročníků. Podívejte se na data přehledně zpracovaná ve videografice.
Regio projekt - stáří | Video: Jakub Zuzánek, Martin Krepindl

Evropa je jediným kontinentem, kde žije více lidí starších 65 let než těch mladších 15 let. World Economic Forum uvádí, že věkový medián "starého kontinentu" se v tuto chvíli rovná 42 letům. To znamená, že tu žijí stejně početné skupiny lidí mladších i starších 42 let.

V Severní Americe je přitom medián 35 let, v Asii pak 31 let. Zdaleka nejmladší populaci má Afrika, její medián odpovídá dokonce 18 rokům.

V Evropské unii předloni vykazovaly nejvyšší podíl starých lidí nad 65 let Itálie (22,6 procenta) a Řecko (21,8 procenta), popsal Eurostat. V Česku tvořili 19,6 procenta. Seniorů navíc bude v unii dále přibývat. Loni tvořila skupina 65+ pětinu populace, Evropská komise odhaduje, že v roce 2050 to bude 29 procent.

Důvodů, proč Evropa stárne, je několik. Lidé žijí déle, předpokládaný věk dožití v EU je 81 let. Evropské matky také rodí méně dětí a později. 

A stárne také Česko - už od 80. let minulého století. Průměrný věk obyvatele se jen mezi lety 2008 a 2018 zvýšil o dva roky na 42,3 roku. Zvyšuje se věk dožití, věk odchodu do důchodu i věk prvorodiček. Do "kritického" věku 50+ se dostávají silné ročníky.

Podíl obyvatel Česka ve věku 65+ se mezi lety 2008 a 2018 zvýšil o 4,6 procenta. Úřad práce ke konci loňského roku evidoval celkem 251 532 uchazečů o zaměstnání. Z toho 59 393 tvořili lidé starší 50 let.

Staří lidé odvádějí méně práce, tvrdí předsudky

Stárnutí evropské populace se významně promítne do evropské společnosti i ekonomiky. Státy budou muset dávat více peněz na penze i do zdravotnictví. Lidé 50+ budou výhledově tvořit těžiště zaměstnanosti.

Potíž je, že nejsou pro zaměstnavatele tak atraktivní skupinou jako mladší ročníky. Evropská hospodářská komise OSN (UNECE) v této souvislosti definuje ageismus coby "stereotypy, předsudky a diskriminaci lidí na základě jejich věku".

Nejčastější stereotypy říkají, že starší lidé neovládají moderní technologie, neumí se přizpůsobovat nebo odvádějí méně práce.

"Nemáme starší zaměstnance 'rádi', a tak často nedostanou vůbec příležitost. Ale na našeho staršího kolegu, který vždycky poradí, nedáme dopustit. Když starší lidi v týmu máte, vidíte, že obavy personalistů jsou zbytečné, že to není o věku, ale o osobnosti, motivaci, schopnostech. Na trhu práce se ale díky osvětě a stárnutí populace a aktuálně velké poptávce po pracovní síle situace pomalu zlepšuje," řekla loni v rozhovoru pro Aktuálně.cz socioložka Lucie Vidovićová, která se problematikou ageismu dlouhodobě zabývá.

Desítky miliard na podporu

Hlavním evropským nástrojem na podporu zaměstnanosti v regionech je Evropský sociální fond, který lidem pomáhá při vstupu na trh práce a usiluje o rovné příležitosti pro všechny, včetně ohrožených skupin na trhu, mezi něž patří právě lidé 50+. Mezi lety 2007 a 2010 našlo s jeho pomocí podle Bruselu do šesti měsíců práci na 2,4 milionu lidí.

V letech až 2020 vyčlenila EU na Operační program Zaměstnanost (OP Z) 56 901 274 220 korun.

Na dotace v oblasti zaměstnanosti a sociálních služeb v letech 2014 až 2020 dosáhlo přes 5300 projektů z Česka. Včetně těch, které zlepšují zaměstnatelnost starších osob. Podporují jejich motivaci, zvyšují jejich digitální gramotnost, učí je lépe komunikovat.

Video: Stáří nemá hodnotu, přestaly fungovat rodiny, o naše rodiče se starají cizí lidé, říká Hrabě

Dezinformace šíří i dobře situovaní senioři, řeší, že všechno je špatně a nejde nikomu věřit. Titulky útočí na to, aby se lidé cítili ohroženi. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Policie v Severní Makedonii objevila 94 migrantů v kamionu. Řidič uprchl

Policejní hlídka kamion s makedonskou poznávací značkou zastavila v sobotu večer u města Radoviš, asi 110 kilometrů jihovýchodně od Skopje. Podle sdělení policie řidič z místa uprchl. V nákladním prostoru strážníci objevili 94 syrských, afghánských, iráckých a pákistánských migrantů. Běžence čeká převoz do uprchlického centra v jižním pohraničním městě Gevgelija a následně deportace do Řecka, odkud přišli.

Další zprávy